lennyd

Hope (Nadja Brand) nevěří svým očím, když se po jednom perfektním rande probudí v lese, přivázaná ke stromu s šílenou bolestí v břiše. A ani svým uším, když jí ten chlápek řekne, že jediná možnost jak přežit je najít žiletku zašitou ve vlastním břiše, a provazy přeřezat. Ale protože jí jde hlavně o to, vidět ještě svou dceru, boj o přežití nevzdává, i když onen uchylák má o nejbližších týdnech jejího života zcela jinou představu ... Po prvních dvaceti minutách jsem se musel jít provětrat, protože, ač mi nějaká ta kapka (filmové) krve vcelku nevadí, čeho je moc, toho je příliš. Nicméně po dokončení filmu je nutné říct, že v těch prvních dvaceti minutách uvidíme opravdu vše co film nabízí - a po zbytek filmu a psychologické hře na pěstování kytiček už k ničemu nikterak zásadnímu nedojde. Sice si divák klade nějaké otázky (Proč ho sakra hnedka zpočátku nemajzla hrncem po hlavě? Proč, když už se konečně osvobodila, tak ho aspoň stejným řetězem nepřivázala ke stromu? Proč má hrdinka i po 60 dnech "outdooru", naplněné týráním a hektolitry prolité krve stále krásně čistou bílou košili?). Na druhé straně dávám kladné body za vcelku vychytaný konec (docela překvápko) a to, že mne film držel v napětí po celou dobu...

Po smrti své manželky (k její smrti došlo asi 10 vteřin co si s MacGruberem (Will Forte) řekli své ano, takže opravdu manželky) se MacGruber (po vzoru Johna Ramba) uchýlí mimo civilizaci, aby zde dočkal konce svých dnů. Ale ze svatého rozjímání jej vytrhne kapitán Faith s tím, že se MacGruberův dávný nepřítel a vrah jeho ženy, Dieter Von Cunth (Val Kilmer) zmocnil ruských jaderných hlavic, a chystá útok na hlavní město. Jediný MacGruber se svým týmem (ehm, po nehodě s C4 v dodávce musí narychlo sestavit nový tým) může Von Cuntha zastavit ... Tak nějak nevím co si mám o MacGruberovi myslet. Na parodii byl film málo vtipný (semtam se nějaká ta scénka povedla, ale byla to opravdu jen výjimka), a na to, aby se film dal brát vážněji zde až příliš zacláněl Will Forte a jeho zcela nevtipné hlášky. Když poprvé vylezl na scénu Val Kilmer, tak jsem taky myslel že se mi snad jen zdá - oproti fotečce kterou má třeba zde na čsfd přibral asi 150 kilo a jeho hereckému výkonu to ale moc nepomohlo. Dávám dvě hvězdičky, a to hlavně za Ryana Phillipa (kdysi dávno měl docela pěkně našlápnuto, teďka už holt musí brát zavděk kdejakou sračkou) a Kristen Wiig..

Je hezké, že má Jane (Katherine Heigl) spoustu kamarádek, ale když se postupně začnou vdávat, a ona už je po dvacáté sedmé jen družičkou, a na toho svého pravého stále jen čeká, začíná jí to docela mrzet. Navíc její šéf, do kterého je potajnu zamilovaná, se zamiluje do její sestry, a Jane chystá další svatbu. Naštěstí pro každého existuje ten druhý, a i Jane se snad brzy dočká svatebních zvonů... 27 šatů je dokonale průměrný romantický film - určitě žádného romantika (natož romantičku) nezklame, na druhou stranu asi ani neohromí - zhruba od páté minuty filmu se dá velmi snadno odhadnout, jak to vše bude pokračovat i skončí, a i přes nutné zádrhele (bez nich by film měl maximálně půl hodiny) se vše dosune ke zdárnému konci (sorry za prozrazení, ale čekal snad někdo něco jiného?). I po herecké stránce je film průměrný (snad bych jen vyměnil Edwarda Burnse, jako ideál všech ženských srdcí ... no nevím), jen u hlavní hrdinky jsem si pořád říkal, odkud ji znám - a ona to holčina z dávného Seagalova Přepadení 2...

Idylická cesta mladých manželů Burta (Peter Horton) a Vicky (Linda Hamilton) se tragicky změní poté, co uprostřed kukuřičného pole srazí mladého chlapce. Při shánění policie dorazí do malého městečka Gatlinu, ze kterého už na první pohled čiší skrytá hrozba. Ve městě nežijí žádní dospělí, ale jen zdivočelé děti následující svého proroka, Izáka... Pamatuji si, když jsem film viděl před nějakýma dvaceti lety poprvé, tak jsem se skoro podělal strachy. Dneska - po desítkách více či méně zdařilých hororů - už jsem jako divák otrlejší, a tak jsem po většinu filmu jen zíval nudou (i když se budování atmosféry opuštěného městečka musí tvůrcům nechat). Ale ani ústřední dvojice (Peter Horton a Linda Holton), ani dětský kazatel (John Franklin) mi k srdci nijak nepřirostli, a tak snad stojí za zmíňku jen odporný (a to fakt) Malachai (Courtney Gains)...

Rachel Armstrongová (Kate Beckinsale), jako správná investigativní novinářka, odhalí ve svém článku identitu agentky CIA Eriky Van Doren (Vera Vermiga), čímž na politické scéně vzbudí velký poprask. Je okamžitě zatčena a detektivové CIA pátrají po zdroji jejích informací - ale Rachel vytrvale mlčí, a je ochotna pro své zásady obětovat i svoji rodinu. Detektivy i svého advokáta (Alan Alda) tím dovádí téměř k šílenství ... Nedávno jsem shlédl podobně laděny Lid vs. Larry Flynt - ačkoliv příčina je v obou filmech jiná, výsledek je stejný. Spojené státy, svobodná země, a ústavou zaručená svoboda slova platí jen do okamžiku, kdy se ve svém projevu otřete o stát či státní složky. Samozřejmě film je jen film, ale .. znáte to. Nicméně kvalitních soudních dramat není nikdy dost, a na souboj jednotlivce proti systému se vždycky rád podívám (zvlášť když se na toho jednotlivce (Kate Beckinsale) příjemně dívá). Po herecké stránce nemám filmu co vytknout (Alan Alda, Matt Dillon, Vera Farmiga), snad jen role "podporujícího" manžela Davidu Schwimmerovi nesedla...

Detektiva Connora Spearse (Casper Van Dien) požádá jeho přítel Rick (Russell Wong) o pomoc s hledáním své unesené sestry Kim Changové (Lexa Doing). Všechny důkazy směřují ke gangu Malakovů, ale Spearsovi na celém případu něco stále nesedí. Jako by někdo chtěl, aby se Malakovci a Changovci navzájem povraždili, a sám pak slízl odměnu. Pátrání obou detektivů má překvapivé rozuzlení ... Jsou filmy, které jsou dobré. Pak jsou filmy, které si hrají na to, jak jsou dobré, ale přitom jsou hodně nepovedené. A pak jsou filmy, které si ani na to že jsem dobré nehrají - a Rukojmí je jedním z nich. Samotná zápletka by sice nemusela být úplně špatná, ale to by jí musel dostat do rukou jiný režisér než je Jeff Schechter a jiní herci než hezounek Casper Van Dien a jeho kolegové. Jo a taky scénář by musel být trochu jiný. A pak by to byl docela koukatelný film...

Ani nová práce ani velká láska s bezdíkovskou kráskou Píšťalkou Štěpánovi Šafránkovi (Pavel Kříž) nevydržela, a tak se vrací zpět do rodného městečka, aby zde našel své štěstí. Na poli pracovním mu pšenka moc nekvete - nabídky se sice hrnou, ale ani jedna z nich nevyhovuje jeho etickým zásadám. To na poli lásky je vše veselejší - a všesokolském sletu poznává krásnou Ute (Tereza Brodská), se kterou jsou naladěni na stejnou vlnu .. K charakteristice filmu stačí jediná věta - je nejslabší z celé básnické série (i pětka byla lepší, ale o tom zase jinde). Pavel Kříž už není ten "správný" Štěpán Šafránek, a celkově vypadá tak o dvacet let starší a jeho herecký výkon-nevýkon je tak trochu k pláči. Jeho příhody v rámci tohoto dílu jsou bez ladu a skladu naházeny za sebe, aniž by dávaly nějaký hlubší smysl - a náhled na novodobý kapitalismus v praxi mi taky moc nesedl....

Když by se někde měla vystavit definice slova dobrák, Charlie Baileygates (Jim Carrey) by byl ideálním představitelem. I když jej podvede žena, poté jej opustí a nechá mu na krku tři potomky (kteří evidentně nejsou jeho), celé městečko si na jeho zádech dříví štípe, nikdy jej neopouští dobrá nálada. Ale každý pohár má své dno, a i Charliemu jednou dojde trpělivost, a na povrch se dostane jeho skryté druhé já, Hank Evans. A ten už rozhodně není takový dobrák, jako Charlie. A když mají (oba) za úkol dovézt Irene (Renée Zellweger) k soudu do dalekého městečka, rozpoutá se o ni mezi nimi boj ... Z nějakého důvodu jsem se tomuto filmu dlouho vyhýbal, v domění, že na Carryovskou komedii je vždycky času dost (čekal jsem opravdu vtipnou komedii doplněnou scénkami tohoto vynikajícího komika). Bohužel bratři Farrellyové nikdy ze šedi průměru nevylezli, a ani tento film je z něj nevytáhl. Co tento film získává na originalitě, bohužel ztrácí na zábavnosti. Marně si vzpomínám, jestli jsem se aspoň u některé scény zasmál - snad jen self-destruction fight mezi Jimem Carreym a Jimem Carreym - a to je na komedii (notabene s Carreym v hlavni roli) hodně málo ...

Pro June Havensovou (Cameron Diaz) to měl být standardní let. Jenže padla do oka tajnému agentovi Royi Millerovi (Tom Cruise), který si ji vybral jako pomocnici při přenosu technologické novinky přes kontroly na letišti. Tím jí ale převrátil její dosavadní poklidný život naruby, a ona se nechtěně stává společnicí na útěku před všemi, kteří po oné věcičce také touží. Jak má ale June ve světě bojů, přestřelek a tajných agentů vůbec poznat kdo mluví pravdu a kdo jen zneužívá její důvěřivosti? ... Na celém filmu mi vadila jediná věc - a tou je Cameron Diaz. Jako herečka se mi líbila snad jen v Něco na té Mary je, a od té doby jsem s ní neviděl kloudnou věc, a navíc je mi extrémně nesympatická (a ani přibývající vrásky jí k mým sympatiím nepomohou). Dokonce jsem chvilkama "radil" Cruisemu, ať už ji nechá na pospas, a ať můžem v poklidu film dokoukat. Ale když si Cameron Diaz odmyslím, tak se mi obecně film docela líbil - Tom Cruise jako akční hrdina umí (a ukázal to nesčítelněkrát - např. v MI:), a pokud John Mangold dostane volnou ruku (a dostatek peněz), tak je to na filmu také vidět. Vyměnit CD třeba za Scarlett Johannson, a uvažoval bych i o plném hodnocení..

Mladý Mark jednoho dne zahlédne v lese, jak podivný chlapík zakopává mrtvolu. Svěří se s tím svým přátelům Jamesi a Chase, a společně vymyslí (na první pohled) geniální plán. Vraha najdou, a pomocí vydírání se jej pokusí donutit, aby je zbavil neoblíbeného tyrana. Jenže onen vrah není padlej na hlavu, a dokáže si mládežníky rychle najít ... Na první pohled tento thriller vypadal docela schopně, a takovéto "levné" filmečky leckdy dokáží velmi příjemně potěšit. Jenže to není případ Acolytes. Režisér nechtěl natočit obyčejné béčko, a snažil se mu dodat trochu toho "uměleckého dojmu", jenže ten nakonec trochu převážil vlastní obsah (ve kterém jsem se nakonec trochu začal ztrácet). Potěšil mne docela překvapivý závěr, i když, přiznávám, něco takového jsem tušil..