FritoleXx

Klišovitý příběh o dvojici, která je rozdělena následkem stěhování. Pokud sledujete anime, tak jste tenhle otřepaný námět viděli už několikrát, nicméně zde je vše přeneseno na malé děti, nikoliv na studenty, jak tomu bývá ve většině případů. Na originalitě to však nepřidá. Co však trochu vybočuje, je jakási snová symbolika s labutěmi a ptáky obecně, což je i přes nedostatečnou stopáž zpracováno poměrně hezky, včetně relativně pěkné animace. Je mi jasné, že pro Išidu je tohle dílo spíš začátkem kariéry a jakýmsi pokusem o vstup do světa filmu, tudíž to není potřeba příliš kritizovat. Jde v tom jistě vidět určitý talent, který později i nejspíš naplno předvedl v Penguin Highway, což musím dohnat, ale jinak nejde o žádný zázrak.

Závěrečná demolice nemocnice je pravděpodobně to nejlepší, co kdy v žánru akčního filmu uvidíte. :)

Ekologické varování pro lidstvo, které divákům nepředá téměř nic, co by už roky nevěděli. Vše proloženo pár pěknými záběry na korálové útesy a lehké nahlédnutí do života několika lidí, kteří zkoumání a ochraně oceánů zasvětili život. Naprosto chápu potřebu vzniku podobných dokumentů neustále dokola, neboť jen když to budou mít lidi neustále na očích, tak teoreticky mohou do budoucna vyrůst ohleduplnější generace a ostatně je to i zdroj peněz pro angažované organizace, ale na informační hodnotě díla to nic nemění.

Život Jacka Londona jsem nikdy příliš nestudoval. Jediné seznámení "s ním" bylo prostřednictvím knihy Bílý tesák, asi jako u drtivé většiny lidí, a netuším tedy, jaký to byl vlastně člověk krom toho, že byl silný alkoholik. Pokud Klondike Fever mělo být nahlédnutí do jedné z jeho životních kapitol, což asi úplně nebylo, neb tvůrci na samém začátku upozorňují, že jde částečně o fikci, tak si u mě moc sympatií nezískal. Jack je zde vyobrazen jako mladý arogantní pitomec, který možná ohromí svou frajerskou zásadovostí a neústupností, nicméně těžko takové postavě vyloženě fandit. Film samotný pak nějak neví, na koho vlastně cílí. Většina filmu působí jako rodinná podívaná, ale v určitých momentech ukáže i drsnost doby a pro nějakou tu krvavou ránu nebo zabíjení se tu nejde daleko. Dokážu si představit, že pro odrostlejší děti může jít o fajn dobrodružnou podívanou, díky které naberou zálesácké sklony, avšak stále tu je třeba Terence Hill a Bud Spencer, jejichž westerny na mě zapůsobily podstatně více i díky mnohem sympatičtěji pojatým rolím.

Nejspíš si nevzpomenu na jediný film, kde by bylo víc krve a nechuťáren, než v The Sadness. Naprosto zvrhlý a sadistický pohled na zombie žánr, který je svým způsobem vlastně originální, neb nejde o to, sežrat někomu mozek, ale o to, nacpat někomu ptáka do oka nebo nablít do otevřené rány. Otázka však je, zda vám to stačí. Tvůrci zavrhnou veškeré snahy mít nějaký opravdový děj či pointu zhruba v polovině a zjistíte, že nedostanete víc, než potoky krve a musíte se s tím spokojit. Velká škoda, natočené to je totiž dobře, masky a krvavé efekty jsou vyloženě lahůdka srovnatelná s hollywoodskými budgety a neokoukaná Tchaj-pej nabourává stereotypy. Škoda, že při tvorbě nebyli přítomni i scenáristi...

Klauny zabijáky nelze ani nazvat kuriozitou, protože podobně ulítlých blbostí vzniklo v osmdesátkách mraky. Poté však nezbývá nic, čím by tenhle snímek měl vyčnívat mezi jinými sci-fi filmy své doby. Jako horor, pokud nemáte fobii z klaunů, to rozhodně nazvat nelze a komediálních scén jsem napočítal přesně nula. Ve výsledku jen koukáte na pár klaunů se super maskami, jak chodí po městě a zabíjí lidi, nic víc, nic míň. Sleduje se to dobře, ale víc to nenabízí.

Dějově nabité, bez hluchých míst a zdlouhavého uvádění do problematiky, neb se rovnou se jde do akce. Nicméně svým námětem docela tuctový příběh o kolonizaci planety, která není tak "neobydlená", jak se původně myslelo, přičemž následně začíná stokrát viděný boj o přežití. Nesleduje se to ale špatně. Hlavní postavy sice k srdci zrovna nepřilnou, ale nejsou ani nijak otravné. Hrdina je vyklepaný brigádník u dozorců, který se ze dne na den stane nebojácným mačo frajerem, což nepůsobí zrovna uvěřitelně, ale vlastně to ve výsledku ani tolik nevadí. Horší jsou spíš rádoby dojemné chvíle, které příliš nefungují právě následkem uspěchanosti vyprávění a nedostatečným seznámením s příběhovým pozadím postav. Kapitola sama o sobě je pak animace, která, ač dílo pochází z Japonska, připomíná spíše budgetovější americkou tvorbu. Zda je to líbivé či nikoliv je už na vkusu každého z vás. Sám se však nedokážu rozhodnout, zda se mi líbila nebo ne. Když už experimenty s animací, tak dle mě asi líp fungovalo Exception z předešlého roku. Ve výsledku je to slušná scifi akce, která neurazí ani nenadchne. Čistý průměr. Možná bych mnohem raději koukal na drama o vězních, dozorcích a morálních problémech lidí i kapitalismu na jedné ledové planetě odstřižené od civilizace, jak se seriál tváří v prvním díle. Tak třeba příště.

Celou dobu jsem měl pocit, jak kdyby tvůrci vzali námět z 80. let a rozhodli se to natočit v moderním kabátku. Day Shift totiž zpracovává úplně brakový scénář, akorát v pěkně drahém hollywoodském provedení a navíc přihodí úplně všechno, co byste od moderního amerického filmu očekávali, včetně oranžového filtru prosluněné Kalifornie. Nutno ale uznat, že to není úplně špatné. Humor nenadchne, ale neurazí, Foxx a Franco jako dvojice tak nějak funguje a akce má vlastně dost dobrou choreografii i kameru. Ve výsledku je to ale taková pitomá a předvídatelná upírská akce pro celou rodinu bez nějaké přidané hodnoty, přičemž naprostý vrchol zábavy se dostaví asi v půlce filmu, kdy se před kamerou objeví Scott Adkins. Pak už je to jen horší. Za závěrečnou scénu bych mimochodem přidal půl hvězdy. :)

Jedno z nejoriginálnějších sci-fi, které jsem kdy viděl. Samotná zápletka je jakýmsi psychologickým thrillerem, který diváka nechá sledovat pětici "otisků", jak jsou zdejší hrdinové nazývání. To proto, že nejsou skutečnými lidmi, ale pouhými umělými těly s přenesenými vzpomínkami jejich originálů. A pěkně po vzoru sci-fi klasik minulého století začnou na zvláštní vesmírné lodi problémy a vzájemná podezíravost. Částečně tak může evokovat třeba anime Rokka no Yūsha, ač v jiném prostředí, nicméně na pozadí těchhle problémů se dostává do popředí také cíl jejich mise, tedy terraformace nové planety a s tím spojené morální dilema. To asi netřeba víc rozebírat, neb bych zacházel do spoilerů, ale rozhodně jde na běžné sci-fi poměry o dost chytré dílo. Závěrem nesmím však opomenout možná jedno z hlavních lákadel pro hráče videoher. Za designem postav stojí totiž Yoshitaka Amano, známý pro svou práci na Final Fantasy sérii a nutno říct, že celá vizuální stránka má velmi neokoukaný styl. Západní fanoušky pak jistě potěší originální anglický dabing, kde se objeví Nolan North a Laura Bailey. Rozhodně doporučuju mrknout a nevzdát to během prvních tří dílů.

Skvělý námět, ještě lepší zpracování po audiovizuální stránce, nicméně vše trochu sražené předvídatelným scénářem a velmi úsporným epizodickým formátem. Eden je ekologickým varováním pro lidstvo, přičemž tahle myšlenka je jasně daná od samého začátku, kdy starost o Zemi od lidí přebírají roboti, a nutno uznat, že i funguje v nějakých realistických mezích. Lidská hrdinka před sebou má jasně daný úkol, přičemž každý její krok předem odhadnete a hlavní zvrat není žádným překvapením, ale ve výsledku na tom vůbec nesejde, neb dílo nijak neztrácí na zábavnosti. Velká škoda, že je tenhle příběh stroze odvyprávěn v pouhých čtyřech dílech a tvůrci nemají moc času vás seznámit s robotími životy a utopickou "post-apokalypsou" jako takovou. Buď by tomu seděl klasický anime formát o dvanácti dílech, ale ještě lépe se celý námět hodí pro videoherní JRPG zpracování. Pak by to bylo dokonalé.