honzii

Velmi zábavný film, který se opravdu snaží zjednodušovat, jak jen to jde, až je na konci příliš jednoduchý.

Je to velký krok kupředu, ale ve vyprávění příběhů tohoto formátu se máme ještě co učit, a obávám se, že Jaroslav Dušek tu roli zvládá vizuálně, ale ne herecky.

Nenápadná kvalita. Relativně jednoduchý příběh je komplexnější, než se zdá, nejen svým dějem, ale i poselstvím, a prostě v něm nemůžu najít díry. Všechno tu skvěle funguje, ať jsou to postavy, příběh nebo mísení žánrů, které je tak plynulé, že si ani nevšimnete, že v jednu chvíli sledujete thriller a v druhou bromedii (tu dokonce ve dvou úrovních). Občas to připomene jižanský Fargo, občas No Country for Old Men. Styl má však osobitý a atmosféru taktéž. Pobaví, dojme, rozesměje i obohatí. Tak to má být.

Je to naprosto typický životopisný hudební film. Začínání z ničeho, sláva, vztahy, rozpory. Nemít to sympatické obsazení, hudbu a kvalitní, i když velmi konzervativní režii, nestálo by to snad ani za to. Ale nebylo to špatný.

Tak se genialita nekoná, ač jsem v ní naivně doufal. Zasmějete se, pobavíte se (místy), herecky je to perfektní a nápadů opravdu plno. Dohromady to ale nedává příliš smysl a je na tom až moc vidět, že nejdřív přišel prd a pak až příběh.

Je to jako esej na téma jak těžké je dnes natočit čtvrtý (v zásadě pátý) díl akční série a to i přes to, že zrovna tato série definovala moderní akčně-realistický film. Nový Bourne tasí stejné zbraně ale v nečekaných variacích. Ano, dozvídáme se nové informace a příběh má smysl, přesto sledujeme stále povědomé honičky, naháněčky, rvačky a špionážní triky. Nepřichází s ničím novým na poli filmových atrakcí a jakoby se tvůrci ani nesnažili na tyto pasáže upoutat pozornost. Lokace jsou často relativně neatraktivní, akce až na pár výjimek není originální nebo hravá. Vše jakoby říkalo: snažíme se odvyprávět příběh, nenatočili jsme to pro atrakce. A to je mi sympatické. Je to prostě fakt dobře odvedená práce, kde i očekávané je udělané kvalitně. Budiž toho příkladem postavy Cassela, Lee Jonese nebo Vikanderové.

X-men dospěli do doby, kdy místo komorně laděných prvních dílů sdílí stejný žánr digitálního pekla jako Avengers. Já se tu ale bavil víc než u Áček. Je to recyklace všeho možného a je to utopené v digitální orgii, která je hůř udělaná, ale s postavami a herci, kteří mě víc baví, s ultimátním klišoidním záporákem s jiskrou v oku, jehož roli si viditelně Oscar Isaac užíval a já s ním. Je na tom vidět dětská i režijní hravost a to občas Avengers chybí. Vidět tohle v pěti letech, asi si cvrnknu do textilu. Přesto s nostalgií vzpomínám na první dva díly, při jejichž sledování měl člověk opravdu výjimečný pocit, že nesleduje film pro uhrovaté.

Bezmoc na samé hranici.

Já bych to snad radši viděl animovaný celý, ten kluk byl špatnej.

Čtvrtá hvězda za Louieho a Coogana. Jinak jde o krásně zanimovaný a celkem i vtipný animák se sympatickými postavami, který ale naprosto postrádá originální příběh a vyprávění (neustále vás napadá, kde všude jste to už viděli). Je to ale svižné a pobaví to.