Lischai

Je to jak ten suprový film, kde horolezec se zlomenou nohou schází do údolí, jen tu jsou navíc nacisti. Měl jsem podle komentářů strach, že to bude o norském supermuži, který jednou rukou kosí nácky kulometem a druhou si zašívá vlastní střelné rány jako Rambo. Ale vůbec ne. Je to fyzicky nepříjemný film o obyčejném týpkovi, kterému je hrozná zima, krvácí, má gangrénu a vůbec všeobecně dostává pokouřeno od norské přírody. Vydrží hodně, ale ne neuvěřitelně hodně, takže zhruba od půlky filmu není hrdina on, ale lidi, co ho drží při životě a nějak v celku se ho snaží dostat do bezpečí.

Je to super v tom, jak přesně Franco imituje Wiseaua a s jakým smyslem pro detail rekonstruují scény z Roomu. Ale jinak tam toho pro mě moc není. Po konci Eda Wooda jsem měl pocit, že tomu tragickému filmaři mu trochu víc rozumím, že jsem poznal nějaké lidi kolem něj -- tady je Franco-Wiseau pořád stejně divný, nevidíme do něj, nepochopíme ho, nic. Oh, hi, Mark.

Tak klasický teenage slasher, že chyběla snad jenom roztleskávačka. Tím, jak je to stereotypní a plné konvencí, je to spíš vtipné než strašidelné, ale když od toho nic nečekáte, je vlastně docela snadné se bavit.

Moc jsem chtěl, aby se ČSFD pletla, ale neplete. Není to ani akční thriller o záchraně rukojmích, ani psychologické drama očima únosců, ani sonda do izraelsko-palestinského problému. Je to něco mezi, a není to moc zajímavé. Revolucionáři pořád říkají, že musí dělat revoluci, Izraelci pořád říkají že nemůžou vyjednávat, a to se mele furt dokola. A až konečně dojde na finále filmu, na které se těšíte poslední hodinu, prostříhají vám do toho nějaký conteporary dance a skoro nic nekukážou: Je to škoda, takovej to byl super námět.

První půlku jsem v kině zavíral oči, abych trochu schrupnul. Pak odjede sestra na dovolenou, začnou se dít věci, a já druhou půlku zavíral oči, abych neviděl ty strašidelné bizáry.

Musím přiznat, že podle názvu (Skeleton Twins - které zvíře dělá ty české překlady názvů?) a prvních pěti vteřin jsem se rozhodl, že se mi ten film bude prostě líbit, a to se taky nějak stalo. Je tam melancholie dětství, podzim a dva sourozenci, co dělají humory, i když nedávno chtěli spáchat sebevraždy -- za mě dobrý. Bill Hader je podloudně sympatický od první chvíle, a na Kristen Wiig je zábavné sledovat, jak se v ní pod vlivem jejího šáhlého bratra probouzí nějaká spontánnost -- takže vás baví koukat na jejich každodenní snahu utéct drobným smutkům, co je obklopují, a fandíte jim, aby konečně dali svoje životy do cajku. Rozporuplné pocity mám jen z konce, protože je přesně do puntíku takový, jaký zhruba od půlky filmu začnete čekat, že bude. Filmy s motivem sebevraždy jsou vždycky trochu laciný trik, protože dělat drama když máte strach, že se vám zabije hrdina, to jde samo; ale Skeleton Twins jsem to nějak odpustil. Asi mám až moc rád kostlivce, podzim a smutný historky z dětství.

Do půlky filmu jsem měl pocit, že to jsou jen střípky. Nesouvisející obrázky z Konga - tuhle vojáci na cvičáku, támhle paní co pašuje vzácné nerosty autobusem - ale jak film postupoval, všechno to do sebe nějak začalo zapadat a vykreslovat srozumitelný, komplexní obraz. Je tu vidět skvělá dramaturgická práce, takže dokument dobře vyvažuje historii, lidské příběhy, akci (!) a takovou smutnou krutost a marnost té nešťastné země. A hlavně obrovské wow patří McCabovi, který pobíhá s kamerou na místech, kdy máte chuť na něj volat: "Ježiš, kámo, já to nepotřebuju vidět, jdi domů, schovej se, nemluv s nima, VOLE, KAM TO LEZEŠ?!"

Viděl jsem to jako předfilm Incredibles 2 a bylo v tom víc emocí než v celých I2.

Já nevím, jestli se to kouzlo prvního Nema a Wall-E a Wreck-ti Ralpha někam vytratilo, zestárl jsem, nebo co, ale poslední dobou mi ty pixarovky připadnou takové ploché. Jasně, je to vizuálně krásné, má to vtipné fóry a trochu přesahu do života, ale celek působí jako odlitý podle formy. Mnohem víc než celí Incredibles 2 mě dojal předfilm Bao o asijské paní, co si udělala panáčka z knedlíčku.

Dřív jsem chtěl, aby mi akční filmy lhaly, že válka je super a elitní vojáci jsou frajeři. V úvodní scéně tohohle filmu čínský odstřelovač ležérně trefí z letícího (!) vrtulníku teroristu přímo do hlavy přes řadu stojících rukojmí. Teď už vím, že chci, aby mi akční filmy sice lhaly, ale zase ne tak moc.