Bukk

To je tak, když se dva neznámí potkají v rychlíku a nehorázně jim ta "huba jede". A oni pak ne a ne přestat. Jak já jim to žrala! I když film byl nejzajímavější hlavně ze začátku, přišlo mi to (alespoň mě) jako neotřelé zpracování tématu o osudovosti. Sice si nejsem jistá, že by bylo rozumné vyložit všechny karty na stůl a říct tomu druhému fakt hodně jen tak z fleku...ale co když se to opravdu někomu stalo (stane, právě děje - zdravím vás tam v tom vlaku jedoucí z ... do...)? :)

Od chvíle, co jsem se dozvěděla o novém projektu Willa Wheatona, bylo mi jasné, že tohle bude něco jedinečného. A to jsem si potvrdila hned prvním dílem. V podstatě se jedná o to, že si Will pozve pár známých (jak z internetových, tak i seriálových projektů) a začnou hrát nějakou (většinou pro mě neznámou) hru. Kdo by čekal 30 minut nudy, bude zklamán. Pořad je udělám velmi chytlavě, chemie mezi hosty funguje, zvlášť se mi líbí ta soutěživost v rámci fakt dobré zábavy. Otevřelo mi to oči a mé obzory se rozšířily.

Už je to sice nějaká doba od shlédnutí, ale při vybavení mám stále ten mrazivý pocit. Možná je to dáno tím, že jsem jen pár dní před náhodným viděním filmu četla tento článek (doporučuji) http://www.dante.xf.cz/menu.htm ...

Prvních pár dílů to byl šok, ale nakonec to dopadlo nad má očekávaní (možná i díky tomu, že mi ze začátku klesly fakt nízko). Rozhodně jsem ocenila, že stoupající hvězda Darren dorazil a byl ochotný se do toho dát.

Nachytala jsem sebe samu při fandění Škyťákovi, především v poslední třetině animáku. A byla jsem vážně nervózní, jestli to opravdu dopadne tak, jak by mělo (a tím jsem se taky uklidňovala, když nebylo nic předem jasné). Dokonce se mi ještě den večer zdál sen, jak si ochočuju d...né přímo draka, ale vlka, což dávám za následek právě vidění tohoto dobrodružství.

K zamyšlení. Být seniorem na soukromé škole znamená být na nejvyšším možném stupni, kdy už si v podstatě můžete dovolit cokoli. Náhánět strach ostatním zelenáčům, rozkazovat jim a ponižovat - to je na denním pořádku. Bohužel někdy ani přátelé vám nemůžou pomoci. Ředitel zastává názor, že studenti by si to měli vyřizovat mezi sebou a dokud nevypadáte na umření nebo vás nějaký fracek z vyšší pozice neudá, protože jste jednoduše na obtíž a "komplikovaní", tak je mu veškeré dění dost tak jedno. Jo mít někoho, kdo vám kryje záda za každé situace - opět něco, co je těžké pohledat a to ještě na internátu. Erik je postava mající rodinu rozpadlou, máma místo, aby s klukem pořádně promluvila a nebo se ho pro jednou zastala, tak si jede to svoje na klavír a slepě nechává osud syna v náručí menšího šílence. Je to vážně skvělý kousek ten Ondskan, herecky ždímající z aktéru to nejlepší, scénaristicky zdatně zvládnuto a psychologie hrdinů kvalitní.

Taková pohádka odehrávající se v prostředí na kterém se to obvykle neděje. Skončilo to tak, jak mělo, nepoučitelný zůstal nepoučitelným a šéfík byl pěkný slizoun.

Až se vzpamatuju po té skvělé první řadě, možná budu schopna vyjádřit své pocity lépe. Teď se musím dát dohromady, abych mohla najet na ten zbytek...

To mi zase bylo jednou probuzení do děje filmu, který mi přišel nedokončený a zbytečný k tomu všemu. Nicméně ti ufouni byli sympatičtí (heh aspoň že oni, když ti malí šikanisté byli skupinka fakt pošahaná a jak ta holka dala do pusy tu rybu, bóóóže)...Přeju si být obří vosa! Přeju si být....hmmm....obří....chrobák? Joo s chrobákem je velká šance na zneškodnění transformera z kostek.

Zabijácká akce od záčátku do konce. Mělo to spád, Keanu si se Sandrou herecky sedli jako ulití. Nádech romantiky nebyl na škodu, ba naopak udělal akční thriller trochu lidštější. Jen ta scéna v metru, jak mu tam odletí ta hlava, nebyla dobrou vzpomínkou a ani teď se na to nedívám, radši zavřu oči a čekám na ten "zvuk". :D