Poslední recenze (377)
Die Todesgöttin des Liebescamps (1981)
Wow, to byla jízda 😅. Těžce přepálený a totálně brakový super-sexy/ultra-sleazy, snad až zetkový sexploitation trash z prostředí slunného Řecka a s božskou Laurou Gemser, jako vůdkyní sekty uctívající kult volné lásky. K tomu chytlavá muzika, bláznivý komparz a naprosto šílený anglický dabing, veselá letní atmosféra a uvolněné mravy s lehčími prvky exploitation a možná i komedie. Nasmál jsem se opravdu hodně, ale nejsem si jistý, jestli šlo o záměr, nebo to byl všechno humor nechtěný. Každopádně ujetá non-stop zábava, úplně jak od Tromy. A zábava je u sledování filmů to nejdůležitější, takže rozhodně palec nahoru... (Viděna 99. minutová final cut verze. V budoucnu si určitě pustím i čistě Andersovu 104. minutovou director's cut verzi, která je bez rozsáhlého zásahu distributorů a doplním info).
Porno Esotic Love (1980)
Tak tohle bylo hodně špatné. Část filmu je slepenec nepoužitých scén (většinou pornografických), které měl D'Amato v šuplíku z natáčení v Dominikánské republice, kde v roce 1979 během dovolené vznikl, bez předem existujících kompletních scénářů, materiál k filmům jako Porno Holocaust, Sesso Nero, Erotic Night of the Living Dead, Hard Sensation, Pradiso Blu, nebo Orgasmo Nero. To by samo o sobě až tolik nevadilo, ale zbytek (asi 40%) doplňují předabované scény z filmu Eva Nera z roku 1976 a přiznám se, že pro tak rozsáhlé recyklování vlastního díla nemám příliš pochopení. Jsem si sice vědom, že D'Amatova tvorba byla vždy založena především na vydělávání peněz a v tempu, ve kterém natáčel, se muselo občas recyklovat, ale mě osobně se takový přístup prostě nelíbí. Takhle sestříhané filmy většinou za moc nestojí a Porno Exotic Love není výjimkou. Strašně mě vytáčely ty skoky jakoby z jednoho filmu do druhého, který jsem ještě před pár dny viděl s úplně jinými dialogy. Vůbec mi to nepasovalo, nově dosazený příběh z prostředí drogového byznysu mě nezajímal, přišlo mi to zmatené, umělé a blbé. Snad jediné, co tenhle sice řádně sleazy, avšak trýznivě nudný trash zachránilo od odpadkového koše, byla účast Marka Shannona, jehož poctivý výkon v hardcore scénkách mě alespoň trochu bavil. Jasně, dobrou kameru, fajn hudbu a atraktivní exotické prostředí mám v těchhle filmech taky rád, ale takhle fakt ne. Promiň Aristide...
La mujer de la tierra caliente (1978)
Rozvláčný a příliš ukecaný film, kde sledujeme dva nesourodé charaktery, postaršího muže a mladou ženu, bilancujícími nad svými životy, před kterými oba utíkají. Laura Gemser se tu tváří strašně přechytřele, sype ze sebe "životní moudra", jak stará cikánka na pouti a upocený Stuart Whitman jí přitakává, svěřuje se a vypráví o svých problémech... Natočeno je to hezky, nechybí exotické lokace (natáčelo se ve Venezuele), příjemná hudba a několik povedených soft-erotických scén, včetně jedné vtipné sexuální eskapády komické dvojice řidičů. Příběh poskládaný ze vzpomínek taky není uchopen špatně a závěr možná i překvapí, ale ústřední děj mě vůbec nebavil a ty dialogy hlavních postav nakonec i otravovaly. Rozebírání bývalých vztahů, naivní a prostoduché filozofování... Nic moc pro mě, i když věřím, že leckterého fanouška Black Emanuelle a decentnějšího sexploitation, mohou i mírnější žánrové atributy tohoto filmu zaujmout natolik, že půjde s hodnocením výš. Za mě tentokrát 2,5*.