formelin

Chaplinovi je svěřen do opatrování starý chromý muž na vozíčku, kterého svou neopatrností téměř utopí v moři. Jedná se o další z exteriérových skečů, v kterých se tulákova postava ukazuje v nesympatickém světle.

Snímek inspirovaný v Americe kdysi velmi populární básní Hugha Antonie d´Arcyho o malíři, který, když ho žena opustí s jiným, namaluje její portrét na podlahublíkého baru. Verše básně nahrazují v originální verzi podtitulky. Melancholický tón, který převažuje, dává filmu spíše charakter dramatu než veselohry. Postava nevěrné manželky se tu vynořuje ve zpětném ději.

Charlie zachrání Mabel před jedním pobudou co ji obtěžuje v parku. Za odměnu, v domění že je Charlie velvyslancem je poslán na zahradní slavnost. Později je však při výkonu svého číšnického povolání poznán a odhalen. Na konci je obvyklá keystonovská rvačka.

Profil amatérské, studentské a nezávislé filmové tvorby.
Seznam prvních pěti dílů...
1. Groteska
2. V pasti
3. Ateliér animovaná tvorba UTB Zlín
4. Videoklip
5. Básnění

První film kde se už Charlie objevuje ve svém známém obleku tuláka. Polodokumentární film o závodech dětských aut na pláži losangeleských Benátek, natočený přímo na místě v době závodů a sestavený z improvizovaných komických výstupů zevlouna Charlieho mezi náhodnými diváky.

Zamilovaný Harold si se svou přítelkyní (Bebe Daniels) sedne na traverzu a než se naděje, je vytažen do 20 patra právě stavěného mrakodrapu. Tam prožije mnoho hrůzných okamžiků, kde mu dělá jeden z dělníku (Harry 'Snub' Pollard) naschvály a když se konečně dostane dolů, zjistí, že stavební mistr (Bud Jamison) je mezitím v nejdružnějším hovoru s Bebe.

Příběhy zrzavého kocoura Leopolda a dvou myších, kterému mu stále dělají něaké neplechy.

Reklamní film o průmyslové bezpečnosti, kde Buster Keaton vystupuje jako reportér, který na staveništi píše povídku o bezpečnosti. Je to jeho poslední film, na kterém pracoval..

Dobrodružný western kde James Stewart vede skupinu prvních osadníků z Missouri přes Oregon vstříc novému životu u koryta řeky Columbia. Když osadníci zjistí, že je úřady okrádají o příděly potravin a dobytek, Stewart se vydá přes řeku a vrcholky hor, aby od chamtivých úředníků přinesl zásoby pro přežití nadcházející zimy.

V této veselohřese Lloyd potřetí vrátil k dobrodružstvím na střehách mrakodrapů. Na začátku filmu chce spáchat sebevraždu, protože ho opustila jeho milá. Vyleze na rozestavěný mrakodrap a na jedné z traverz se nechtěně dostane k oknu protějšího domu, kde zahlédne krásnou dívku, sestru u chiropraktika.Sebevražedné úmysly jsou okamžitě ty tam. Lékařova klientela je prabídná a Harold se rozhodne, kvůli Mildred, že mu sežene pacienty. Snaží se je opatřit nejrůznějšími cestami.Rozsype například na městské křižovatce práškové mýdlo a přijíždějící kropicí vůz z něj udělá mydliny. Chodcům, kteří na namydlené dlažbě houfně uklouzávají, rozdává pohotově vizitky s adresou lékaře.

Osmidílná veselohra, v níž je Lloyd nesmělým mladíkem, který když je nervózní, tak šíleně koktá, ze zakoktání mu pomůže vždy nějaké zapískání. Pracuje jako krejčí a po večerech píše svojí knihu "Jak získat úspěch v lásce" s níž jde později k nakladateli, který ho s jeho literární prvotinou vyhodí. Cestou domů, ve vlaku, se setkává s krásnou dívkou (Jobyna Ralston), ale netroufá si ji požádat o schůzku. Nakladatel však nečekaně změní své rozhodnutí, nakonec knihu vydá a pošle Haroldovi velkou částku jako zálohu. Harold se dovídá z novin, že dívka jeho snů se má dnes provdat. Pokouší se všemi dosažitelnými prostředky, autem, na motocyklu, na koni i na hasičské stříkačce dostat se včas na radnici a zabránit svatbě...

Tady se Lloyd vrátil k úspěšnému nápadu ze svého staršího filmu On a mrakodrap. Tentokrát je lékařem, ne niak úspěšným, k němuž přichází otec s dcerou.Lloyd se domnívá že nemocným je otec,a tak ho vyšetří. Později se dovídá, že nemocná je ale jeho dcera (Mildred Davisová), která trpí náměsíčností. Film vrcholí dlouhou sekvencí na úzké římse mrakodrapu, na níž se Lloyd snaží odvést náměsíčnici do bezpečí.

Filmová adaptace sentimentálního románu londýnského autora Thomase Burkeho, zasazeného do známé čtvrti chudiny Whitechapelu a vyprávějícího tragédii dcery surového boxera (Lillian Gish), které se ujme ušlechtilý Číňan (Richard Barthelmess).

Příběh ošiřelé dívky (Dorothy West) z chudinské čtvrti, která se ocitá v "dickensovské" situaci, vymezené krutostí osudu a lidskou laskavostí.

Příběh dvou žen, bohaté a chudé, přistižených v obchodním domě při krádeži.V první části filmu je zatčena bohatá žena, která se snažila ukrást šperk.Ve druhé části je vidět, jak policie zatýká chudou ženu, která z hladu ukradla bochníkchleba.Třetí část líčí soudní přelíčení s oběma ženami.Soudce nařizuje podat bohaté ženě židli, chudá zlodějka vypovídá vstoje.Zlodějku, která ukradla chléb, odsuzuje soudce do vězení.Muž bohaté kleptomanky je bankéř a k soudu přichází v doprovodu advokáta.Soudce nebere v úvahu svědeckou výpověd detektiva z obchodního domu a obžalovanou osvobozuje.V závěru filmu režisér ukazuje sochu Spravedlnosti s páskou na očích.Spravedlnost drží v ruce váhy: na jedné misce je bochník chleba, na druhé váček plný zlata.Zlato je těžší a miska se zlatem klesá dolů.V té chvíli padá páska z očí Spravedlnosti a je vidět že má jen jedno oko - upřené na zlato.

Rudolph Valentino v klasické romantické tragédii o vzestupu a pádu matadora.