Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (135)
To samé, co platilo u předchozích dvou dílů - skvělá výprava, kulisy, kostýmy, plus dvě skvostné bitvy. Bohužel ty revoluční žvásty v tomto díle už přesáhly pro mě hranici únosnosti a navíc ten příběh byl takovej o ničem, takže za to strhávám dvě hvězdy. Nejlepší postavou byl pro mě asi sympaťák Zikmund. ()
Majestátne. Síce zneužité komunistami, koľko sa len dalo, ale tak husiti im svojou rovnostárskou spoločnosťou prišli vhod. Keď niekto nazve tento film ideologickou sračkou, v tom prípade nechápe ideológiu Táboritov. Zatemnenému mozgu ale ťažko vysvetliť, v každom prípade v rámci trilógie slušné zavŕšenie a platí to, čo aj u predšlých častí - na rok 1956 to je veľké dielo aj vizuálne. ()
Z celé trilogie asi nejpřístupnější, protože neobsahuje tolik vyumělkovaných dialogů a konečně se objevili i obyčejní lidé, kterým se dá porozumět a nezačínají se okamžitě protivit, i když i takoví zůstali. Možná je to kvůli tomu, že se obsáhl nejmenší časový úsek, a tak nebylo moc prostoru pro rozmělnění poslední části. Bitvy i davové scény opět dokáží ohromit a řadí se k tomu nejlepšímu, co trilogie nabídla. ()
No myslím, že nám moderním lidem připadá předmět hádky mezi husity a katolíky malicherný a hlavně maximálně nechutný. Neboť pokud křesťané doopravdy věří v transubstancianci, tj. že se se z oplatky a vína při svatém přijímání stává ve všech směrech skutečné a pravé Kristovo tělo a krev, jedná se vlastně o hádku mezi dvěma skupinami lidojedů (a zároveň bohojedů), jestli jako dlabat jen lidské maso, anebo onu chutnou krmi zapíjet i krví. Dobrou chuť, pokud právě obědváte! Přesto mi ale husité přijdou o chlup sympatičtější, páč to mysleli upřímněji, chtěli spravedlnost pro širší vrstvy obyvatelstva a katolická církev v těch letech byla doopravdy skrz naskrz prohnilá. Nicméně i husité to ve svém svatém nadšení přeháněli, třeba s těmi adamity, já teda chápu, že dívat se na nějaké holé zadky nemusí být vždy vrcholný estetický zážitek a že né každý musí být příznivcem (homosexuálního) swingers, ale upalovat je kvůli tomu mi připadá moc, zvlášť když bylo zřejmé, že tak jako tak vzhledem k jejich preferovanému módnímu outfitu nemají šanci přežít první větší zimu. Jinak co se týče samotného filmu, co si budeme nalhávat, stará herecká škola se moc nepředvedla. Ano, všichni hráli exaltovaně, což mi přijde jako správné vystižení doby, neboť když někdo chudý a ponižovaný získá reálnou naději na krásný nebeský život, asi se moc kysele tvářit nebude. Nicméně ono vytržení bylo hráno tak ochotnicky, že to hodně kazilo dojem z celého filmu, zejména Vojta se v tomto ohledu překonával, a koneckonců Štěpánek taky, jak v dlouhých detailních záběrech ostřil do dálky, ještě že měl jen jedno oko, jinak by to bylo dvakrát horší. ()
Hodnotím celou trilogii jako celek a nutno vyzvednout hlavně výborně zpracovanou technickou stránku a především pak velkolepé bitevní scény s velkým množstvím komparzu. Davové scény jsou na tu dobu fantastické a můžou konkurovat zahraničním filmům s mnohem většími možnostmi. Bitvy jsou velkolepé a přehledné a Jiráskova i Vávrova představa doby a poměrů mě prostě baví. Vyloženě krásné je gradování náboženského fanatizmu až do úplných extrémů. Je škoda, že už se u nás netočí filmy takového rozsahu. Ta přehnaná ideologie mi vůbec nevadila, prostě mi k tomu sedí a dokonce bych řekl, že k tomu všemu patří. Politická šlápota doby sice zanechala jasný otisk, ale nic mi nezkazila na tomto historickém filmovém zážitku. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (14)
- Premiéry tohoto filmu (4. 10. 1957) se nedožili tito zúčastnění herci: Jana Rybářová (zemřela 12. 2. 1957) a Vladimír Řepa (zemřel 19. 8. 1957). Kromě toho byl tento film posledním pro herce Adolfa Vojtu – Jurného (bratr Jaroslava Vojty a Hermíny Vojtové) a J. O. Martina, kteří zemřeli nedlouho po premiéře. (krib)
- Jak na začátku filmu zmínil sakristián (Stanislav Neumann), husité skutečně rozsévali po Čechách teror mnoha způsoby. Vypalovali kláštery, neváhali ani vraždit jeptišky či jinověrce. Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše: „Dne 12. června 1420 upálili táborité čtyři zbraslavské cisterciácké mnichy proto, že nechtěli svolit k přijímání pod obojí způsobou a že nechtěli odložit svůj šat řeholní.“ Prosluli taktéž jako takzvaní obrazoborci, ačkoliv v propagandistické trilogii působili zbožně, co se týče svatých ikon, sochy demolovali, světce na obrazech bodali kopím do očí a přitom posměšně říkali: „Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“ Zabíjeli se dokonce i mezi sebou, Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) po bitvě u Strauchova dvora ve zlosti roztříštil umírněnému husitskému knězi hlavu palcátem a prohlásil, že „musí pražským kněžím vyholit lysiny“. Nectily se ani zásady čestného boje. Při jednání o kapitulaci Německého Brodu 10. ledna 1422 Jan Žižka nerespektoval ani on, ani jeho muži vyhlášené příměří. Vpadli do města a rozpoutali naprostý masakr, při němž zahynulo asi 1 500 místních ozbrojenců i civilistů. Film tedy vytváří dost zkreslenou představu o nezištných utlačovaných a vždy poctivých husitech. (Nick321)
- Ve filmu je podobně jako i jindě zmíněno, že proti husitům postavil Zikmund stotisícovou armádu. Soudobí historici však údaj považují za přemrštěný a dodávjí, že mohlo jít maxímálně o počet 50 000, což je na tehdejší dobu vysoký počet. (infected)
Reklama