Biografie
Narodil se 6. 6. 1886 (podle starého kalendáře 25. 5.) v ukrajinském městě Chmelnickij. Byl absolventem Petrohradského gymnázia, během studia gymnázia začal kreslit. Po gymnáziu nesměřovalo však jeho další studium přímou cestou přes kreslení ke studiu animace. V letech 1909-1910 pracoval v Paříži v soukromém sochařském ateliéru, další čtyři roky studoval právo na universitě v Petrohradě, ale studium neukončil. Následně začal studovat Císařské akademii umění v Sankt-Petěrburgu, v roce 1918 absolvoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Mezi lety 1918-1923 sloužil v Rudé armádě, kde se věnoval užitnému umění a sochařství. Po návratu do Petrohradu pokračoval ve studiu a zároveň působil jako instruktor na Národní umělecko-průmyslové škole umění.
Od roku 1926 pracoval v nakladatelství Raduga a společně s Vladimirem Lebedinem v dětském nakladatelství Lengiza jako ilustrátor knih pro děti a mládež. Společně se Solomonem Telingaterem přijali konstruktivistickou grafickou metodu Ela Lisického. Mezi autory knih, které Cechanovský ilustroval, byli Ilja Ionov, Samuil Maršak a jeho bratr M. Ilin a další. I Cechanovský sám publikoval několik tzv. „kinoknížek“ (princip lístků, které při rychlém listování vytvářejí iluzi pohybu).
V letech 1928-1936 a 1938-1942 Cechanovskij pracoval jako režisér a animátor v Leningradském filmovém studiu „Sovkino“. První jeho filmovou prací byl film POŠTA (1928) na motivy jeho ilustrací ke knížce S. Maršaka. V roce 1929 stál Cechanovskij, společně s Jevgenijem Šolpo a Arsenijem Abramovem u zrodu „kresleného zvuku“, syntetizujících hudbu graficky do filmu. V roce 1930 vznikla nová verze jeho Pošty s hudbou Vladimira Deševova. Jednalo se o první ozvučený kreslený ruský film. Jednalo se také o první sovětský kreslený film, který měl široké publikum, byl uveden v zahraničí a s ručním kolorováním se stal prvním ruským barevným kresleným filmem. Experimentální zvukový film PASIFIK 231 (1931) s hudbou Artura Oneggera spojoval novou ideu plné synchronizace zvuku a obrazu ve vybroušené vizuálně-akustické kompozici. Tato symfonická báseň o lokomotivě, používající detailní záběry stroje a záběry orchestru a dirigenta, byla prvním pokusem o filmovou ilustraci symfonické hudby.
Prvním celovečerním Cechanovského snímkem se měla stát pohádka O POPOVI A JEHO DĚLNÍKU BALDOVI na motivy A. S. Puškina. Tento film měl být zároveň pátým filmem, u něhož by byl autorem hudby Dmitrij Šostakovič. Práce na filmu začala v roce 1933, Šostakovič v letech 1933-34 napsal část partitury a v listopadu 1934 napsal: „množství ostrých, hyperbolických poloh … psát hudbu je zábavné a snadné“. V roce 1936, poté, co se objevil článek „Chaos místo hudby“, byl nucen práci na hudbě k filmu ukončit. Vyskytly se i problémy ve studiu, ostré černobílé vyhranění postav se pode kritiků nejevilo jako plně vystihující velkolepost Puškinova díla. Nakonec byl téměř celý film natočen; materiál byl uložen do archivu Lenfilmu, kde shořel na začátku roku 1941 při bombardování města. Z filmu se tak zachovalo pouhých 6 minut. Cechanovskij sám osud filmu ve svém deníku označil za katastrofu. V roce 1950 natočil jinou pohádku podle Puškinova námětu a to POHÁDKU O RYBÁŘI A RYBCE.
Po válce umělec pracoval v Moskvě. Jeho filmy opakovaně získaly ocenění na mezinárodních festivalech.
Režisér
Filmy | |
---|---|
1963 |
Divoké labutě |
1954 |
Žabka carevna |
1941 |
Kino-koncert 1941 goda |
Krátkometrážní | |
---|---|
1961 |
Lisa, bobjor i drugije |
1959 |
Legenda o zaveščanii mavra |
1956 |
Děvočka v džungljach |
1952 |
Kaštanka |
1950 |
Pohádka o rybáři a rybce |
1949 |
Skazka o rybake i rybke |
1948 |
Cvetik-semisvetik |
1942 |
Jolka. Novogodnjaja skazka |
1940 |
Skazka o glupom myšonke |
1934 |
Bazar |
1931 |
Gopak |
Pasifik 231 |
|
1929 |
Počta |
Scenárista
Krátkometrážní | |
---|---|
1940 |
Skazka o glupom myšonke |
1929 |
Počta |