Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (981)

plakát

Posel z Liptákova (1997) (divadelní záznam) 

Píšete, že slabší Cimrman, podle mě nesmysl. Mně se líbil skoro nejvíce ze všech, až tolik, že nechybělo mnoho k pěti. Originální schéma, kratší ale o to údernější hry, geniální semináře s největším počtem dokonalých hlášek a pověstný závěr ve Vizionáři. Opravdu téměř geniální...a k tomu ta úžasná mezihra hraná na rozladěný klavír...

plakát

Stopařův průvodce po Galaxii (2005) 

Povedlo se to nad má očekávání a i když jsem párkrát zívl, můj dojem z předělávky mé nejoblíbenější knižní série je přeci jenom poměrně skvělý. Filmu nechybí opravdu vtipné pasáže, povedené triky (jsem totiž rád, že konečně na ně někdo šel trošku jiným způsobem) a pár charismatických herců a strojů. Pevně věřím, že se dočkám (e) dalších dílů, i když je nekonečně nepravděpodobné, že by přispěl svou troškou do mlýna i sám Douglas...

plakát

Zamilovaný Amor (1997) (TV film) 

Opravdu místy velmi vtipné a zábavné. Málo míst,kde byste se nudili. Vychází mi z toho zdaleka ne dokonalý, ale alespoň nadprůměrný televizní film.

plakát

Sin City - město hříchu (2005) 

Původní comics jsem zatím neměl možnost poznat, ale celkové pojetí Sin City působí více než originálním dojmem. Snímek jistojistě patří mezi nejcharakterističtější počiny tohoto roku...co roku, vlastně nejspíše celé filmové historie. Atmosféra města vás svírá a neustále ve vás kypí pocity deprese... Toužíte po celou dobu, abyste alespoň na chvíli okusili ten krásný pocit světla a hřejivého slunce, ale je to po celou dobu jen a jen marná naděje. Opravdu zajímavý počin. Na spoustu lidí určitě bude působit nezvyklým dojmem. Jen se děsím dabingu. S ním to bude jistě velice směšné. - 91%

plakát

Pinocchio (2002) 

Nechápu, jak si tvůrci tohoto "filmu" mohli myslet, že přesně toto potřebují děti ke svému správnému vývoji. Stupidní "film", který ošklivě mystifikuje děti a podněcuje jejich strach ke žralokům :) Během sledování "snímku" jsem si celou dobu přál, aby hlavní "hrdina" zemřel tou nejstrašnější a nejbolestivější smrtí. Nebylo to nervydrásající. Mé nervy se totiž již přetrhly už během prvních deseti minut. Za co tedy tu jednu hvězdičku? Nevím, nedokážu to uspokojivě vysvětlit, prostě nějaká vyšší moc mi to nedovoluje spláchnout do odpadu.

plakát

Slunce, seno a pár facek (1989) 

Nevím, co tu většina z váš má proti této bláznivé komedii :) Velice kvalitní a zábavný film, realistické rozhovory, legendární herci. Pro mě je tato trilogie (s hodně velkým přimhouřením očí u trojky) jedno z toho nejlepšího, co vzniklo na komediální úrovni v české kotlině.

plakát

Krajní meze (1995) (seriál) 

Především druhá řada seriálu je naprostým skvostem. Každý díl je takovým malým sci-fi filmem a nikdy nevíte, jak který skončí, protože zhruba ve 30 % je konec správně tragický, ve 30 % nejednoznačný a pravý happy end je v tom zbytku, což bylo v době uvedení seriálu naprosto vyjímečné. Další řady neměly sice již tak kvalitní nápady, ale i tam se čas od času našly díly, na které člověk nikdy nezapomene. Problémem seriálu může být fakt, že prvních asi jedenáct dílů (snad až na ty úvodní dva) jsou vpravdě dementní (nejvíc asi White Light Fever a Dark Matters) a ta pravá kvalita začíná až dílem Quality of Mercy. První série obecně je taková nejhorší a člověk se přes to musí nějak probrat k té úplně nejlepší, k druhé. Díly jako Straight and Narrow, Trial by Fire, The Deprogrammers a především The Light Brigade (dle mého nejlepší díl seriálu) by měly patřit do zlatého fondu sci-fi. Druhá série má taky rozhodně nejlepší hudbu. Hudba, která hraje ve vypjatých momentech dílů jako The Light Brigade a Inconstant Moon, je nezapomenutelná. Ale i v dalších sériích se najdou skvosty jako Tempests, A Special Edition, Tribunal, Glitch, A New Life nebo Abduction. Problém je, že divák si v průběhu sledování zvykne na všechny možné zvraty a tak nějak je očekává a už to nejsou takové šoky, jako v případě prvních dvou sérií. Z některých dílů mi pořád běhá mráz po zádech a pocit naprosté bezmoci z často tragických konců je trvalý.

plakát

Záhada Blair Witch 2 (2000) 

Je to už sice poměrně dlouhá doba, co jsem to naposled viděl, ale vím, že to na mě docela zapůsobilo a konec, který spousta lidí kritizovala, mi přišel poměrně vydařený. Těžko říci, jak bych se k tomu stavěl nyní.

plakát

Zelená míle (1999) 

Nejsem si jistý, že je film skutečně tak předvídatelný, jak se často píše. Každý podvědomě očekává, že to dopadne tak jako ve filmu vždycky a divák je pak následně možná i zklamán, že děj probíhá, tak jak lze vlastně očekávat v životě. A to je na něm právě to nečekaného... :) Jinak pro mě je to nejdojemnější a emocionálně nejsilnější film, co jsem kdy viděl. Vím, že na to tlačí, stejně tomu vždy podlehnu. Jedná se o fantasy, takže je trochu divné, že tu ten žánr není uveden. Ale u Bible taky většinou nebývá žánr fantasy uveden. Johna jsem chápal jako dalšího božího syna. Pokud by tady ony "fantasy" prvky nebyly, Zelená míle by ztratila 90 % ze své síly, dojemnosti i působivosti, jelikož by se jednalo pouze o obyčejného nevinného muže odsouzeného na smrt.

plakát

Hvězdná brána - Děti bohů (1997) (epizoda) 

Velmi kvalitní úvod pro (hned po Futuramě) nejkvalitnější sci-fi seriál všech dob :-). Po té, co jsem si dal úvodní dvojdíl v originále, musím zvednout na plné hodnocení, působí to mnohem uvěřitelněji, zejména pak Teal'cova změna týmu. Děti bohů jsou mnohem lepší než Emmerichův film a zároveň si z něho berou to nejlepší. To, co pak v samotném seriálu bylo již opomíjeno. Mimozemšťané tu pořád téměř nemluví anglicky (zásadní chyba seriálu, nebyl žádný důvod, proč to nezařídit jakousi technologií), Daniel má pořád alergii, přenos bránou dělá omrzliny. Všechny tyhle věci pak v seriálu takřka okamžitě zmizely, aniž by to bylo pořádně vysvětleno. Zásadní úlohu v úvodním filmu má hudba. Joel Goldsmith podivuhodným způsobem spojil geniální témata Davida Arnolda a do nich ještě zakomponoval svá vlastní, z nichž bych vypíchnul zejména pochod Gouauldů (respektive Apophisův pochod), který co do působivosti si skoro nezadá s Imperial Marchem, o to víc mě pak mrzelo, když ze seriálu postupně vymizel. Hudba způsobuje to, že Děti bohů vyznívají neskutečně velkolepě. Zejména pak scéna, ve které Apophis rozkáže Teal'covi všechny postřílet a v Teal'covi se to vaří pochybnostmi. Hudba už pak v seriálu nikdy nebyla lepší, lehce se jí kvalitou přiblížil až závěrečný film Ark of Truth. Děti bohů jsou pak také jediným dílem celé Hvězdné brány, kdy se objeví nahé lidské tělo v plné kráse. Jsou také dost možná jediným dílem, kdy jsme svědky mimozemské hudby, alespoň na chvíli na Chulaku, krátce předtím, než se Apophis jde pochlubit svou novou manželkou. Když už jsme u Apophise, ten na mě vždycky působil neuvěřitelně démonicky, zvlášť když byl jeho prvním mužem Teal'c. Hodně za to mohou ty skvělé hadí masky, které za nějaký čas ze seriálu vymizely rovněž. Kdoví, jestli by seriál nebyl ještě lepší, kdyby Teal'c bojoval delší dobu za špatnou stranu. Každopádně nářezový film. Některé díly a dvoudíly jsou možná ještě asi lepší, tenhle díl je ale co scéna, to zásadní zlom pro vývoj Hvězdné brány a já prostě zažíval během sledování těžko popsatelné extatické pocity.