igi B.

...aneb mrazy přitáhly, lidu táhne na kejhák, televize zastuzený, program jeden velkej kách...

P.S. Pro pošukviky něco liduplného k fantasiím: http://www.csfd.cz/film/117166-vitezny-lid/

...za to kouzlo nechtěného... Fakt psycho, čím se ta šaškárenská šmíra dá ještě dorazit...

Tak ještě že máme ten stádní fond na potvoru a rozdoj šašské čudlogramlie... A ještě zafňukat nad tou bídou a prolézt kaďák panu ministrovi! Sláva! Howgh.

P.S. A něco teda pro fajnšmekry, sráčům navzdory: http://www.csfd.cz/film/245080-six-feet-under-in-memoriam/

...a pane Ondro, ano, my víme že vy za nic nemůžete, to je jen ten tušašskej parazitní vetchej šoubiznic pisskultůrní...

Jen další finta kasty jak podojit erár... °-[..

A jakápak "filmová kritika" (...hahahaha sic! ric pic...), když je to dávno všechno jen takový to píárový pissání, zaangažovaný tak leda do výše nějakých těch procent z všelijakejch dotací a grantů, napapaných stejně jako tenhle mejdan čudlárenskou kastou ze státní zlodějiny... Tak poplácat se po ramenou, vyhonit a šmytec, jak pravil by Vicent Vega (nebo Venera?)... Šaškárně bylo učiněno zadost a igitátor si jde pustit nějakej pěknej film. Českej to teda dnes večer určitě nebude... °-|

A hádejte hlupáčci, co znamená to "PP" v pravém dolním rohu... (?!) . . . ;o] . . . Fantazii se meze nekladou... %-[]

P.S. Něco k blití pro krtiky:  http://www.csfd.cz/film/282094-sraci/

...čili za šťastných rovných sedm hoděk hoď se rovnou šupšup do bezpečí Pouště a zákusků...

Říkali to v ptydepe i soudruzi z >veřejnoneřádní< a tak to musí bejt PRAVDA! ... ;o]

P.S. Něco k filmu zablba pro oprudenty: http://www.csfd.cz/film/30400-zkurvenej-patek/

Ano moji milí, s tímto skrýnkem bylo manipolulováno... Nakonec byla jen naplněna skutková podstata role současných mé(r)dií.

...aneb zvánka na dýchánek pro místní i z okolku (projíždějící bez okolků) již tento pátek a to je zase celý...

VAROVÁNÍ MINISTZVĚRSTVA ČASOPROSTORU: PITKY TŘINÁCTÉHO ŠKODÍ PARASKAVEDEKATRIAFOBIKŮM!

UJIŠTĚNÍ MINISTZVĚRSTVA PATEFYZIKY: PATEKLYZMATICKÉ DÝCHÁNKY PROSPÍVAJÍ VŠEMU NAVZDORY!

P.S. Něco k filmu zastřízliva pro pitečníky: http://www.csfd.cz/film/23053-patek-trinacteho/

...aneb půltuctu prvních dní posledního tuctového roku odešlo a jak přišli, omrkli a králičí kulový, leč ten vzadu burácel...

A pitek bude! Kardinální! . . . Přesně za týden a minutu! . . . Pitek13ýho čili "Bleden, z Pouště zas Eden!" . . .  Amen... ;o]

Včas bude řečeno, včas bude zváno...

P.S. Něco k filmu pro Králíky: http://www.csfd.cz/film/11500-tri-kralove/

...aneb jak na nový rok...

...a škoda rána, který vedle padne! Pil - umřel, nepil - umřel taky! A kdo nepil s námi, pil proti nám... Chlastala svista... %-[]

P.S. Cosi k filmu pro chlastíky: http://www.csfd.cz/film/9785-ztraceny-vikend/

Tutem panstvu k okuku pastvu čili něco ze sbírek igitátorových... ;o)

...a do nových ročků bez ouročků, tiky taky, tumáš taky... °-o . . . V pravém oku lehký tik, já jsem starý poetik... ;o]

P.S. Něco k filmu pro fandíky...  http://www.csfd.cz/film/18770-tucet-spinavcu/

...aneb "JAKÝ ADVENTŮRY, TAKOVÝ VÁNOČKY!" A Jéžišek přinesl dááárkýýý...

Tak ať se žije blaze, všem filmoidům z dadabáze... ;o] . . . Amen.

P.S. Ježíš byl buddhista! Zase vám z toho Vatěkanu lhali!

P.P.S. Něco k filmu pro fandíky, kristuša dolina:  http://www.csfd.cz/film/23587-zivot-briana/

...a kost v lůžku...

...tak nečučte tak zledovatě a nebuďte na mě furt tak nasranej, pane velkopokrytče... %-|

Víc už rači z Hradu bez komentáře...

P.S. Ty klaky během plačkolásky mě docela pobavily. Televizními estrádami zblblé stádo to prostě pojalo, že je to zas jen jako další šoubizová taškařídce. Chléb a hry, jasně, chápeme, Vašík pašík by zachrochtal blahem... °-]

Kdo to mohl tušit, že to letos budou také absurdní adventtůry... Bim bam, zvonky bijů, nad Hradčana sa blysklo, dámská jízda vlhla vně i poševně, smrt se stala me/r/diální smrští, zmdrdi lidští krokodýlí slzy dští a koule se točí do nekonečna...  Fascinuje mě, kdo se všechno přiživuje na něčím nežití. Godot se chláme až se za břuch popadá, zemi sléhá zblblá nálada... Ano, je to všechno na hovno, pane Vaněk... Ale jen dočasu. Tak v pátek jdeme na pitek! Pokloníme se oplatkům, poplačeme a dám si na Vás jedno pigo, Kozla, Ferdinande! . . . Amen.

P.P.S. Svatá prostoto, v plkárně s kašpárkem Moravcem na jebničce (cca 12:02) jakejsi strejda Mirda Sklenář (prej to bejval u Bejvalů pan kancelář?) retard mele cosi natřikrát o "třídenním státním svátku"... A Kuba Železňák v Úd a Lost - ech (cca 12:09) přeje "hezké, no smutné poledne"... Jo - a ňákej vojáček se prej zranil o zbraň! ... %-))) . . . Fak nekecám, čučím >veřejnoprávě< na naši televizi veřejné služby!!! . . . Bizzárie došla nejvyššího naplnění, to si musel V.H. snad napsat ve scenáriu sám... ;oD

P.P.P.S. Tý jo, ti sráči do toho pateticky zatahujou už i prvňáčky na školách, tak za zneužívání maloletých minutu ticha, cha cha cha cha...

P.P.P.P.S. Tak ještě se nakonec vybryndal pan Brynda! . . . A dost bylo Havla!!! A teď už nerušte estrádní kvílení a stádní smrtek za smrt soudruha prdzidenta zmrda Kim Čuň-Killa... :,-/

...ale furt bude d.m.s.n. dobrej - a že se za těch cca třináct let od jeho vzniku (po druhé volbě) pod něj klidně znovu podepíšu...

Nakonec - jak známo - i v téhle zemi všechna prasata jsou si rovna, že. Jen některá jsou si d.m.s.n. igitátora zase s vepři, sviněmi i kňoury rovnější, hmm... °-| . . . To je jen lehká patafráze na Orwella, soudruzi...

P.S. Něco ze života pro pravdoláskaře: http://www.csfd.cz/film/94113-farma-zvirat/

...zčerstva - a musíte mít pane Ferdinande řekl bych už první den na nebesách nebo kde to jste svědění ze všeho toho žvanění na Váš účet...

Když člověk vnímá posledních pár hodin >formou i obsahem< mimo jiné i všechny ty erární trafikanty, staré šašky i mladé podržtašky, postsametové parazity i současné pokrytce, darebáky i ryzí zločince napříč politickým a společenským spektrem tu i všeho míra, co si berou Vaše jméno do svých smradlavých tlam, pravda a láska i absurdita a ptydepe nabývají vskutku nových významů!

A vaše tělo ještě možná ani nevychladlo a už vstávají (staro)noví mýtůstrůjci, už mají pré me/r/diální pissálkové, placená klaka a vykladači i vykradači dějin! Hnus...

Tož klid a mír a klidné odcházení Vaší duši, že... Hm. Amen.

...aneb napijem se na pietu...

Ad 1) ...komunistická strana nese ODPOVĚDNOST za všeobecný, duchovní, mravní, politický a hospodářský úpadek naší země... (tak pravil 10.12.1989)

Ad 2) ...před chvílí jsem byl JEDNOMYSLNĚ zvolen Federálním shromážděním za prezidenta naší republiky... (tak pravil 29.12.1989)

Ad 3) ...NAŠE ZEMĚ NEVZKVÉTÁ... (tak pravil 1.1.1990)

===

Nu, nebudu i já se stádem ronit krokodýlí slzy, které se v tyto chvíle pokrytecky kvíle valí napříč onou tušašskou všeobecnou, duchovní, mravní, politickou i hospodářskou žumpou naší země... Igitátor by k tomu dodal "...i tou kulturní...", že... Prý končí jedna "obrovská epocha". Mýlíte se pane Špaček, jen si dál špačkujte a pozdravujte soudruhy ze všech těch vašich prasečích (j)elit, ve vší té kvazimnohosti...

P.S. Naše země nevzkvétá! Naše země je ve sračkách. Stačí jen pravidelně pravdivě vnímat... Jeden by až se svou mocí bezmocného mohl říct - zahráli jste to dobře samci, ale až se bude napříště znovu vykydávat augiášův chlív, zapomeňte na samet...

P.P.S. Pro skalní fandíky a všelijaké prolé(í-ý)zače zase cosi mimo mísu:  http://www.csfd.cz/film/268390-cirkus-havel/

===

Dokument doby - A ČTĚTE PROSÍM POZORNĚ!:

Novoroční projev prezidenta ČSSR Václava Havla
(Praha, Pražský hrad, 1. ledna 1990)

Milí spoluobčané,

čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž: jak naše země vzkvétá, kolik dalších miliónů tun oceli jsme vyrobili, jak jsme všichni šťastni, jak věříme své vládě a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal.

Naše země nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál našich národů není smysluplně využit. Celá odvětví průmyslu vyrábějí věci, o které není zájem, zatímco toho, co potřebujeme, se nám nedostává. Stát, který se nazývá státem dělníků, dělníky ponižuje a vykořisťuje. Naše zastaralé hospodářství plýtvá energií, které máme málo. Země, která mohla být kdysi hrdá na vzdělanost svého lidu, vydává na vzdělání tak málo, že je dnes na dvaasedmdesátém místě na světě. Zkazili jsme si půdu, řeky i lesy, jež nám naši předkové odkázali, a máme dnes nejhorší životní prostředí v celé Evropě. Dospělí lidé u nás umírají dřív, než ve většině evropských zemí.

Dovolte mi malý osobní zážitek: když jsem nedávno letěl do Bratislavy, nalezl jsem při různých jednáních čas k tomu, abych pohlédl z okna. Viděl jsem komplex Slovnaftu a hned za ním velkoměsto Petržalku. Ten pohled mi stačil k tomu, abych pochopil, že naši státníci a političtí činitelé se po desítiletí nedívali nebo nechtěli dívat ani z oken svých letadel. Žádná četba statistik, které mám k dispozici, by mi neumožnila rychleji a snadněji pochopit stav, do něhož jsme se dostali.

Ale to všechno není stále ještě to hlavní. Nejhorší je, že žijeme ve zkaženém mravním prostředí. Morálně jsme onemocněli, protože jsme si zvykli něco jiného říkat a něco jiného si myslet. Naučili jsme se v nic nevěřit, nevšímat si jeden druhého, starat se jen o sebe. Pojmy jako láska, přátelství, soucit, pokora či odpuštění ztratily svou hloubku a rozměr a pro mnohé z nás znamenají jen jakési psychologické zvláštnosti, anebo se jeví jako zatoulané pozdravy z dávných časů, poněkud směšné v éře počítačů a kosmických raket. Jen málokteří z nás dokázali nahlas zvolat, že mocní by neměli být všemocní a že zvláštní farmy, které pro ně pěstují ekologicky čisté a kvalitní potraviny, by měly své produkty posílat do škol, dětských internátů a nemocnic, když už je naše zemědělství nemůže zatím nabízet všem. Dosavadní režim - vyzbrojen svou pyšnou a nesnášenlivou ideologií - ponížil člověka na výrobní sílu a přírodu na výrobní nástroj. Zaútočil tím na samu jejich podstatu i na jejich vzájemný vztah. Z nadaných a svéprávných lidí, důmyslně hospodařících ve své zemi, udělal šroubky jakéhosi obludně velkého, rachotícího a páchnoucího stroje, o němž nikdo neví, jaký má vlastně smysl. Nedokáže nic víc, než zvolna, ale nezadržitelně opotřebovávat sám sebe a všechny své šroubky.

Mluvím-li o zkaženém mravním ovzduší, nemluvím tím pouze o pánech, kteří jedí ekologicky čistou zeleninu a nedívají se z oken letadel. Mluvím o nás všech. Všichni jsme si totiž na totalitní systém zvykli a přijali ho za nezměnitelný fakt a tím ho vlastně udržovali. Jinými slovy: všichni jsme - byť pochopitelně každý v jiné míře - za chod totalitní mašinérie odpovědni, nikdo nejsme jen její obětí, ale všichni jsme zároveň jejími spolutvůrci.

Proč o tom mluvím: bylo by velmi nerozumné chápat smutné dědictví posledních čtyřiceti let jako cosi cizího, co nám odkázal vzdálený příbuzný. Musíme toto dědictví naopak přijmout jako něco, čeho jsme se my sami na sobě dopustili. Přijmeme-li to tak, pochopíme, že jen na nás všech je, abychom s tím něco udělali. Svádět všechno na předchozí vládce nemůžeme nejen proto, že by to neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by to mohlo oslabit povinnost, která dnes stojí před každým z nás, totiž povinnost samostatně, svobodně, rozumně a rychle jednat. Nemylme se: sebelepší vláda, sebelepší parlament i sebelepší prezident toho sami mnoho nezmohou. A bylo by i hluboce nesprávné čekat obecnou nápravu jen od nich. Svoboda a demokracie znamená přece spoluúčast a tudíž spoluodpovědnost všech.

Uvědomíme-li si to, pak se nám okamžitě všechny hrůzy, které nová československá demokracie zdědila, přestanou jevit tak hrůzné. Uvědomíme-li si to, vrátí se do našich srdcí naděje.

V nápravě věcí obecných se máme oč opřít. Poslední doba - a zvláště posledních šest týdnů naší pokojné revoluce - ukázala, jak velký obecně lidský, mravní a duchovní náboj a jak velká občanská kultura dřímaly v naší společnosti pod vnucenou maskou apatie. Kdykoli mi někdo o nás kategoricky tvrdil, že jsme tací nebo onací, vždycky jsem namítal, že společnost je velmi tajemné stvoření a že nikdy není dobré věřit pouze té její tváři, kterou právě ukazuje. Jsem šťasten, že jsem se nemýlil. Všude ve světě se lidé diví, kde se v těch poddajných, ponížených, skeptických a zdánlivě už v nic nevěřících občanech Československa vzala náhle ta úžasná síla za několik týdnů zcela slušným a mírumilovným způsobem setřást ze svých beder totalitní systém. My sami se tomu divíme. A ptáme se: odkud vlastně mladí lidé, kteří nikdy jiný systém nepoznali, čerpají svou touhu po pravdě, svou svobodomyslnost, svou politickou fantazii, svou občanskou odvahu i občanský rozmysl? Jak to, že i jejich rodiče - tedy přesně ta generace, která byla považována za ztracenou - se k nim přidali? Jak je vůbec možné, že tolik lidí okamžitě pochopilo, co dělat, a nikdo z nich k tomu nepotřebuje žádné rady a instrukce?

Myslím, že tato nadějeplná tvář naší dnešní situace má dvě hlavní příčiny: člověk především nikdy není jen produktem vnějšího světa, ale vždycky je také schopen vztahovat se k něčemu vyššímu, byť by tuto schopnost v něm vnější svět jakkoli systematicky hubil; za druhé to je tím, že humanistické a demokratické tradice, o nichž se tak často planě hovořilo, přeci jen kdesi v nevědomí našich národů a národních menšin dřímaly a nenápadně se přenášely z generace na generaci, aby je v pravou chvíli každý z nás v sobě objevil a proměnil je ve skutek.

Za svou dnešní svobodu jsme ovšem museli i my zaplatit. Mnoho našich občanů zahynulo v padesátých letech ve věznicích, mnozí byli popraveni, tisíce lidských životů bylo zničeno, statisíce talentovaných lidí bylo vypuzeno do zahraničí. Pronásledováni byli ti, kteří za války zachraňovali čest našich národů, ti, kteří se vzepřeli totalitní vládě, i ti, kteří dokázali prostě být sami sebou a myslet svobodně. Na nikoho, kdo za naši dnešní svobodu tak či onak zaplatil, by nemělo být zapomenuto. Nezávislé soudy by měly spravedlivě zvážit případnou vinu těch, kdo jsou za to odpovědni, aby vyšla plná pravda o naší nedávné minulosti najevo.

Zapomenout ovšem nesmíme ani na to, že jiné národy zaplatily za svou dnešní svobodu ještě tvrději a že tím platily nepřímo i za nás. Potoky krve, které protekly v Maďarsku, Polsku, Německu a nedávno tak otřásajícím způsobem v Rumunsku, jakož i moře krve, které prolily národy Sovětského svazu, nesmí být zapomenuty především proto, že každé lidské utrpení se týká každé lidské bytosti.Ale nejen to: nesmí být zapomenuty i proto, že právě tyto velké oběti jsou tragickým pozadím dnešní svobody či postupného osvobozování národů sovětského bloku, tedy pozadím i naší čerstvě nabyté svobody. Bez změn v Sovětském svazu, Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice by se asi u nás těžko stalo to, co se stalo, a pokud by se to stalo, rozhodně by to nemělo tak krásně pokojný charakter.

Že jsme měli příznivé mezinárodní podmínky, neznamená ovšem, že nám v těchto týdnech někdo bezprostředně pomáhal. Po staletích se vlastně oba naše národy napřímily samy, neopřeny o žádnou pomoc mocnějších států či velmocí. Zdá se mi, že v tom je velký mravní vklad této chvíle: skrývá v sobě naději, že napříště už nebudeme trpět komplexem těch, kteří musí trvale někomu za něco děkovat. Teď záleží jen na nás, zda se tato naděje naplní a zda se historicky docela novým způsobem probudí naše občanské, národní i politické sebevědomí. Sebevědomí není pýcha.

Právě naopak: jedině člověk nebo národ v tom nejlepším slova smyslu sebevědomý je schopen naslouchat hlasu druhých, přijímat je jako sobě rovné, odpouštět svým nepřátelům a litovat vlastních vin. Pokusme se takto chápané sebevědomí vnést jako lidé do života naší pospolitosti a jako národy do našeho chování na mezinárodním jevišti. Jedině tak získáme opět úctu k sobě samým, k sobě navzájem i úctu jiných národů.

Náš stát by už nikdy neměl být přívažkem či chudým příbuzným kohokoli jiného. Musíme sice od jiných mnoho brát a mnohému se učit, ale musíme to po dlouhé době dělat zase jako jejich rovnoprávní partneři, kteří mají také co nabídnout.

Náš první prezident napsal: Ježíš, nikoli Caesar. Navazoval tím na Chelčického i Komenského. Dnes tato idea v nás opět ožila. Troufám si říct, že snad dokonce máme možnost šířit ji dál a vnést tak do evropské i světové politiky nový prvek. Z naší země, budeme-li chtít, může už natrvalo vyzařovat láska, touha po porozumění, síla ducha a myšlenky. Toto záření může být přesně tím, co můžeme nabídnout jako náš osobitý příspěvek světové politice.

Masaryk zakládal politiku na mravnosti. Zkusme v nové době novým způsobem obnovit toto pojetí politiky. Učme sami sebe i druhé, že politika by měla být výrazem touhy přispět ke štěstí obce, a nikoli potřeby obec podvést nebo ji znásilnit. Učme sami sebe i druhé, že politika nemusí být jen uměním možného, zvlášť pokud se tím myslí umění spekulací, kalkulací, intrik, tajných dohod a pragmatického manévrování, ale že může být i uměním nemožného, totiž uměním udělat lepšími sebe i svět.

Jsme malá země, ale přesto jsme byli kdysi duchovní křižovatkou Evropy. Proč bychom se jí opět nemohli stát? Nebyl by to další vklad, jímž bychom mohli oplácet jiným pomoc, kterou budeme od nich potřebovat?

Domácí mafie těch, kteří se nedívají z oken svých letadel a jedí speciálně vykrmená prasata, sice ještě žije a občas kalí vody, ale není už naším hlavním nepřítelem. Tím méně je jím jakákoli mafie mezinárodní. Naším největším nepřítelem jsou dnes naše vlastní špatné vlastnosti. Lhostejnost k věcem obecným, ješitnost, ctižádost, sobectví, osobní ambice a rivality. Na tomto poli nás čeká teprve hlavní zápas.

Máme před sebou svobodné volby a tudíž i předvolební boj. Nedopusťme, aby tento boj zašpinil dosud čistou tvář naší vlídné revoluce. Zabraňme tomu, abychom sympatie světa, které jsme tak rychle získali, stejně rychle ztratili tím, že se zapleteme do houštiny mocenských šarvátek. Nedopusťme, aby pod vznešeným hávem touhy sloužit věcem obecným rozkvetla opět jen touha posloužit každý sám sobě. Teď už opravdu nejde o to, která strana, klub či skupina zvítězí ve volbách. Teď jde o to, aby v nich zvítězili - bez ohledu na své legitimace - ti mravně, občansky, politicky i odborně nejlepší z nás. Budoucí politika i prestiž našeho státu bude záviset na tom, jaké osobnosti si vybereme a posléze zvolíme do svých zastupitelských sborů.

Milí spoluobčané!

Před třemi dny jsem se stal z vaší vůle, tlumočené poslanci Federálního shromáždění, prezidentem této republiky. Očekáváte tedy právem, že se zmíním o úkolech, které před sebou jako váš prezident vidím.

Prvním z nich je využít všech svých pravomocí i svého vlivu k tomu, abychom brzy a důstojně předstoupili všichni před volební urny ve svobodných volbách a aby naše cesta k tomuto historickému mezníku byla slušná a pokojná.

Mým druhým úkolem je bdít nad tím, abychom k těmto volbám přistoupili jako dva skutečně svéprávné národy, které navzájem ctí své zájmy, národní svébytnost, náboženské tradice i své symboly. Jako Čech v prezidentském úřadu, který složil slib do rukou významného a sobě blízkého Slováka, cítím po různých trpkých zkušenostech, které měli Slováci v minulosti, zvláštní povinnost bdít nad tím, aby byly respektovány všechny zájmy slovenského národa a aby mu nebyl v budoucnosti uzavřen přístup k žádné státní funkci, včetně té nejvyšší.

Za svůj třetí úkol považuji podporu všeho, co povede k lepšímu postavení dětí, starých lidí, žen, nemocných, těžce pracujících, příslušníků národních menšin a vůbec všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoli důvodů hůře, než ostatní. Žádné lepší potraviny či nemocnice už nesmí být výsadou mocných, ale musí být nabídnuty těm, kteří je nejvíc potřebují.

Jako vrchní velitel branných sil chci být zárukou, že obranyschopnost našeho státu nebude nikomu už záminkou k tomu, aby mařil odvážné mírové iniciativy, včetně zkracování vojenské služby, zřizování náhradní vojenské služby a celkové humanizace vojenského života.

V naší zemi je mnoho vězňů, kteří se sice vážně provinili a jsou za to potrestáni, kteří však museli projít - navzdory dobré vůli některých vyšetřovatelů, soudců a především advokátů - pokleslou justicí, jež zkracovala jejich práva, a musí žít ve věznicích, které se nesnaží probouzet to lepší, co je v každém člověku, ale naopak lidi ponižují a fyzicky i duševně ničí. S ohledem na tuto skutečnost jsem se rozhodl vyhlásit poměrně širokou amnestii. Vězně zároveň vyzývám, aby pochopili, že čtyřicet let špatného vyšetřování, souzení a věznění nelze odstranit ze dne na den, a aby chápali, že všechny urychleně chystané proměny si přeci jen vyžádají určitý čas. Vzpourami nepomohou ani této společnosti, ani sobě. Veřejnost pak žádám, aby se propuštěných vězňů nebála, neztrpčovala jim život a pomáhala jim v křesťanském duchu po jejich návratu mezi nás nalézat v sobě to, co v nich nedokázaly nalézt věznice: schopnost pokání a touhu řádně žít.

Mým čestným úkolem je posílit autoritu naší země ve světě. Rád bych, aby si nás jiné státy vážily za to, že prokážeme porozumění, toleranci a lásku k míru. Byl bych šťasten, kdyby ještě před volbami navštívili naši zemi - byť na jeden jediný den - papež Jan Pavel II. a tibetský dalajlama. Byl bych šťasten, kdyby se posílily naše přátelské vztahy se všemi národy. Byl bych šťasten, kdyby se nám podařilo ještě před volbami navázat diplomatické styky s Vatikánem a Izraelem. K míru chci přispět i svou zítřejší krátkou návštěvou našich dvou navzájem spřízněných sousedů, totiž Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německa. Nezapomenu ani na naše další sousedy - bratrské Polsko a stále nám bližší Maďarsko a Rakousko.

Na závěr bych rád řekl, že chci být prezidentem, který bude méně mluvit, ale víc pracovat. Prezidentem, který se bude nejen dobře dívat z oken svého letadla, ale který - a to hlavně - bude trvale přítomen mezi svými spoluobčany a dobře jim naslouchat.

Možná se ptáte, o jaké republice sním. Odpovím vám: o republice samostatné, svobodné, demokratické, o republice hospodářsky prosperující a zároveň sociálně spravedlivé, zkrátka o republice lidské, která slouží člověku a proto má naději, že i člověk poslouží jí. O republice všestranně vzdělaných lidí, protože bez nich nelze řešit žádný z našich problémů. Lidských, ekonomických, ekologických, sociálních i politických.

Můj nejvýznačnější předchůdce zahájil svůj první projev citátem z Komenského. Dovolte mi, abych já svůj první projev ukončil vlastní parafrází téhož výroku:

Tvá vláda, lide, se k tobě navrátila!

Zdroj: http://www.just.wz.cz/view.php?cisloclanku=2005010133

Kdo nevěří, ať tam běží! . . . Kdo doběhl, ať vidí, jak to stádo naběhlo...

...aneb běda lidu jemuž žumpa vládne...

...čili "Nádor v sobě" a posralo se co se dalo, tak hlavně že se vybudoval ten celevřitní pisskultůrní socializhnus, jež nás zásobuje (mimo jiné vše-obecné radovánky tušašského nepotického a kleptokratického pseudokaputalizmu) nekonečnou řadou konečníkových serriálů, zaplněných čudláckými protekčními smrady a zasírajících duše (sic!) i myslidla (hm...) tupého televizáckého stáda. Ano milí moji, projevuje se to komplexně na komplexech a stavu celé společnosti - a je jebno, zda dřív byly slepiče nebo zvejce... Šašek Vašek se svou svitou kumpánů, lokajů a přizdisráčů se pak už dnes jen směje stádu z bakaného chlíva a prasata stále více ovládají (nejen tu kulturní) obec a společnost. Tož každému co jeho jest, i tenhle webík nakonec - jak leta běží vážení, že... - dokazuje, že lepší to už prostě nebude. Howgh.

P.S. Stádu rozhodoprdně k vymaštěnosti nejnověji budiž veřejnoprávě přáno:  http://www.csfd.cz/film/305102-souboj-serialu-vy-rozhodnete/ . . . Ještě že tedy hloupé stádo má pocit, že o něčem rozhoduje... %-)))

A je to rovnej tejden, co umřel Magor. No číst a vůbec všelijak sledovat ty chcanky me/r/diální v >hromadných sdělovacích prostředcích< byl tedy zase jednou >zážitek< . Nejedna provařená konformní a druhdy bolševikovi v řiť lezoucí či leckdy i udavačská nula - včetně dnešních mladých vytrendovaných smradů, co by mu jinak když už by se setkali nejspíš ani ruku nepodali - se vycákala, že se Jirous musí v pekle obracet. Všichni se mohli podělat, aby si přihřáli svá buzní ega a výtoky to byly povětšinou pokrytecky kretenské. Ale on by se vám Martin na ty mýtutvorné pochlebošašské kecy víte co zvysoka, protože ON byl magor z magorů nejmagorovatější! Vytasil by na vás soudrzí a soudršky svůj scvrklý párek a nachcal by vám do úst! . . . Nakonec co naplat - i tahle magorská posmrtná šaškárna je jen doklad celé dnešní z kloubů vymknuté doby, že... Hnus.

Igitátor by už jen tak po svém k věci dodal - Než litry slz krokodýlích, pět pět písní labutích! Sráčům navzdory! Amen.

Jo - a těm dnešním bonzákům, udavačům a jiným sráčům (...baže, jsou i tady na dadabázi...) jedno výroční bláhopřání: NASRAT!

...čili 1+1=11 neboli CALCUΛ...

...a jářku mělo tak bejt na trojčení a nebude nyšt a nic nejde napravit, ale to nevadí, páč stejně to byl jenom kalkul kterej zkrátka z jebemnácti špatných důvodů nevyšel a igitátor jen po všech těch letech letem světem vší té malosti nevychází z údivu, i když jak známo známo jest, že sráči sráči zůstanou i nuly nulami - a jednou se stejně nedopočítají, páč jim to zkrátka někdo spočítá... To vím! To si jednou vychutnám! . . . A jak s oblibou už leta říkám - "sráčům navzdory" - a to je na dvanáctky proženeme dvanácterníkem... ;o)

Tak milí moji netruchlete nad truhlíky, báť truhly sice ještě prázdné jsou a v kapsičkách je psina, ale poslední budou prvními a dvanáct měsíčků to jistí, byť nepůjde o žádné >dámské nemoce< a jen rozjitří se zase jednou emoce... %-[]

P.S. Tož tak a pro blbouny k okuku aspoň trošku té taškařídce... http://www.csfd.cz/film/288679-11-11-11/


...a smutek s kosou utek, baby i chlapi, smutný práce dneska teda, i má jablíčka hnedle trošku okorala... Tož nechť jsou Ti jablečné ráje lehkké, Štěpáne!

P.S. Cosi k zakousnutí pro fandíky dobrých her jablečných: http://www.csfd.cz/film/1527-hra-o-jablko/

P.P.S. A ještě jedna stručná zpráva o stavu debilního světa: http://mobil.idnes.cz/v-cine-si-nabehli-prodavaji-iphone-5-ktery-ale-neexistuje-p28-/iphone.aspx?c=A111006_1662973_iphone_jm

...do čétéčka! Kouzlo vklouzlo do čísla legitimace: 01926322. A na to MY - pochcat!!!

Tak hezkej novej den v novým háčku, šéfe...

Něco z ČsTv pro tyčkaře: http://www.csfd.cz/film/292434-svet-ct/

A něco teda pro ty nově plánovaný dětský (k)anály: http://www.csfd.cz/film/88019-v-tomhle-zamku-strasi-sefe/

A jen tak jako základ k dalšímu studiu, o co zase veřejnoprávě jde:  http://zpravy.ihned.cz/c1-52936460-novy-reditel-ct-dvorak-po-zvoleni-lhal-o-sve-minulosti-poprel-clenstvi-v-ksc

A to je ta země šumná, země sráčů, domov náš...

...a proč to pošlo na >hebáču< ? Pláče Tuček v sobotním Relaxu od Libovek...

Čtěte! Sranda zase jednou v pisskultůře... °-/

Něco k filmu na pissoir: http://www.csfd.cz/film/221695-na-stojaka/