Chrustyn

Nevtipná a nepovedená variace na komediální klasiku "Hádej, kdo přijde na večeři". Asthon Kutcher je nesympatický až hanba a dělá takový kraviny, že by ho každý normální člověk okamžitě vyhodil z baráku a bohužel Bernie Mac celkový dojem moc nezachraňuje, protože se zbytečně drží při zemi.

Krátký film, který byl promítán v kině ve filmu "Hanebný pancharti" pojednávající o tom jak německý mladík zabil během pár dní několik desítek amerických vojáků.

Tarantino si už ve světě filmů udělal takové jméno, že kdykoliv oznámí nový projekt nemůžou se filmový fandové dočkat. Alespoň tedy ti, kterým jeho filmová tvorba nevadí. Jako svůj další projekt si vybral válečný film, který se zdál být remakem u nás nepříliš známoho filmu "Inglorious Bastards" (v našich končinách známý jako Ten prokletý obrněný vlak). Z tohoto filmu si však ponechal jen pozměněný název a vydal se úplně jinou cestou. Taraninovým znalcům musí být jasné, že se nebude jednat o typický válečný film a trailery to jasně potvrzují. Režisér na 2. sv. válku kouká s velkým nadhledem a i toto vážné téma trochu zlehčuje. Trailery slibovaly krvavou řež ale skutečnost je jiná a akčních scén je zde velice málo. Quentin opět rozehrává svojí dialogovou hru a v tomto případě pracuje i s velmi dlouhými scénami. Už jen úvod ze začátku připomínající "Tenkrát na západě" má nějakých 20 minut a odehrává se v malé chatě za stolem. A takových scén je zde víc než dost, takže akci očekávajcí diváci budou značně zklamaní. Naštěstí každý ví, že Tarantino dialogy umí a zde tomu není jinak. Jsou neskutečně propracované, některé napínavé a navíc se pan režisér občas zachová dost nečekaně, takže v pozdějších fázích už si divák nemůže být ničím jistý a pár scén opravdu překvapí. Jako vždy si svůj film zaplnil výbornými a spíše neznámými herci a hvězdu Pittova formátu nenechal pořádně rozjet a překvapivě mu nedal o nic víc prostoru než všem ostatním. Kdo opravdu potěší je neznámý Christoph Waltz v roli "lovce židů", který si svojí postavu neskutečně vychutnává a v některých chvílích z něj jde pravý "nacistický" strach. Dlouho jsem se rozhodoval mezi 4 a 5 ale nakonec jsem musel dát plný počet a to z několika důvodů: 1) jedná se o neobvyklý film, který působí úplně jinak než jakýkoliv jiný válečný (nebo kterýkoliv jiný) film co jsem viděl 2) po skončení filmu mi zůstal v hlavě celou noc a další den jsem si musel zopakovat několik nejlepšcíh scén 3) je to trochu povrchní důvod ale je to prostě Tarantino a toho já rád :) "Pancharti" se tímto posouvají na třetí pozici nejlepších filmů QT.

Povedená "noriovka" o soukromém detektivovi, který pátra po vrazích svého parťáka a přitom hledá tajemný předmět v podobě sošky sokola. Film má slušné tempo a i když se v druhé půlce smrsne na běhání z kanceláře do hotelového pokoje, kde probíhají dlouhé monology, nechybí mu napětí a Humphrey Bohart je zde za správného drsňáka.

Typický příklad toho jak se přiživit na úspěšném filmu, i když s ním pokračování nemá vůbec nic společného. TV thriller, který se oproti originálu nezaměřuje na atmosféru ale na erotiku. Kdyby ve filmu bylo více sexu mohl to být klasický erotický film, který dávají po půlnoci na Nově.

Strašná otrava s příšernou hudbou a nudným vypravěčem.

Další z dětských výletů do imaginárního světa, tentokrát však v pro děti těžkopádnějším vydání. I když se český distributor se svým stylovým českým názvem snaží film přiblížit dětskému publiku, pochybuji, že by se mohl zalíbit někomu pod 12 let a i starší s ním budou mít problémy. Hlavní dětský hrdina není typickým dětským hrdinou, se kterým by se mohli dětští diváci ztotožnit, imaginární svět není dětsky kouzelný a neobyčejný a všechny ty potvory nejsou pro děti dost roztomilé, atraktivní a v některých fázích dokonce můžou působit i děsivě. Ne, opravdu to není film pro děti. Pokud ale přistoupíte na režisérův přístup k látce a zvyknete si na trochu uječeného, zbytečně hyperaktivního ale v jádru sympatického mladého hrdinu a jeho chlupaté kamarády, film si užijete a některé scény vám určitě utkví v paměti. Neobyčejný a velice dobrý film s dokonalým soundtrackem, který hodně pomáhá k vytvoření jedinečného zážitku. Nebýt pár slabších scén šel bych na plný počet. Jonze ukázal, že je talent i bez Kauffmana.

V mých očích typické přeceňované, oskarové drama, které se sice může pyšnit výbornými herci a působivou atmosférou ale na druhou stranu to je pro běžného diváka velice těžkopádné dílo s neuvěřitelně pomalým tempem. Hlavní plus je zde výkon Winsletové, která je zde navíc nahá více než ve všech svých předchozích filmech dohromady. Pokud se vám líbil předchozí režisérův film "Hodiny" určitě se vám bude líbit i toto, protože stavba děje je hodně podobná.

Animák, který jasně dokazuje, že dokonalá vizuální stránka nezachrání plytký děj. Příběh o tučňákovi, který místo zpívání (což je u tučňáků normální a dalo by se řící, že se jedná o jakousi výsadu) stepuje kombinuje klasický rodinný animák s ekologickou agitkou. Podle mě ani tvůrci neví pro koho je film určený, protože začne jako normální dětská podívaná, plná otravných postaviček, kde si ani děti nemohou vybrat svého oblíbeného hrdinu, jelikož hlavní hrdina je jednou z nejotravnějších nejnezajímavějších postaviček v dějinách animovaného filmu a zábavné vedlejší postavy by divák hledal ve filmu marně. Později se film začne dostávat do dospělejší roviny, která už pro děti není tak zajímavá a vše završuje závěrečná třetina, která už byla trochu zajímavá (nepočítám úplný konec) ale pro děti poměrně složitá. Opravdu jediné v čem může tento animák soupeřit s konkurencí je vizuální stránka, která je jednoduše perfektní a jedna z nejlepších co jsem měl možnost vidět. Nic to ale nemění na faktu, že se jedná o jeden z nejhorších animovaných filmů vůbec a oskarové ohodnocení je totálně absurdní a směšné.

Jedna z těch nejlepších pohádek co u nás vznikla i když už pořádně zestárla.