hirnlego

Nejsem fanouškem world music, ale celou hodinu a půl jsem seděla s otevřenou pusou. Hacke tu představuje tak zajímavé figurky istanbulské i okolní hudební scény, že nezasvěcenému člověku opravdu nezbývá nic jiného, než jen s tichým úžasem zírat. Je milé sledovat, jak v dnešní "popové" době stále existují i tací, kteří dělají hudbu opravdu jen pro tu prazákladní radost z hraní (viz například hoši z ulice s jejich až anarchistickým přístupem). Rozhodně jeden z těch zajímavějších hudebních dokumentů.

Když ňa to baví :-X

Jak to může bejt v černejch?? Už jen Wolf Larson jako árijský überchlap bere minimálně dvě hvězdy (za každou svou mužnou pracku jednu :-* )

V dětství jsem u toho byla rudá až za třetí metou.

Vyndavání srdce, upálení, závěr = slušné trauma po zbytek dětství & zatím jediný mnou zhlédnutý Mannův film, o kterém mohu říct, že se mi líbil.

Vzkříšení je vždycky tak trochu béčková záležitost, ne? A proč by to vlastně mělo vadit... Kdo na konci nikdy nebrečel, není člověk! Mother, mooootheeer :´( ... (původně nekritické 4* za toho krásného motýlka s nejhoršími vlastnostmi od obou)

KOOKOOO BRAAAAAJS!!!

♥

♥

Někdo chce "pochopit" a nechat se unést, někdo nechce a nenechá se. Láska. __________ (šla jsem na to kdysi do dnes už neexistujícího Kina Praha jen kvůli Caveovi, ale nakonec to bylo všechno úúúplně jinak)