PhillM.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Stříbrný lysáček" se v tomto seznamu nachází na 13. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Musgraveský rituál" se v tomto seznamu nachází na 11. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Ďáblovo kopyto" se v tomto seznamu nachází na 9. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Druhá skvrna" se v tomto seznamu nachází na 8. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Prázdný dům“ se v tomto seznamu nachází na 6. místě.

Povídka "Skandál v Čechách" byla první povídkou o Sherlocku Holmesovi, která byla v časopise "Strand" zveřejněna. Stalo se tak 25. června 1891.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Skandál v Čechách“ se v tomto seznamu nachází na 5. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Na povídku „Poslední případ" v tomto seznamu zbyla bramborová medaile, skončila na 4. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Tančící figurky" se v tomto seznamu nachází na 3. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Spolek ryšavců“ se v tomto seznamu nachází hned na 2. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým spisovatel později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Strakatý pás" se v tomto seznamu nachází hned na 1. místě a je tedy nejoblíbenější holmesovskou povídkou A. C. Doylea samotného.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Škola v Priory" se v tomto seznamu nachází na 10. místě.

V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Povídka „Domácí pacient" se v tomto seznamu nachází na 18. místě.

Hlavní hudební motiv filmu je z pera slavného francouzského skladatele Erika Satie, konkrétně se jedná o sérii klavírních kompozic "Gnossiennes".

Název odkazuje na anglickou dětskou říkanku o čtyřiadvaceti černých kosech zapečených do koláče. Na stejnou říkanku Agatha Christie odkazuje i v jiném příběhu, "Kapsa plná žita", tentokrát však ze světa slečny Marplové.

Ray Winstone při koncipování své role Willa Scarletta vycházel z fotbalového chuligána. (Zdroj: Robin of Sherwood - Making of)

V díle "Kasař" si mladou zaměstnankyni čistírny oděvů zahrála známá zpěvačka Anna K.

Když Martin (Eliah Wood) ohlašuje telefonicky na policii první vraždu, tvrdí, že je na 3 Cunliffe Close. Taková ulice v Oxfordu opravdu je, ovšem zcela jinde, než je v dlouhém záběru na začátku naznačeno. Zmiňovaný záběr působí dojmem, že je bez střihu, ve skutečnosti to tak nemůže být, protože místa na něm zobrazená (knihkupectví Blackwell, Bridge of Sighs a dům na Cunliffe Close) jsou od sebe ve skutečnosti podstatně více vzdáleny.

V tomto příběhu kapitán Hastings (Hugh Fraser) poprvé potkává svou budoucí manželku Dulcii Duveenovou.

Na začátku epizody sledují na Stade Roland Garros postavy finále tenisového turnaje mezi Angličanem Fredem Perrym a Němcem Gottfriedem von Crammem. Zápas se skutečně odehrál, a to v roce 1935. Perry zvítězil 3:1. Agatha Christie však v předloze nic takového nezmiňuje.