Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Hudební
  • Pohádka
  • Dokumentární

Recenze (98)

plakát

Záskok (1997) (divadelní záznam) 

Kam se hrabe Bittner, tohle se vůbec na mou duši nedalo srovnat, já bych s ním hrála i zadarmo. A jako divák si připlatila dvojnásob. Karel Infeld Prácheňský ve své životní roli. Mít tak to štěstí a tohle vidět živě. To bych si moc přála. U tohoto kousku mi opravdu chybí větší rozpětí hvězd. Hra nemá šanci se do pěti vměstnat, skoro jí uráží. Vlastně ne skoro. (Přání již splněno, dokonce za cenu jednoho lístku :) )

plakát

Tatínek (2004) 

Pro mě neobyčejně zajímavý, krásný a láskyplný dokument. Často se to zde opakuje, bude to proto, že to tak je. Celou dobu jsem ani nedýchala, abych nepřeslechla nějaké slovo a ani nemrkala, aby mi neutekl některý okamžik. Odnesla jsem si z něj do života moudro, že se mají věci řešit až nastanou. Ikdyž není původním autorem myšlenky samotný Svěrák, ale jeho zedník. Tato věta v jeho podání, na mě nějakým způsobem hodně zapůsobila. Je pravda, že mnoho informací z dokumentu milovníkům Svěráka a jeho díla, nejsou neznámé. Ale hltala jsem je, jako bych je slyšela prvně. Myslím, že jsem zapomněla dát dokumentu zatím jeden důležitý přívlastek a to dojímavý. Ikdyž to dobře vím, ráda se zase podívám, mimo jiné co všechno Svěrák pro českou kulturu, zábavu a lidi udělal. Ikdyž musím říci, že mi tam chyběly některé pro mě milované scénáře. Musím uznat, že kdyby se tam mělo vtěsnat vše, asi by dokument nabyl obřích rozměrů. Snímek si schovávám, pro případ že mi bude někdy smutno. Chci také podotknout že Svěrák luxující a pracující na zahradě má své kouzlo.

plakát

Kanadská noc (2008) (TV film) 

Moc jsem se na film těšila. Musím říci, že výsledný dojem co jsem si odnesla byl ten, že šla ze snímku cítit jakási umělotina. Moc jsem Dáši držela pěsti, myslím že to bylo zbytečné. Nepotřebovala to. Svojí novou premiéru zvládla dobře.

plakát

Hříchy pro pátera Knoxe (1992) (seriál) 

Pořad do kterého byli interaktivně zapojení diváci a děj se opravdu odehrával v přímem přenose. Seriálem prošlo mnoho dobrých a oblíbených herců, což bylo hlavním tahákem. Co doteď zůstalo mému chápání utajeno je, jak mohla vydat Zlata Adamovská posléze desku. Při vzpomínce na repliku "pod sklem hnijí zavináči" se musím doteď usmívat. Ještě něco Zlatko, to tvoje afektované kouření to bylo fakt něco.

plakát

Tabu (1994) (pořad) 

Zajímavé to bylo. Myslím, že jsem opravdu viděla všechny díly. Pořad patří do doby, kdy byl vysílán. To byla hlavní jeho síla. Sympatický Šmucler si po letetech vysloužil plný set hvězdiček.

plakát

Nirvana: Live at the Paramount (1991) (koncert) 

Už jen samotný pohled na Kurta, kdy ještě s gustem dává úvodní sólo teen spirit, je za pět hvězd. Určitě nezaostává ani zbytek ansámblu. Celou dobu mám strach o Daveho zdraví, ostaně jako vždy. Co do hudebního provedení a nasazení můj snad nejoblíbenější koncert Nirvany, Ps. Kurte, úzkostně přikrývat celou dobu ty tvoje modré kukadla jsi také nemusel. Kobejn: Já si nemyslím, že když nejde vidět zpěvákovi do obličeje je to zanedbatelná maličkost. Když už sleduji koncert chci vidět zpěvákovy emoce, jak se tváří, vlastně jak vypadá. Je to důležitý kontakt s publikem. Pravda je, že ten Kurt podle mě mimochodem nikdy dobrý neměl. Ovšem mám Kurta ráda takového jaký byl. Takže můžu říci, že mu to nijak nevyčítám. Opravdu ne. Já jsem přesvědčená, že Kurt k tomu jak vypadal na pódiu až tak lhostejný nebyl. Myslím si, že to z jeho strany byla opravdu nějaká póza. Je spousta vlasatých muzikantů, ale nemají non stop na pódiu zakrytý takřka celý obličej. Takže závěr (můj) je, že to ke Kurtovi patřilo, byl to jeho projev. Ovšem, jako divačka bych přivítala, kdyby ty vlasy alespoň nachvíli odhodil.

plakát

Občan Havel (2007) 

Byla jsem ráda, že mám možnost se podívat pod pokličku porevolučního dění, zákulisí hlavy státu a sledovat další vývoj okolo Václava Havla. Samozřejmě do té míry, do které nám pan kameraman a hlavně střihač dovolili. Musím říct, že jsem postrádala u záběrů letopočet a měsíc.

plakát

Frajer Luke (1967) 

Snad vše na téma Frajer Luke, už tady bylo napsáno. Já pouze vypichuji scénu "plastic jesus". Pro mě jedna z nejkrásnějších filmových scén vůbec. Přetéká citem, atmosvérou, a také bezmocností, ovšem nejde za hranici vkusu, ani přehrávání hlavního protagonisty.

plakát

Michael Jackson Talks to... Oprah Live (1993) (pořad) 

Oprah dostala šanci jak prase, vyzpovídat po dlouhé pauze mistra u něj doma, kdy se nechtěl vykecávat do televize. Mladá Winfrey se nám tak ocitla v ráji moderátorek. Sledovanost ku devadesáti milonům jen v usa, Oprah znal přes noc celý svět. No hezké to bylo. Paní moderátorka ovšem jaksi nechytla šanci za pačesy, a nevymáčkla ze sebe nic převratného. Tolik zajímavých otázek co mohla položit a mistr by je velice rád zodpověděl. Otázkou zůstalo, jestli si je "Oupra" nechala pro sebe, nebo jí jako vždy nenapadly. Kvůli slabému duchu moderátorky strhávám hvězdičku. Na konci show se premiérově vysílal krátký film Give in to me. Pravdou je také to, že po odvysílání se na kratičkou chvíli rehabilitoval Jacksonův mediální obraz.

plakát

Cesta z města (2000) 

V tomto filmu mě intonování hlasem Tomáše Hanáka až rušilo.