Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové (její poslední role v českém filmu), Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot

Recenze (87)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Drama, které má jasně daný rámec i priority, takže každá z jeho postav zná už dopředu svou úlohu - a víceméně je předurčena k jejímu naplnění. Pokud snad v průběhu stopáže nabydete dojmu, že se pokouší zbytečně moralizovat, zkuste se zamyslet nad důvody, které ho k tomu mohly vést. Neboť ve výsledku nabízí globálnější a hlubší obraz předválečné společnosti - nebo alespoň její střední třídy, než by se mohlo na první pohled zdát. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Ze všeho nejvíc mne tenhle film zaujal atmosférou První republiky. Jak přes všechna osobní trápení celá společnost žila nadějemi a přesvědčením, že všechno teď už jednou provždy půjde dobře. Vyvěrá to z vnitřku všech postav, není k tomu zapotřebí proklamací. O Vávrovi se dá napsat leccos, ale určitě ne, že by neuměl filmovou režii. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Kvalitní snímek o životě čtyř prodavaček, kolegyní z práce. Zcela odlišné, a přesto navzájem propojené nelehké osudy mladých žen. Helena Truxová (dobrá Adina Mandlová) touží po spořádaném životě manželky s věčným flamendrem a lehkomyslníkem Viktorem Zychem (dobrý Eduard Kohout), aniž by pochopila, že je pro něj pouze dobře vypadající milenkou a společnicí. Odmítnutí její lásky ve světě neřesti pro ní končí životní tragédií. Anna Waltrová-Ortová (dobrá Jiřina Šěpničková), poznamenaná zlomyslnou pomluvou a tragédií jejího prvního manželství, nachází štěstí v podobě idealistického a neúnavného průmyslníka Jana Klementa (Otomar Korbelář). Spořádaná Milena (Hana Vítová) prožívá těžkosti osudu se svým naivně smýšlejícím hochem Martinem (Vítězslav Vejražka), který si naivně myslel, že snadno k bohatství přijde, aby byl vzápětí okraden o všechno. Naivní Fanynka (Nataša Gollová), toužící po dráze filmové herečky, nachází trochu svého štěstíčka v podobě pomocného režiséra (Ladislav Pešek). Z dalších rolí: učednice na prodavačku Boženka (Jana Dítětová), která stále jí, Fred Valenta (Karel Hradilák), marně lákající Milenu do své chlípné náruče, Pepa Hodek (František Kreuzmann), podvodníček neváhající okrást i svého přítele, uvědomělý ředitel obchodního domu (Jaroslav Marvan), a nesmlouvavý a vykutálený kavárník a majitel černé herny (Vladimír Řepa). Zajímavé a na svou dobu nadprůměrné dramatické dílo. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Film zaujme už velmi zajímavým námětem z uzavřeného prostředí obchodního domu. Největší devizou je obsazení čtyř předních hereček, kdyby nechyběla Baarová bylo by obsazení naprosto dokonalé. Adina Mandlová získala dramatický part a předvádí snad vrcholný výkon její kariéry, škoda, že už si pak u nás zahrála jen v jednom filmu, její výkon byl přesvědčivý a dojemný, což není u filmů pro pamětníky vůbec běžné. Nataša Gollová, na kterou jsem se těšil nejvíce, opět nezklamala svou komickou rolí nevyléčitelné naivky, i když tu její talent nebyl plně využit a objeven byl opět až po dlouhých osmi letech. Hana Vítová hraje už klasicky romantickou roli a také je vidět, že už se z ní konečně stala kvalitní herečka. Jiřina Štěpničková zde měla roli dramaticko- romantickou ovlivněnou její tajemnou minulostí, kvůli které se stranila ostatním, stejně jako ve skutečnosti byla trochu stranou od předchozí trojice, Adinu moc nemusela, proto její vztah k ní zahrála tak přesvědčivě. A poslední do pětice, začínající Jana Dítětová se tu akorát cpe jídlem a nevypadá na to, že brzy na chvíli vystřídá své zdejší kolegyně v jejich přerušené kariéře. Spolu s Natašou tu představuje humornou složku. Oproti tomu obsazení mužských rolí vůbec nehýří zvučnými jmény, akorát O. Korbelář to trochu zachraňuje. O. Vávra natočil originální příběh velmi podobným současným snímkům, kde se proplétají osudy hlavních protagonistů. Vše příjemně graduje až na samý konec, kde se příběhy prodavaček zajímavě uzavřou a slova staré ženy jímavě zakončí šťastné období v Bílé labuti, které právě nenávratně končí... ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Červená knihovna trochu jinak. 1) Docela pěkně strukturovaný film o tom, jak prodavačky hledají svého životního partnera, potažmo o životě vůbec._____ 2) Uznání si zaslouží věrná kulisa pražského obchodního domu Bílá labuť v roce 1932._____ 3) Zajímavé je i zobrazení organizace práce v obchodním domě. Příchod a odchod z pracoviště, kontroly zaměstnanců, píchačky._____ 4) I dnes se můžeme z filmu poučit: Všichni na místa a usmívat se! Otevíráme!_____ 5) Zajímavý koment: Marthos*****. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (15)

  • Ve filmu hrálo celkem 3742 osob! (Kulmon)
  • Všechny interiéry pražského obchodního domu Bílá labuť byly kompletně postaveny v ateliéru Pragfilmu v Hostivařích. (krib)
  • Obrovská kulisa obchodního domu „Bílá labuť" byla postavena architektem Zázvorkou během 8 dní a 3 nocí a pracovalo se na ni bez přestávky, protože to nebyla len dějová kulisa, ale věrný obraz skutečnosti. Architekt Zázvorka je bratrem Stelly Zázvorkové. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama