Proces

Wellsova adaptace Procesu vás uchvátí krásou nekončící noční můry, z které je vysvobozením pouze smrt. Vizuální stránka je jednoduše strhující, tenhle film si vyloženě říká o velké plátno (Projekt 100?). Modernizace a úpravy mě nijak nepohoršily, naopak atmosféra odpovídá mým vzpomínkám na knížku. Jestli máte neklidné spaní, Procesu se zdaleka vyhněte! (19.06.2007)

Tenhle film mi svou genialitou vzal slova (myslím, že to je skoro určitě jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl). Jeho panoptikální atmosféra strachu, úzkosti a paranoidního ohrožení čímsi neznámým a neosobním je zde evokována natolik sugestivně, že jsem během sledování lapal po dechu a tápal v pochybnostech, zda se mi to jen nezdá. Neuvěřitelný film, Orson Welles byl totální génius. UPDATE 25.5.2020 - Když jsem po letech dostal chuť ten film vidět znovu, opět mě zcela ohromil. Jeho dechberoucí černobílé obrazy, vrcholně skvostné obsazení, nádherná hudba a šílený děj, který je velmi svéráznou interpretací Kafky, ale možná o to víc si ho cením, oč tam Welles dal sám ze sebe. Celý film je navíc zakončen krásným Wellesovým osobním komentářem, v němž nejprve vyjmenuje všechny herce a nakonec dodá: "...Já hrál roli advokáta, k tomuto filmu jsem napsal scénář a natočil jsem jej. Jmenuji se Orson Welles." (14.12.2012)

No co k tomuto Procesu říci. Snad jen že jsem toho názoru, že z velmi podivné knížky je velmi těžké neudělat velmi podivný film. Orsonu Wellesovi se to moc nepovedlo. A ačkoli zde uznávám jakous takous generační propas, která zde určitě mezi mnou a snímkem z roku 1962 nastala. Franz Kafka určitě byl jedinečným autorem a tak jsem rád, že mi Welles dokázal zprostředkovat děj románu trošku nenásilnější cestou nežli by bylo čtení Kafkova díla. Pro zajímavost určitě dobré, ale skvost to pro mě rozhodně není. (15.03.2011)

Stejně jako u Kafkovy Proměny, tak i v Procesu se hlavní postava, Josef K., dostává hned na začátku do naprosto absurdní situace a na světě je hned množství nezodpovězených otázek, na jejichž odpovědi budeme čekat marně. A Orson Welles se rozhodl, že tento netradiční román převede na filmové plátno, a to se mu IMHO povedlo. Do hlavní rola obsadil Anthonyho Perkinse, který už dva roky předtím dokázal, že v thrilleru (Psycho) na sebe dokáže upoutat diváckou pozornost. Orson Welles, coby proradný advokát s pronikavým hlasem a sebevědomým výstupem, skvěle vyvažoval labilního Perkinse. Třešničkou na dortu bylo obsazení Jeanne Moreau a Romy Schneider, které dodávaly filmu půvab. Nejpůsobivějšími scénami byl rozhovor Josefa a Leni během bouře a Josefův útěk úzkými chodbami před rozjívenými děvčaty. Zkrátka velmi kvalitní filmová adaptace literární klasiky, ve které stojí v popředí nicotnost jednotlivce, jenž se snaží vzdorovat systému, který je ale skrz naskrz zkažený, a tak vše spěje k nevyhnutelnému závěru. (23.03.2013)

Proces je film, ktorý sa môže oháňať tým, že keď ho nepochopíte, tak si prečítajte knihu. Ja s tým zásadne nesúhlasím, film je film a mal by fungovať sám o sebe. Proces funguje, ale je extrémne náročný a treba ho vidieť asi viackrát. Každá druhá scéna je ako samostatný obraz, ktorý by som si dal zarámovať do zlatého rámu a mohol by som v kontexte s ďalšími obrazmi z filmu rozmýšlať nad jeho symbolmi. Orson Welles vníma kinematografiu ako Einstein vesmír. Čiže v nej vidí možnosti a súvislosti, ktoré iní nevidia a nechápu. Spoločne s Bergmanom a zopár ojedinelými režisérmi. Sfilmované výčitky podvedomia. (09.10.2012)