Tady bude kostel, soudruzi (E07)

Mezi léty 1962 a 1965 probíhá v Římě druhý vatikánský koncil, který mění katolickou církev. V moravském Senetářově si farníci svépomocí stavějí kostel odpovídající těmto změnám... V roce 1958 se stal papežem benátský patriarcha a bývalý vatikánský diplomat Angelo Giuseppe Roncalli a přijal jméno Jan XXIII. Čekalo se, že jeho pontifikát bude vzhledem k vyššímu věku přechodný, ale papež celý svět překvapil, když tři měsíce po svém zvolení svolal celocírkevní koncil. K němu pozval biskupy z celého světa, mezi nimi i ty z Československa. Komunistický režim ale nadále držel většinu biskupů v internaci, a tak musel do Říma na koncil poslat tajně vysvěceného biskupa Františka Tomáška, v té době duchovního správce v Moravské Huzové. Spolu s ním na koncil poslal jako doprovod i prorežimní církevní hodnostáře, kteří měli oficiální delegaci sledovat. Čtvrtého zasedání koncilu v roce 1965 se mohl nakonec zúčastnit i Josef kardinál Beran, který ale musel v Římě zůstat v exilu. Právě Beran pronesl před koncilem zásadní projev o svobodě svědomí při projednávání deklarace o náboženské svobodě. Koncil otevřel církev dialogu se světem, s ostatními křesťanskými církvemi, jinými náboženstvími a výrazně zreformoval i bohoslužebné obřady. Právě tato liturgická reforma se promítla do unikátní stavby moderního kostela v Senetářově v okrese Blansko. Tento kostel si vybudovali místní farníci z iniciativy jedovnického faráře Františka Vavříčka svépomocí v letech 1969–1971 podle návrhu malíře Ludvíka Kolka. (Česká televize)