Dotek zla

Orson Welles byl vždycky pionýrem. Nikoliv v tom smyslu, že by snad nosil červený šátek okolo krku. Jeho pionýrství spočívalo v hledání dosud neprozkoumaných, a často i naprosto neznámých cest. Proslavil se už svou malou revolucí v rádiu, v oné dnes již notoricky známé adaptaci Válek světů svého skoro-jmenovce - a to mu bylo dvaadvacet. V šestadvaceti další malá revoluce, tentokrát ve filmu - Občan Kane. Známe mnoho případů, kdy nadaný tvůrce už nikdy nepřekoná svou prvotinu - to se však tohoto renesančního muže netýkalo: co jiného by pak byly filmy jako Cizinec, Proces nebo zrovna Dotek zla? Tento snímek, nesoucí se v duchu jazzu a nové vlny, nemůže nechat nikoho na pochybách, že Welles s každým dalším počinem zrál jako víno - jak režisérsky, tak herecky. Má zde sice o několik brad více než jsme zvyklí z jeho starších počinů, to mu však naprosto nebrání podat brilantní výkon v kreaci na téma "odepsaný policejní důstojník". Za zmínku stojí též Charlton "Ben-Hur" Heston (ten padouch z Bowling for Columbine), který takřka vůbec nepřehrává, jak je jeho dobrým zvykem. Kamera je úžasná. Co více dodat. Koukněte se na to! (27.03.2005)

Tak tomuto poviem inteligentná kriminálna „film-noirovka“. Dramatický, morálny súboj dvoch velikánov filmovej tvorby - O. Welles na strane temna a na strane dobra si len ťažko predstaviť vhodnejšieho kandidáta ako bol Ch. Heston (možno tak ešte J. Stewarta). Samotný príbeh bol síce výborný, no nešlo o nič výnimočné. To mi však celkom netradične prišlo ako menej dôležité. Omnoho dôležitejšie tu bolo geniálne vykreslenie hlavných postáv. O. Welles dokázal zahrať svoju temnú postavu morálne hnijúceho človeka a skorumpovaného policajta tak famózne, že odteraz sa mi pri týchto pojmoch vždy vybaví jeho tvár. Opäť na seba dokázal strhnúť všetku moju pozornosť. Tiež vidno, ako sa pekne so snímkom vyhral aj po réžisérskej stránke - výborná práca so svetlom a tieňom, skvelá muzika a hlavne geniálna kamera. Aj vďaka tomuto čas strávený s týmto filmom ubehne ako voda. 85/100 (13.04.2017)

Nezdravě obézní a navrch vycpaný génius Orson Welles je tady jednou z nejlepších karikatur, co film stvořil. Když si vezmeme, že podobnou roli nabalil režisér sám sobě, nezbývá než pokorně smeknout. Do panoptika příšer bych přitom zdaleka neposílal jen jeho. Vstupenku už by měla pomalu připravenou i Marlene Dietrich, jejíž věčně propadlé líce a voskový výraz začíná být symbolika jako hrom. A nemluvě o nečekaném Charltonu Hestonovi, který hraje tu nejméně pravděpodobnou roli s velkou grácií. Celý tenhle noir je prošpikován nápaditostí, drobnými rysy geniality. Zavání to nabubřelostí, sám Welles vychytává pro sebe ty nejvypiplanější scény a s dějem si vlastně dělá, co se mu zamane. Je to čarující film, bere z noirového umění to nejlepší a zároveň dává tušit, že se doba chýlí ke konci. Nejen žánru, ale i výjimečného Wellese, ten mohl v Evropě dokázat věci převratné, jenže... (20.04.2010)

Jelikož mám už asi rok rozkoukaného Občana Kanea, je můj vztah k Orsonu Wellesovi takový nemastný neslaný. Nicméně adorace Doteku zla ve všech možných žebříčcích a hodnoceních nejlepších noirů, co kdy spatřily světlo světa, mě přesvědčila k druhému Wellesovskému pokusu. Dotek zla je parádně natočený, má opravdu krásný černobílý kabát. Výhrady bych měl k herectví. Měl jsem často pocit, že herci trochu přehrávají a hrají si zbytečně na drsňáky. Když noir detektivku, tak asi radši sáhnu k neo-noir Čínské čtvrti, či podobným filmovým skvostům. 7/10 (26.02.2013)

Klenot a naprostá klasika Noir filmů!!! Orson Welles byl opravdu jeden z největších filmových guru a o jeho přínosu světové kinematografii nemá cenu diskutovat. Touch of Evil má v sobě dokonalou atmosféru, perfektní práci s kamerou, promyšlený scénář, skvělé herecké výkony a dokonalou režii Orsona Wellese, který se doslova vyžívá v dlouhých záběrech bez střihu. Nemám vůbec co vytknout, tohle je prostě povinnost pro každého filmové nadšence......... (07.02.2009)