ArsenalEagle

Narovinu říkám, že ani jednu hru jsem bohužel nehrál, byť jsem v minulosti viděl některé cut scény a plus minus příběh znám. Proto si nemůžu stěžovat na určité změny, protože převod z herního média do seriálové podoby musí znamenat ubrání akce, která je pro hru naprosto zásadní esencí. Tedy jakožto divák jsem z HBO nadšený, i když pár poznámek bych měl. Časoprostorové skoky hlavní dějové linky, kdy se ze zimy dostáváme do léta do úplně jiné oblasti, skoro jako kdyby mezi díly něco chybělo. Roztřesená kamera, která sice plní svou úlohu "začlenit" diváka přímo mezi hrdiny, ale občas by neuškodila změna. Ač chápu absenci všudy přítomné akce, tak v seriálu se z naprosté většiny přítomné napětí rovná člověk vs člověk a v rámci postapokalyptického houbozombie místa je zde opravdu minimum zombíků. Ne z každé houby pak musí být smaženice, ale místy opravdu chybí strach z Cordycepse, což ve hrách díky nutnosti akce je cítit víc. V návaznosti na to pak hlavní twist, respektive hlavní myšlenka příběhu, nevypadá tak důležitě, když největší nebezpečí pro lidi představují... lidi. To je teoreticky důvod snížit hodnocení, ale po první sérii ještě nechám plno. Jinak jde totiž o skvělý počin, na herectví a chemii hlavního dua je radost koukat, vizuál je úchvatný, tempo po celou dobu dost dobré a herní příběh je výborně převeden na televizní obrazovku.

Rickyho mám hrozně rád a zpětně dost lituju, že jsem After Life před pár lety přehlížel, už ani nevím proč. Seriál má skrze 3 série 2 nejsilnější stránky - na jedné straně je vtipný, tvrdý a pro Gervaise tak typický nihilismus, se kterým sarkasticky napadá kdeco a kdekoho. Druhou silnou stránkou je těžká melancholie, která skvěle hraje na city. Je trochu škoda, že byl původně seriál zamýšlen pouze jako 6 dílná minisérie a tedy k "napravení" dochází už velmi brzo a Tonyho sebevražedný sarkasmus a postoj k životu a lidem už nemá šanci pravidelně bublat na povrch. Jsou seriály, které mají něco víc, After Life je jedním z nich. Přestože se člověk zasměje, tak ho Ricky nutí i přemýšlet, vzpomínat na to, co bylo, a uvažovat, co ještě bude. Stejně jako Tonymu schází Lisa, tak i mně chybí lidé, ať už jsou pryč ze světa nebo jen z mého života a je až zarážející, jak moc dokážu Tonyho bolest cítit, jako by byla moje.

Nekonvenční akční jízda plná humoru, krve a hlášek. Postavy jsou správně různorodé a navzájem skvěle zkombinované a doplňující se. Kvalitně zpracované fantasy, jehož svět je sice upozaděn právě ve prospěch hlavních hrdinů, ale to seriálu nejde moc mít za zlé.

Podobných filmů tu je jak šafránu a je to hrozná škoda, protože potenciál správných satirických, černočerných komedií, které kvalitně zachycují nejrůznější témata, je skoro nevyčerpatelný. Nanarazil jsem na nic, co by s podobnou lehkostí a kadencí chrlilo do islámu jednu pecku za druhou. To, jakým způsobem si z islámu a hlavně tedy z radikálních islamistů dělá film prdel, je zaručená záruka zábavy. Patálie téhle party džihádistů jsou prostě bombový.

Dvojka Croodsových mě opravdu mile překvapila. První díl si pamatuju už jen matně, přeci jen je to bez mála 10 let, ale nemyslím si, že jsem se u něj nasmál jako zde. Správně ulítlá, hravá a vtipná bláznivina, která se sama nebere vůbec vážně a s lehkostí sobě vlastní si dělá srandu sama ze sebe a z hromady (i dnešních) nejrůznějších témat. Originální, barevné, zábavné a já se skutečně dobře bavil. 90 minut uteče jak nic a Croodsovi po celou dobu drží vysoce nastavenou laťku humoru a akce.

Okamžitě se nabízí srovnání s Tenkrát v Hollywoodu, oba filmy mají jak Brada tak Margotku, oba se odehrávají kolem (částečně smyšleného, částečně reálného) filmování v LA a oba se motají kolem tří hodin. A řekl bych, že Tarantino vyšel jako vítěz. Babylon je zajímavý a hlavně velmi zajímavě zpracovaný příběh, když chce, umí být velmi vtipný i drsný a přináší nejednu silnou a skvěle zpracovanou scénu. Jako celek, nejspíše právě protože to nemá jasně danou hlavní postavu, ale motá se kolem hlavních 3 charakterů a ještě mapuje docela velké časové okno, prostě v tomhle trochu ztrácí. Babylon je velkofilm, ale v roce 2022 vyšly lepší filmy.

Reacher mě hodně bavil. Ústřední trojka je správně různorodá a chemie mezi nimi funguje skvěle. Ritchson je i přes svojí figuru nečekanej sympaťák a s padesátikilovou Fitzgeraldkou jim to dobře jiskří. Akce je skutečně slušná, místy je seriál i dost vtipný a příběh je sice složitý a jeho rozplétání dokáže zamotat nejednu hlavu, ale dá se už velmi brzy odhadnout, jak to vlastně ve skutečnosti je. Kdybych neznal Bernthalova Punishera, asi bych šel s hodnocením do plných, ale po první sérii jsem i tak opravdu spokojen a Reacher osciluje přesně na hranici 4 a 5, přičemž potenciál k pěti tam rozhodně je a já se těším, co přinesou další série.

Roztomilá a milá pohádka, která má sice své mouchy (cílení opravdu hlavně na mladší děti) a postrádání logiky i přes odmyšlení si všudy přítomné magie (v Himaláji - ano v dabingu se Himalájím říká Himaláj - je evidentně celkem teplo, když už zabiju jednoho nepohodlného smrada, tak si rozhodně domů nebudu brát svědky a podobně). Možná je škoda, že film pracuje jen s jednou písničkou na housle, protože třeba takovou útočnou Wagnerovu Valkýru na housle bych si v poslední akční scéně skutečně vychutnal. Přesto je to hezkej (na přemýšlení jednoduchej) film, který děti bude rozhodně bavit.

Dosti slušná středověká upířina v anime stylu, kterou si pro sebe krade Belmont. Seriál má cosi do sebe, je originální, má spoustu zajímavých postav a hromadu příběhových linek, akce je místy vážně dobrá. Mě, ač bych se fanouškem anime rozhodně nenazval, seriál bavil a přestože né všechno mi sedělo, tak celkově jsem spokojený.

Klasicky sympatický Harbour v něčem, co se inspiruje tím nejlepším ze Smrtonosné pasti a Sám doma a jede si svou spanilou vtipně brutální jízdu od začátku do konce. Přesto kdesi v konečcích zmrzlých prstů u nohou cítím, že se z toho mohlo vytřískat ještě o dost víc a film měl na to stát se do budoucna kultovním vánočním filmem. Jako zábavná akční jednohubka ale výborné.