Reklama

Reklama

Kladivo na čarodějnice

TV spot
Československo, 1969, 103 min

Obsahy(1)

Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (962)

Aidan 

všechny recenze uživatele

Nepochybně jeden z vrcholů české kinematografie. S jistou pořádnou dávkou inkvizitorského nadání lze snímek vnímat i jako kritiku církevního tmářství. Je ostatně dobrou vlastností velkých filmových děl, že bývají otevřena interpretaci. Pro mě je však Kladivo na čarodejnice spíše filmem o (nejen) náboženské horlivosti, která dláždí cestu ďáblům, není-li usměrněna moudrostí (přesněji ctností zvanou "prudentia"). Je podobenstvím - současným i nadčasovým - o ďábelské moci a lidské bezmocnosti; o křehkosti našeho já, jež lze bolestí a strachem rozhlodat a zlomit a zbourat, a pak postavit znovu a jinak podle vůle mocných. Avšak také o odpouštějící lásce, která nesoudí jako inkviziční tribunály a člověku otevírá cestu právě tehdy, když selhal... a z Jidášů dělá Petry. ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Dobrý počinek Otakara Vávry. Ukázalo se, že obsadit do titulní role méně známého herce se někdy vyplácí. Elo Romančík v roli Lautnera podal výborný výkon. Všechny však předčil a zastínil vyšetřující soudce Boblig Vladimíra Šmerala, jehož herecký výkon byl velmi působivý. V menších rolích zaujali především oběti vykostruovaných procesů. Zejména brněnská herečka Lola Skrbková v roli žebračky Maryny, která svojí naivitou tyto procesy spustí. I ve zralém věku dokázala tato herečka skvěle sehrát tragickou roli, tak aby zaujala a rozloučila se tak důstojně se svojí filmovou kariérou. Po letech se začala vracet před kameru i soudně rehabilitovaná Jiřina Štěpničková, tentokrát v roli souzené Doroty Groerové. Devět let vězení sice vzalo herečce pověstnou krásu, ale její výkon poukázal na to, že herecké umění nezlomí ani komunistický kriminál. I přes působivost filmu, kterou zapřičinila především realističnost kamery Josefa Illíka, se tento film z hlediska historie Československé kinematografie trochu přeceňuje. V době vzniku, tedy po srpnu 68 byla jeho dvojsmyslnost evidentní. Dnes už tahle struna není tak citlivá. ()

Reklama

choze 

všechny recenze uživatele

Mrazivě znepokojivý film, který sotva někoho nechá chladným. Nejhorší je, že to nemá nic do činění s náboženským fanatismem - ten dá v podobě Cupákovy postavy věci pouze do pohybu a to v dobré víře, že vymýtí pověrčivost vesnických bab. SPOJLERY: Vše, co následuje, jednání všech postav je pak už jen ryze racionální - inkvizitor Boblig hrabe majetek zabavovaný čarodějnicím a likviduje své nepřátele a všichni ostatní mlčí, protože mají strach (aby sami neskončili na hranici nebo v případě biskupa, aby přiznáním omylu nebyla podkopána autorita církve). Už v druhé várce odsouzených vystřídají chudé šeredné babizny bohatí měšťané a krásné dívky a další na řadě je dokonce duchovní, který se odvážil Bobligovi vzepřít. Drastické vyznění filmu pak nesouvisí ani tak se scénami tortury, ale s ukázáním jejích výsledků v podobě psychicky zlomených, pološílených, nevinných lidí, ochotně udávajících své nejbližší jen aby se uchránili od dalšího mučení. Obzvlášť působivé je pak prozření Cupákovy postavy, která se bohužel v hrůze nad tím co způsobila, nezmůže na efektivnější odpor. To zůstává na faráři Lautnerovi, který končí na hranici, ale předtím se svou výpovědí postará o to, aby už nikdo další netrpěl. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

No ono je to tak trochu mistrovské dílo. Maximálně působivé a velice sugestivně natočené. Velká režisérská vychytávka je občasný monolog jakéhosi šíleného maníka co popisuje chování čarodějnic hláškama typu "líbají ďáblovi levou nohu a řiť." Herecké výkony good (představitel kata mi hrozně připomínal Charlese Bronsona) a scénář bezvadný. Zvlášť ten vysoce pesimistický konec no prostě lahůdka. Sledování scén s procesy mě docela ničilo a naprosto si nedovedu představit jak strašné to muselo doopravdy být. Hlášky jako "nyní přistoupíme k tortuře," nebo "hledejte signum diabolicum" mi zůstanou v paměti asi hodně dlouho. Naprosto výtečný a nadčasový film. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Lůno ženy je brána do pekla." Snímek je to skvělý, hodně působivý, jen té deprese je na můj vkus trochu moc. Nicméně naši moudří, spravedliví a rozhodně neúplatní politici se na něj měli podívat dřív, než vrátili církvím její poctivě nakradený majetek ... a pro jistotu, aby je v poslaneckém klubu nenavštívil nějaký potomek inkvizitora Bobliga, vrátili i něco navíc. Díky, elito národa. ()

Galerie (111)

Zajímavosti (48)

  • Podle zmíněného spisu „Malleus maleficarum“ se tortura, neboli právo útrpné, skládala ze tří stupňů: 1. Palečnice – jednalo se o zvláštní druh „kleští“, které se nasazovaly na palce a postupným utahováním šroubů se pak drtily klouby na palcích u obou rukou; 2. Španělská bota – byla dvojice kovových plátů vytvarovaných na tvar lidské holeně, spojená šrouby a uvnitř „vybavena“ ostrými hroty po celé ploše, při nasazení a utahování docházelo k drcení holenní kosti s proříznutím kůže a svaloviny hroty; 3. Vytažení na žebřík – poslední a nejhrozivější část tortury spočívala v přivázání údů na opačný konec žebříku, přičemž ruce byly přivázány k „rumpálu“, nebo se pouze zavěšovalo za ruce spojenými provazem za zády na kladku, čímž docházelo k vykloubení ramen, kyčlí a nemyšleným bolestem, při kterých se téměř každý přiznal k čemukoliv. (Trainspotter)
  • Děkan Kryštof Alois Lautner, který byl upálen v Mohelnici 18. září 1685, byl obzvláště krutě mučen, při natahování na žebřík mu byly navíc boky páleny svícemi. (Trainspotter)
  • Točeno na zámcích Velké Losiny a Horažďovice. Dále se ve filmu objevil Kostel sv. Jakuba Většího v Kunraticích. (M.B)

Související novinky

České lázně ve filmu

České lázně ve filmu

28.10.2019

Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)

Kánon filmu 2011

Kánon filmu 2011

13.02.2012

V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama