BFG2000

Je to mnohem horší, než by se dalo čekat. Je to dokonce tak špatné, že se na to nedá ani dívat. Místo bubo bubo by více sedělo nuda nuda a místo sovy ve znělce spíše holá zadnice, kterou na nás pan režisér vystrkuje prostřednictvím tohoto pořadu. Ruce, oči, nohy... honem pryč od tohoto: "dosaď nejsprostější slovo" pořadu. PS.: otázka za milion: "Kdo je Bubo - Bohumil Klepl - bubo? a) díky pořadu bubo bubo největší tragéd TV prima; b) moderátor nejtragičtější TV soutěže v dějínách českých televizí; c) nejtragičtější moderátor nejtragičtější TV soutěže." Áno, a), b), i c) jsou správně a pokud se trefíte balonkem Bubovi do hlavy, až poběží na vaší obrazovce, vyhráváte první cenu.

Katastrofa... nutit lidi smát se tragédii jiných. Ano, jsou tam vtipné scénky, jsou tam dokonce i velmi vtipné scénky, ale všechno negativně přemaže již zmíněné utrpení. Jsou to mnohdy anonymně brané klipy, kdy ani nikdo vlastně neví, jak to dopadlo. A opravdu nechápu, jak tuhle zhovadilost mohla vysílat zrovna ČT. A ten kdo se tomu směje? Začít přemýšlet by bylo na místě. Jinak o kabátu, do kterého je celý pořad zabalem s pořádnou čepicí v podobě Hrubeše raděj nemluvím.

Má v tom prsty Spielberg, takže je to přesně takové, jaké se to dalo čekat a jaké jsou "všechny" jeho filmy. Tedy líčení osudového příběhu několika jednotlivců v rodinném, i když místy přeci jen trochu dospělejším kabátu. To vše je navíc svázáno několika sci-fi prvky, které jsou tak nelogické, že jedinou možností, pokud chcete seriál sledovat, je přijmout je jako fakt. Nevidím v tom vykrádačku Jurského parku, lostů, Avataru ani ničeho podobného. Seriál si razí svou vlastní cestu a to poměrně příjemným způsobem. Hudba je povedená, i když na můj vkus mohla být místy výraznější a údernější. Největší problém mám s herci. Ne všichni mi padli do oka a Lang by se mohl aspoň oholit. Jak tak ale přemýšlím, každou další epizodou si na ně zvykám víc a víc. Jednotlivé díly mi svižně ubíhají, nenudí, umožňují příjemný relax a nadruhou stranu nenutí člověka usínat. Každá z epizod řeší svůj malý dramatický příběh a celkově pomalu poodhalují hlavní zápletku seriálu. Jinak to, že tu někteří vytýkají seriálu nedostatek dinosaurů, je pro mě naopak plus. Bál jsem se, aby to jimi nebylo příliš přeplácané. Aspoň se tak rychle neodívají. Vizuál je na seriálovou tvorbu velmi povedený a nemám s ním žádný problém. Vlastně nemám celkově seriálu co vytknout. Přál bych si jednou něco podobného ve více naturalistickém a horrorovém podání, to je však můj problém a když seriál beru takový jaký je a pro koho je, s přihlednutím k mé oblibě dinosaurů, hodnocení musí být následující: HODNOCENÍ EPIZOD: [s01e01 - 5*] [s01e02 - 5*] [s01e03 - 4*] [s01e04 - 4*] [s01e05 - 5*]; suma: 23/5 = 5*

No, takže ve zkratce. Nemám rád SImona Pegaa. Přesto jsem odpor překonal a stejně jsem se na to podíval. PROČ??? Ani ne v půlce jsem chtěl vypnout. Nakonec jsem to teda dodíval. Nějak nechápu, proč má tento film zařazení komedie, je tam vůbec něco opravdu směšného? Nuda nuda nuda a nuda. To je tak vše, co od filmu může normální divák čekat. Vlastně ne tak docela. Silnou složkou je to napětí z očekávání, že se tam něco snad už konečně stane, že už se něco opravdu musí stát. Ale po hodině, kdy se nic neděje, i to napětí odezní. Bohužel. ** Jedna za pěkné lokace a druhá za super hudbu.

Když se podívám na hodnocení (29.6.2011 - 59%), vzbudí ve mě poměrně silně iritující pocity a to především vzhledem k tomu, že filmy obdobného charakteru prakticky neexistují a když ano, zaměřují se především na psychosociální dopady invaze (War of the Worlds) nebo spíše berou celou věc s nadhledem a komikčností (Independence Day), respektive jsou (a teď mluvím za sebe) velmi nezdařilé (Skyline potažmo i AVP2). Hodnocením se rozhodně nenechte zmást, Battle: LA ve svém žánru patří rozhodně ke špičce. Nabízí totiž skvělý mix válečného filmu, sci-fi a akce, s momenty jak k pousmátí, tak napětí. Z počátku sice trochu pomalejší rozjezd (doplnění TV záběrů s komentáři o tom, jak je svět kolonizován, velmi dobře působí), ale jakmile se parta mariňáků, z jejíž pohledu děj sledujete, dostane do zakouřených ulic předměstí LA (pro mě velmi povedená scéna, kdy člověk s postavami sdílí nápětí, co se v husté mlze skrývá), akce začne nabírat na obrátkách a prakticky až do závěru filmu neubírá, pouze chvílemi dává prostor k nádechu. Vše je doplněno o působivou hudbu, jistě velmi talentovaného Briana Tylera. S hrdiny se tu příliš nezžijete, především je nám nastíněn životní příběh seržanta Eckharta (který je mimochodem v této roli výborný), ale o to tu ani nejde. Není nutné přemýšlet, proč postavy jednají jak jednají, jsou to mariňáci a poslouchají svého velitele a když po nich chce řídit autobus uprostřed válečné zóny, ani chvíli neváhají. Abych ale jen nechválil, přestože, dle mého názoru, je Battle: LA, ve skupině filmů o invazi emzáků na planetu zemi elitou, jako film v některých bodech poněkud selhává. Pro dodání hloubky by určitě neuškodilo lepší propracování postav a to jak lidských, tak i mimozemských, více napětí a temna by v tomto případě také nebylo naškodu a zrovna tak méně happy závěr. Skrátka po konci filmu máte pocit, že tomu něco chybělo, když ale přemýšlíte co, možná vás toho moc nenapadne. Takže můj vysněný vojín ryanen s emzáky místo nacistů se nekonal, přesto jsem spokojen, u filmu jsem se přesto nenudil a těším se na další počin Liebesmana. 75%; **** Pozn.: Název Battle: LA je mnohem výstižnější, než World Invasion (příliš zavádějící). Ale asi by mi vůbec nevadilo, kdyby film nesl názav: World Invasion: part 1 - Battle LA

Na Avatar jsem čekal opravdu dlouho a že to čekání bylo takřka nekonečné. Ještě aby ne, když se jedná o velký comeback "Krále" filmu Jamese Camerona po téměř 10ti letech. A jak na mě film zapůsobil? Jako "pohádka" pro dospělejší publikum. Příběh opravdu není ničím komplikovaným, ale to snad u žádného Cameronova filmu. Pěkně plynule se odvíjí a právě tahle plynulost a jistá pomalost, absence nějakých větších zkratů, dopomáhá k tomu, aby měl divák opravdu hodně času vžít se do role hlavní postavy a užívat si radost, adrenalin, strach i bolest zároveň s ní. Příběh není nijak zvlášť dobře předvídatelný a drží si jistý náskok před divákem, není však ani příliš komplikovaný, čímž se zavděčí i mladšímu publiku. A tohle se Jamesovi opravdu povedlo. Celkově je totiž děj filmu tak brilantní, že se dokáže zavděčit jak nejmladšímu publiku, tak i tomu nejstaršímu, což jsem při odchodu z kina viděl na vlastní oči. Podle mě je tohle právě tím, co se od Camerona dalo očekávat a kdo to bere jako fakt a nesnaží se hledat v příběhu to, co tam není, nemůže být filmem zklamán. Co se týče vizuální stránky (doposud jsem měl možnost vidět pouze 2D verzy, 3D si ale určitě po takto silném zážitku ujít nenechám) jedná se z mého pohledu opravdu o malou revoluci. Nic podobného jsem doposud neviděl. To co je animace je tak skutečné, až člověk chvílemi zapomíná, že se dívá na něco neskutečného. Pravda, je to pořád jen počítačová animace a když člověk chce, odhalí ji, pokud se však filmu oddáte a nenecháte si zážitek z něj kazit zbytečným rýpáním se v něm a hledáním nedostatků, brzy zapomenete, že je to jen několika set hodinová práce stovek lidí, ale opravdu se vžijete do světa, který se před vámi promítá, opravdu se dokážete přenést aspoň na tu chvíli, na těch něuvěřitelně krátkých 162 minut, na naprosto úchvatnou, dechberoucí a nebezpečnou planetu, Pandoru. Mimika naivi je dotáhnutá až k samé dokonalosti, veškerá flora a fauna působí tak impozantně a reálně, přesto však naprosto neokoukaně, je to opravdu něco nového, co tu ještě nikdy předtím nebylo. Opravdu jsem byl přírodou na Pandoře doslova obklopen a fascinován. Ještě bych se chtěl trochu zmínit k hereckým výkonům. Sam Worthington nezklamal ani jako člověk, ani jako modrásek, Zoe Saldana se do své role také neskutečně ponořila, Sigourney Weaver mě jako člověk velmi potěšila, jako vtělení ve svém Avataru mně však trochu vadila. Hodně přitom udělal dabing, který se mi k ní vůbec nehodil, dále pak její avatar, který mi jednoduše ne a ne padnout do oka. Michelle Rodriguez jen potěšila, myslím, že se od ní nic čekat nedalo, ale rozhodně nezklamala a hraje výborně (jen zase ten dabing hlas, proč?), Giovanni Ribisi byl naprosto výborný a až neskutečně vhodně obsazený do této role, která mu padla jako ušitá, Joel Moore mi nijak nevadil, ale ani nijak nenadchnul, možná bych místo něj raděj viděl někoho jiného, asi i trochu staršího. Teď ale další pro mě obrovský KLAD. Jméno, které si od této chvíle budu opravdu dlouho pamatovat a vzpomínat v tom nejlepším duchu. STEPHEN LANG. Až do včerejška (2.1. 2010) jsem o něm ani neslyšel, ale v Avataru stvárnil hned po Jokerovi (Heath Ledger) pro mě nejlepšího filmévého záporáka posledních let. Pokaždé co přišel na scénu jsem se ho nemohl nabažit a jeho "drsňácké" vykopnutí dveří a střílení ze samopalu mě odrovnalo. Vážně WOW a palec nahoru pro Stephena. Hudba skvěle doplňuje a dotváří atmosféru filmu. Ani mi nepřijde příliš okopírovaná z předchozí autorovi tvorby jako některým zdejším uživatelům. Teď asi ještě nějaké slovo závěrem. Viděl jsem a zažil jsem v kině něco, co snad naposledy jako malý, při Jurském Parku, tehdy mi ale nebylo 23 nýbrž tak +/- 8 let. Naprosté vžidí do děje filmu, opravdu jsem chvílemi zapomněl, že sedím v kině a byl jsem duší na Pandoře, ze které mě vytáhli jen neukáznění diváci v okolí. Je to pro mě opravdu jen velkolepá pohádka, ale tak úžasně pojatá a zpracovaná, že se pro ni slovo dokonalá stává téměř synonymem. Avatar jsem sice viděl až v roce 2010, ale pokud zapomenu na ty 2 dny, jedná se rozhodně o největší filmový zážitek roku 2009 a pro mě asi i největší kinozážitek od Jurského Parku, nevzpomínám, kdy mě naposled film takhle vtáhnul. Cameron je mistr mistrů a mně nezbývá než se těšit na další jeho tvorbu, snad alespoň z poloviny tak kvalitní, jako Avatar. Čekání mi ještě mírně zkrátí druhá projekce Avataru, tentokrát ve 3D a následně i projekce 3tí, konečně již v originálním znění. Nemám za co ubírat, nic mi nechybí, snad jen tvář Avatara Sigourney a..., ale to už se v tom zbytečně příliš rýpu. Já vážně nevím a i když (ne)chci, nic ke kritice nenacházím. 98% = 5 * * * * *

Dlouho jsem přemýšlel, jak tento film okomentovat, protože je to něco, co jsem doposud neviděl. Snímek, který vás pohltí od první scény, snímek, v němž se s absolutně protivným hlavním hrdinou dokonale sžijete a namísto, aby jste z něj byli znechucení, ho začnete mít rádi a budete ho obdivovat. Spousta hlášek, poukazujících na kruté reálie, kterými je snímek prošpikován, je podána takovou formou, že i když víte, jak je to kruté, musíte se s nadsázkou zasmát. Cesta k pochopení jiné kultury, kterou Walt (Client) absolvuje, je divákovi líčena tak nenásilně a věrohodně, že vám dovolí uvěřit všemu, co se na plátně odehrává, k čemuž dopomáhá i dokonalý herecký projev Clienta. Jako další velmi zajímavou a rozvíjející se postavu považuji otce Janoviche, jenž se Waltovi snaží pomoci při hledání toho dobrého, co v něm ještě je. Film je pro mě jeden z nejlepších, které jsem měl možnost tento rok vidět, Clint opět utvrdil, že je nejen skvělý herec, ale i režisér a mně nezbude nic jiného, než ho podpořit 5ti * (95%), děkuji Clinte.

Ronald Emmerich v plné síle a kráse. Katastrofický film z velkým K, který vás úžasnými vizuálními i zvukovými efekty zarazí do sedačky. Bohužel je to pořád jen Emerich a i když ze sebe dal pravděpodobně maximum, stále je ve filmu spousta zbytečností, do očí bijících nelogičností (Ne Amando, v takových chvílích se opravdu neříká: "Miluji tě!" a rádoby vtipných scének, které vám neustále připomínají, že sedíte v bezpečí kina a nenechají vás se úplně ponořit do posledních hodin současnosti lidstva. John Cusack mi kupodivu do snímku perfektně sednul, i přes prvotní obavy, ostatní herci se také snaží a spíše než jejich herecký projev je to scénář, který dělá jejich postavy méně uvěřitelné, než by mohli být. Kdo mi ve filmu neseděl, byl prezident USA Danny Glover a kdo mi ve filmu naprosto vadil byl radioman Woody Harrelson. Obzvláště druhého jmenovaného bych z filmu naprosto vyškrtnul. Co se týká konce, opravdu musel být tak ujetý? Suma sumárum se pro mě jedná o nadprůměrný katastrofický film s místy až příliš stupidním scénářem, jehož nedostatky však kompenzují úchvatné vizuální orgie (supervulcano) a verdikt? 70% (3.5* a že je to Emmerich a mile překvapil, tak budu hodný a dám 4*)

Snímek z drsného právnického prostředí, určený ne zrovna každému vypráví, příběh Michaela Claytona, který postupně poodhaluje hrůzné skutečnosti o společnosti U/North. Úvodní, téměř dvě a půl minuty trvající monolog Toma Wilkinsona je opravdu nezapomenutelným filmovým momentem. Stejně tak jeho herecký projev je zde zcela brilantní, pro mě dokonce kvalitnější než oscarem oceněná chladná Tilda Swinton. George Clooney standartně skvělý a ještě bych zmínil výborného Sydneyho Pollacka. Snímek má pomalé tempo, o to více si stihnete vychutnat každý detail. Pro mě bohužel až příliš náročný, opravdu je potřeba pozornost udržovat na maximální míře od začátku až do konce. Určitě se ale těším na druhé shlédnutí, po kterém by mohlo i toto negativum odeznít. Hudba Jamese Newtona Howarda skvěle podtrhuje atmosféru. Celkově se jedná o nadprůměrný thriller z právnického prostředí se skvělým scénářem, hudbou, perfektním hereckým obsazením a výbornou režijí, která snímku sedla jak ulitá. **** + ½ *