Kladivo na čarodějnice

Na to, ze je to Ceskoslovensky film je natoceny velmi kvalitne. V tom obdobi by sa dala kludne porovnat aj s francuzskou produkciou, ci uz po scenaristickej, kostymovej alebo aj vypravnej stranke. Neludske mucenie pod velkou mocou inkvizicie ma nenechalo chladnym a preto musim dat plne hodnotenie. Je to az neuveritelne, ako dokazali sudcovia ludi mucit, len aby im povedali to, co chcu pocut a na skutocnej pravde akoby im ani nezalezalo. U mna je tento film zaradeny medzi najlepsie ceskoslovenske filmy... 26.04.2009 ________ Elo Romančík - (Lautner) +++ Soňa Valentová - (Zuzana) +++ Vladimír Šmeral - (Boblig) +++ Josef Kemr - (Ignác) +++ Jiří Holý - (Farář König) +++ Eduard Cupak - (Farář Schmidt) +++ Martin Růžek - (Biskup) +++ Josef Bláha - (Hrabě Šternberk) +++ Hudba: Jiří Srnka +++ (05.07.2008)

Nadčasový film o absolutní moci a lidském vzdoru proti ní překonávající vše, co bylo na toto téma natočeno. Šmeralův Boblig je nejsilnější zápornou postavou filmových dějin. Z filmu přímo čiší naprostá deprese a zkáza a v momentech, kdy myslíte, že už nemůže být větší dusno, vpadne do děje Lohniský se svými monology o ďáblových úkladech a je ještě hůř. Celým filmem prochází stupňující se napětí až k závěrečnému Bobligovu výstupu a větě "já už nejsem obyčejný člověk. Já jsem nahoře." Přesto alespoň jiskřičkou naděje je sledování zoufalého boje děkana Lautnera, jehož svědomí mu nedovolí i za cenu vlastního sebeobětování přihlížet destrukci člověka. FIlm má fantastický scénář, gradaci děje, výborně napsané kladné i záporné postavy, které nejsou jednorozměrné, ale velmi uvěřitelné a životné. Zmínku si zaslouží i kamera, která se vyžívá v častých detailních záběrech (zdvihající se poprsí paní kněžny a křížek kolem krku řadím mezi nejlepší filmové záběry všech dob). Celkově vzato jde dle mého o nejlepší film vůbec. Skvělou roli předvedl též Josef Bláha jako Šternberk. Ač je na plátně sotva pár chvil, naprosto přesně vystihuje dobovou aristokracii. (14.10.2005)

Kdybych měl někomu doporučit film, který s ním spolehlivě emociálně zamává, nebyl by to ani explozivně romantický Moulin Rouge, ani historicky tragické Statečné srdce ba ani děsivý Vymítač ďábla. Byl by to tenhle Vávrův opus na téma nezastavitelná zvůle moci, vykřičník křičící do světa o vítězství omezenosti a hrubé síly nad osvíceneckými ideály a lidskou spravedlností. Příběh o bezmoci, o nevině, o krutém zlu, proti kterému není zastání... o bolesti, před kterou tváří v tář neexistuje odvaha ani přátelství. Je už jedno, jestli budete tento příběh interpretovat jako historickou výpověď o inkvizičních hrůzách nebo jako obžalobu bolševických monsterprocesů u nás a hlavně v Sovětškém svazu... poselství je bolestně všeobecné. Ten vztek, ta žluč, která ve mě vařila, když Šmeralův inkvizitor (špičkový výkon) zkoušel malíčkem teplotu svého vína s horkou vodou je nepopsatelná. Jediná útěcha pro pánské obecenstvo může být snad jen půvab krásné Soni Valentové, jinak je poselství filmu pusté a zoufalé jako nespravedlnost světa sama. 100% (Mimochodem, kolik stupňů tortury si myslíte, že byste vyrželi, než byste zradili přátelé a rodinu? Jestli nad těmito otázkami nechcete uvažovat, na Kladivo raději zapomeňte...) (17.11.2006)

První, při čem mě dokonale zamrazilo, byl ďábelský Václav Lohniský a jeho do tmy zářící oči. Chvílemi jsem si říkala, jak se něco takového mohlo stát jen tak, jakoby se vlastně vůbec nic nedělo. Temno, zlo, smrt, bezmoc, strach. A to nejhorší. Manipulace, diktát a nadvláda. Je až neuvěřitelné, co je jeden posedlý člověk schopen udělat pro dosažení svých strašných cílů, bez absolutně žádného ohledu či pocitu viny vůči desítkám lidí, které poslal na smrt. Jeden z klenotů našeho filmu. Atmosferické, temné, ponuré a šílené. "Ženino lůno je brána do pekla..." (28.02.2007)

No ono je to tak trochu mistrovské dílo. Maximálně působivé a velice sugestivně natočené. Velká režisérská vychytávka je občasný monolog jakéhosi šíleného maníka co popisuje chování čarodějnic hláškama typu "líbají ďáblovi levou nohu a řiť." Herecké výkony good (představitel kata mi hrozně připomínal Charlese Bronsona) a scénář bezvadný. Zvlášť ten vysoce pesimistický konec no prostě lahůdka. Sledování scén s procesy mě docela ničilo a naprosto si nedovedu představit jak strašné to muselo doopravdy být. Hlášky jako "nyní přistoupíme k tortuře," nebo "hledejte signum diabolicum" mi zůstanou v paměti asi hodně dlouho. Naprosto výtečný a nadčasový film. (27.02.2006)