Morzael

Asi nejvíc basic film od Nolana. Pořád je to skvěle natočené, zahrané a ambiciózní ve svém ne-využití CGI (wow!), ale jinak mě nenapadá, proč bych to měl někdy chtít vidět znovu. Úplně standardní biografický příběh (se kterými se poslední roky roztrhl pytel), kde si v poslední třetině musel vyrobit antagonistu a přidat jakože twist, který byl teda jasný už od chvíle, kdy se ta postava objevila, aby si scénárista/režisér mohl aspoň nějak obhájit to (své oblíbené) tentokrát spíše lehce nelineární vyprávění. Jen místo Salieriho tady máme nudnou, směšnou postavičku, byť dobře zahranou, která mě nezajímala ve filmu a nezajímá mě ani po něm. Film každopádně zapadl do klasické storytellingové šablony Hollywoodu, která už mi přijde prostě vyvařená. Dokonce nám v poslední scéně musel rejža sdělit svůj názor na atomovou bombu, abychom náhodou neodcházeli z kina s pomotanou hlavinkou či ambivalentními pocity ohledně toho, jestli náhodou není posledních 80 let bezprecedentního světového (více méně) míru náhodou taky díky téhle technologii a že američtí vojáci, kteří krvavě platili za každý dobitý metr ze spárů Japonců asi moc rozpačité pocity z použití této zbraně neměli.

Po výborně vygradovaných a napsaných Vlastnících tu máme Kameňák pro chytřejší. Postavy jsou karikatury a stereotypy (homosexuální policajti, falešní a neschopní politici, rasističtí venkovani...) a vedle lidových vtipů se tu bavíme odkazováním na reálné události, které byly vtipné už samy o sobě, takže se tu jen smějeme očividnému. Místo toho, aby příběh nechal mluvit a jednat postavy, tak je neustále tlačí do nějakých "vtipných" situací, takže se to po chvíli zvrhne v přehlídku gagů. V kině určitě film chutnal lépe, než kdybych na něj koukal doma sám. A vlastně se tak trochu zpětně stydím, že jsem se smál u poloviny vtipů. Zatímco Vlastníky si dám kdykoliv s chutí znovu, Mimořádnou událost tak leda v neděli po obědě při kafi na pozadí líného odpoledne. Musím ale říct, že natočeno je to hezky a některé záběry by snad záviděl i Wes Anderson.

Gratuluji české kinematografii. Relativně pozitivní přijetí této pohádky jen dokazuje, jak se vám podařilo dojebat vkus českých diváků. Na jednu stranu nezávidím těmto každoročním pokusům o novou národní pohádku, že jsou následně okamžitě konfrontování s Popelkou a tedy ukázkovým příkladem toho, jak by to mělo vypadat. Že byl část plotu vykraden z Hvězdného prachu bych ještě byl ochoten odpustit, kdyby zbytek příběhu nějak fungoval. Jenže... bohužel. Hrozný problém mám poslední roky s výpravou u těch našich pohádek. Všechno vypadá sterilně, uhlazeně, jako nějaká vypraná, vyžehlená, naaranžovaná představa toho, jak to tehdá asi mohlo vypadat. Výsledný dojem je takový, že se necítím jako bych se ponořil do jiného světa, ale že si s každým záběrem uvědomuju, že koukám na film. Oceňuji, že jsme se tentokrát obešli bez čertů a zlý čarodějnic/čarodějů (díky bohu za ty dary). Na druhou jsme si opět nemohli odpustit to trapné pitvoření herců tentokrát nejvíce zosobněné naprosto zbytečnou a otravnou postavou Ondřeje Sokola. Schválně - je nějaká taková postava v Popelce? V Andělu páně? V S čerty nejsou žerty? Není, tak proč má někdo do prdele furt potřebu tyhle karikatury vytahovat, to nepochopím. Rambě to člověk odpustí tak tak a to ještě proto, že je to nejsympatičtější člen ansámblu. Scénáristicky pak opět nedotažená nuda. Komu jsem měl v tom příběhu fandit? Kotek je pasivní good guy, kterému záchranu princezny musela hvězda prakticky připravit. Což vás vede k zamyšlení, do jaké míry je to vlastně záchrana, když se nehoda stane kvůli vám? A obecně by se dalo říct, že se Kotkově postavě celej příběh vlastně stane, než aby se něm aktivně podílel. Princezna zase přispívá k budování nebezpečného stereotypu, že je jedno, jak moc velkej kretén se ten kluk chová, ale když ho budu dost milovat, on se změní. Nakonec mi byl nejvíce sympatický Bezejmenný jakožto skrytý protagonista celé pohádky - jediná postava (vedle hlavní antagonistky), která se chovala celkem logicky a měla nějaký cíl. Zároveň byl něčím znevýhodněný, ostatní ho podceňovali a vlastně docela šikanovali, a nakonec se jako jediný projevil nesobecky a hrdinsky (možná kromě toho naprosto podivného a náhlého uvědomění Deničky). Jinak nevím, v čem je studio starající se o CGI efekty tak renomované... viděl jsem youtubery, kteří zvládají lepší efekty. A perlička na závěr je ten ohavně zřejmý dabing princezny - jednak hlas zní úplně evidentně studiově a taky velmi často vůbec nesedí do pohybu rtů. Sečteno podtrženo - zapomenutelný podprůměr. Úspěchem je, že jsem tentokrát neměl aspoň pocit, že to, na co koukám, mě vyloženě uráží.