Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (1 324)

plakát

Mrtvý sníh (2009) 

Hory, zombie náckové, partička mediků a zbraně dle vlastního (domácího) výběru. Co víc si fanda horor/slasherů může přát... Jenže to začíná jako hororový kousek ve tmě (tmoucí, takž taky žádná sláva... málokterý režisér umí pracovat se tmou, světly a stíny, a Tommy Wirkola rozhodně mezi výjimky nepatří), pak nastupuje survival, který se zvrhává v téměř parodii. Scenáristické můstky, téměř až úplně komické prvky často jako pěst na oko, k tomu musím přidat efekty a vizuál s rozpočtem Blair Witch... jediné opravdu zábavné jsou zápasy a úmrtí, jak už zombies, tak studentů. Člověk ve výsledku na střídačku fandí oběma táborům, protože se co se týče sympatičnosti, tak si studenti s nácko-zombíkami moc nezadají. Jediní opravdu sympatičtí dva studenti (on a ona) zemřou jako téměř první, veškeré sympatie chladnou rychleji než krev v severském mrazu. Pak začnou laciné slasher orgie, kde se ukáže, že má režisér slabost pro obsah břišní dutiny a pro tenké střevo obzvlášť. To co provedl Machete (ve svém jinak mnohem, mnohem a mnohem stylovějším a lepším filmu) s tenkým střevem, to určitě odkoukal Rodriguez tady. A tak zombie-nácků neubývá (a je překvapivé, že na to jak jim to celkem na nemrtvé pálí, mají príma sprinterskou kondičku a často něco vydrží, úplně zapomněli používat střelné zbraně, které mají po ruce; jenže logika to obecně nehraje první housle... ani zdaleka). Jediné co na filmu zůstane sympatického, je ta rozumná ani ne hodinu a půl dlouhá stopáž se vším všudy. Protože ve chvíli, kdy začne hlavní akce proti zombíkům (něco malinko za polovinou filmu), člověk neví zda je to doopravdy je parodie, horor, akční čí dobrodružný snímek... obávám se, že to nemůže být všechno dohromady; a ani omylem to není ani jedno z toho či jakákoli rozumná kombinace.

plakát

Harry Potter a Relikvie smrti - část 1 (2010) 

Z tohoto kousku jsem velice rozpačitý a nedočkavě čekám na finále v naději, že nakonec sedne vše dohromady a já si spravím chuť. Relikvie smrti, část první, se mi moc líbily. Jenže! Respektuji rozdělení na dva díly. Kniha je obsáhlá a "hluboká". Ale i tak jsem měl pocit, že ve filmu je celý ten svět oškrabaný až na kost... na jednotlivé lokace, spojené ne zeměpisně, ale společným jmenovatelem - hlavními hrdiny. Obloha se nám zatahuje, a charaktery se pokouší rozvíjet, a to jak v květenství, tak svými negativními trny. Ale pod taktovkou Yatese mi to nepřijde tak úplně ono, také díky oné bezkrevnosti a kostlivému světu. PO shlédnutí mě prostě nemohl opustit pocit že jsem viděl hodně dlouhý videoklip k nějaké písničce ze světa magie Harryho Pottera. A co se týče dělení... i přes veškeré snahy ránu pěkně vydesingfikovat, zašít a plasticky uhladit mám pořád pocit z poctivé krvavé řezničiny, kde výsledný pahýl křičí "jsem jen půlka, první nudná půlka.. ta kostnatá!". A já jen doufám, že na všem tom libovém masíčku, co muselo panu řezníkovi zůstat na stole, si pochutnám s druhým, finálním, chodem.

plakát

Benga v záloze (2010) 

Policejní parťáci, Gator a Peacock. Jeden naivní a spokojený se svým životem, druhý nespokojený a věčně naštvaný. Růžové brýle versus odřené klouby. Vlastně ne tak versus... jako spolu, spolu musí vyjít, spolu musí najít cestu jako parťáci, spolu musí vyřešit nedůležitý a nezajímavý případ, co si hraje na hlavní příběh. Příběh který má sice hlavu a patu, ale zbytek těla nám jaksi proťal kombajn. A je to celkem fuk, protože hlavní je tu det. Gamble a det. Hoitz. Hlášky, gagy a pseudo akce. Jejich malé problémy a démoni minulosti a snaha posunout se někam dále. Další z komediálních akcí, kde to stojí hlavně a především na ústředních hercích a jejich postavách. V The Other guys to stojí pevně na čtyřech nohách, ale na velmi tenké římse...

plakát

Dostaň ho tam (2010) 

Malé velké sólo Jonaha Hilla. Které by rozhodně nebylo tím, čím je, bez pomoci Russella Branda jako extrovertního hedonistického rockera Alduse Snowa. Další z nové řady komedií, kde zápletka hraje druhé housle (v případě The Other Guys se dá ptát, zda vůbec něco hraje...). Vsází více na herce, postavy, konkrétní situace a s nimi spojené gagy a tepané dialogy. Jinak příběh je vlastně trochu variace na party-jízdu a na roadtrip s misí. Partička je to perfektní... ale i když si hraje, že má "koule", je ve výsledku jaksi sterilní. Je to sice škoda, ale po pár týdnech budete i přes dobrý pocit a zbytky nadšení marně z paměti lovit nějaké vypečené scény. Prostě use it - lose it komedie. Ale moc příjemná. Tedy až na Aaronovu přítelkyni. Tu jsem osobně nemohl vystát...

plakát

Red (2010) 

trošku pocta žánru, trošku pocta hercům a trochu komediálně-akční vzpruhy se "starými pákami". Retired je klíčové slovou, už jen pro to, jak se film nese... akce, odpočinek, akce, odpočinek, a tak dále. Takové důchodové tempo, které trošku koketuje s nudou, naštěstí to vždy vytluče nějaká komediálně-akční zábava. A to od počátku do konce.

plakát

Machři (2010) 

Občas je fajn se kouknout na komedii, co je jen pro tu komedii. Takový sit-com stand-up skeče. Zde sice silně po americku, ale hezky od země. Smysluplný příběh či nějakou zápletku nehledejte, nechte se po náročném dni v práci unést partou starých přátel, co si dělají srandu jeden z druhého a k tomu další vtipné situace v rámci rádoby příběhu. Mám pocit že tohle si tak trochu natočili sami pro sebe... ale i tak je to pohodová nenáročná podívaná. jen tak role ala "odhozená kost psovi" pro Buscemiho trochu zabolí...

plakát

A-Team: Poslední mise (2010) 

Celovečerák A-Team je skvělá pocta a zároveň neméně dobrý prequel ke známému kultovnímu seriálu. Akce, dobrodružství a humor si to tu razí s odhodlaností vojenského hummeru co se řítí zvrásněným bojištěm. Není to žádná inovativní nebo unikátní pecka, jen v dobrém stylu opakuje staré dobré ideje seriálu. Pravděpodobně člověk nebude vzpomínat na film ještě několik týdnů, ne li měsíců, ale o to víc se v době, kdy u něj bude sedět, bude bavit. Samozřejmě podotýkám, že je to tak trochu chlapská zábava, protože ženy pravděpodobně nedocení věci jako tank na padáku, ale což. Někdo prostě rád Miluje, jí a medituje, jiný zase dělá přemety s vrtulníkem.

plakát

Legenda o sovích strážcích (2010) 

Sovám se z třetího filmového rozměru zatočila hlava a narazily do plátna. I když vlastně kéž by se to opravdu stalo, film by byl hned zábavnější. Nejpropranější verze klasického příběhu, příliš hloupá a otřepaná na to, aby opravdu chytla dospělého, a v provedení místy příliš zmatená a taktéž v akci brutální, aby získala srdce dítěte. je to spíš jak jít do zoo, děti jsou nadšené, sovy sovy, ale protože se ve skutečnosti za celou dobu, kromě sov, nic neudálo, rychle vše sejde z mysli. Při sledování jsem si místy říkal "Co to ksakru...?!?" a často jsem si vzpomněl na Posledního vládce větru od Shyalamana... stejně jako u Já, padouch se nekoná žádný 3D zázrak, animované snímky mají 3D v kapse, tak čekám alespoň trochu práce s tímto, v poslední době expandujícím, filmovým rozměrem, abych získal alespoň trochu spokojenosti, a ještě o dva kroky více, abych byl nadšený. A jestli jsem zmíněnému Já, padouch dal ve výsledku dvě hvězdičky, tak v případě Legendy o sovích strážcích musím jít ještě o něco hlouběji.

plakát

Já, padouch (2010) 

Na Já, padouch jsem byl hodně natěšený, trailer jsem viděl několikrát, ale výsledek pro mě byl zklamáním. Za prvé, vše co bylo v traileru, je přeloženo ve finální verzi jinak. Všechny gagy v traileru jsou v samotném filmu mnohem roztáhlejší a nemají takový říz. Ale to jsem tak trochu po všech zkušenostech s českou distribucí čekal. Ale i samotný film nebyl tak úžasný. 70% všeho zábavného už ukousl trailer; dohromady se zbytkem to ale pořád nestačí na 95 minut. Takže se místy vplížila vata a s ní nuda. Zbytek se snaží držet nad vodou dívčí trio, především Agnes, a Mimoňové. Ve výsledku mám pocit, že jako kraťas by se mi to zavděčilo mnohem více. A co dodat k 3D zpracování? Pomyslná hloubka je sice fajn, ale tady bych se stejně dobře spokojil s digitální 2D verzí. Takže hvězdička navíc za 3D se rozhodně konat nebude. Naopak výsledek utrpí subjektivní hvězdičkou dolů za konečné zklamání.

plakát

Občanský průkaz (2010) 

Ač mi byl Občanský průkaz představován jako komedie (s tichým dodatkem hořká), když jsem viděl pod tím podepsaného Trojana, měl jsem trochu podezření. A bylo opodstatněné. Správně by to mělo být představováno jako hořká a tichým dechem dodáno "komedie". Skvělá sonda do dob dávno minulých, vydatná a koncentrovaná (jak radostmi, tak převážně starostmi). Je zde mnoho věcí k pousmání, několik dobrých hlášek a mnoho skvělých dějových linií a propracovaných osudů i se všemi jejich zvraty, místy šokující jak pro postavy v nich, tak i pro diváka, který lehce přijal jejich skutečnost a musí se vypořádat s tím, že věci jsou jinak... herecky dobré, sice nevýrazné, ale to se dá spíše přikládat k dobru. Ve výsledku je to každopádně hodně dobrý, i když poměrně dlouhý, český film, o který by se mnozí rozhodně neměli ochudit.