Občan Kane

Ultimativní filmový zážitek, který od dechberoucího zpracování po nesmrtelný příběh nabízí vše, co kinematografie nabídnout může. Nikdy nezapomenu na pocity po prvním zhlédnutí. A druhém. A třetím. A jakémkoli dalším. Nebojím se napsat, že kdo nechápe nebo nedoceňuje kvalitu Občana Kanea, nechápe filmové umění. Tahle arogantně znějící pravda podle mě nemá východisko a je tak zřejmá, že se nestydím to tvrdit takhle přímo. U žádného jiného filmu bych to neudělal a před zhlédnutím Wellesova stěžejního díla by mě nenapadlo, že může existovat snímek, který tak bezvýhradně určuje míru filmového vkusu a soudnosti při hodnocení. Nejde o to považovat tenhle film za "nejlepší vůbec", to je samozřejmě jen gesto, ale jakékoliv jiné než maximální hodnocení (zvlášť na tak malé škále jako je ta na CSFD) u mě vyvolává jistou nedůvěru v člověka, co hodnotil, protože něco dělá blbě... Jasně že takovéhle pravdářství se nenosí, ale někdo to tu, kruci, napsat musel! (12.12.2009)

Francois Truffaut kdysi řekl, že „vše, co je v kinematografii po roce 1940 cenné, vděčí za svou existenci Občanu Kaneovi“. S čímž z 90% a především v rámci kinematografie americké souhlasím. (Zároveň jde o nejoblíbenější americký film Woodyho Allena, což je rovněž velké plus.) Jde-li o zapojení diváka (pro kterého je pátrající novinář, jemuž pořádně nevidíme do tváře, ideálním avatarem), nabízí Kane jedno z nepromyšlenějších detektivních pátrání, které je přitom z hlediska detektivního žánru dost neuspokojivé (nebo vám stačí odpověď na to, co je ksakru "Rosebud"?). Pátrá se totiž po příčinách toho, čím se stal Charles Foster Kane, představený v úvodním týdeníkovém portrétu jako komunista, fašista i Američan. Celé pátrání provází otázka, lze-li osobní i pracovní život libovolného člověka shrnout do podoby uspokojivého uměleckého (nebo obecně audiovizuálního) díla. 100% Zajímavé komentáře: Marius, Radek99 , numi, Brygmi (05.11.2005)

Tvorba Orsona Wellese je pro mě jako zakletá a veškeré pokusy o sblížení končily konstatováním, že se důsledně míjíme. Vlastně jsem se Kaneovi dlouhá léta vyhýbal, protože jsem tušil, že nadšení vytříbených znalců filmového plátna a filmových kritiků ani v tomhle případě nebudu sdílet. Snad je to tím, že Orsona Wellese řadím do stejné skupiny tvůrců, jako je Federico Felini nebo Lars von Trier, tedy k těm, jejichž přebujelé ego až příliš okatě vstupuje do jejich tvorby. Jinými slovy jde o sebestředné manipulativní parchanty, kteří mě odrazují po emocionální stránce. Pak je těžké ocenit novátorské prvky, komplikovanou strukturu snímku a útržkovité vyprávění. Můžu samozřejmě konstatovat, že spoustu toho, s čím pracoval, je opravdu revoluční, ale lidsky si mě Orson nezískal. Na Kanea se dívám jako na školní úlohu, kdy pedagog žádá po studentech rozbor uměleckého díla. Oceňuju techniku, ale jako divák jsem k Wellesovi lhostejný. Celkový dojem: 65 % s tím, že to je zcela určitě maximum, co ode mě kdy legendární režisér mohl dostat. (06.04.2019)

Povinnost filmového fanouška. A důvodně: je to dokonale natočené, výtečně zahrané, Orson Welles ja famózní. Je to bohužel až tak dokonalé, že už tam nezbylo ani trochu místa pro emoce a ve výsledku je to trochu nezáživné a chladné. Něco jako prvotřídní modelka. Nuda, ale zároveň se povinně podíváš odshora dolů. (03.04.2015)

Chystala jsem se dlouho, ale nějak mi to s Kanem opakovaně nevyšlo. Tak dnes jsem bitvu dobojovala a Občana Kanea viděla. Chápu, že dnes běžné muselo napoprvé působit přízračně a lidi z toho byli vyplesklí. Totéž se ale nemůže čekat ode mě. Tedy, čekat se může, ale pak se čeká marně. Navíc mi to zas tak geniálně originální nepřipadá. Smrtí hlavní postavy (dokonce o krok dál, exhumací) začíná už Dáma s kaméliemi (1848) a stejně tak je děj kompilací deníků a vyprávění, těsně před chronologickým koncem příběhu začíná i Na Větrné hůrce (1847), kde je příběh samotný vyprávěním služky z domu pod Hůrkou. Tedy nové je jen to, že co čtenáři znali, měli možnost jako vypravěčský postup poznat i negramotní diváci. Abych to shrnula - Poupě. Je to dobrý film, ale že bych u toho egoisticky z uspokojení intelektuální ješitnosti chcala maggi v kostce, co že jsem to viděla za skvost, tak to tedy skutečně ne. (16.06.2017)