„Pane, vy jste vdova!“

Pozdní dílo československé fimové vlny šedesátých let září přes 40 let, která uplynula od jeho vytvoření, i dnes. Plebejský úsměvný tón (modrá krev vytékající z nešťastně uťaté ruky krále Oskara XV.) vede k celé řadě zajímavých převlékacích scén, jež daly zhruba stejně velký prostor nejen Ivě Janžurové, ale i neméně dobrému Jiřímu Hrzánovi. Budoucí doktor Štrosmajer Miloš Kopecký září svým skvostným výrokem "Abych z vás neudělal nezaměstnaného!" Jako černý výsměch duté oficióznosti tehdy již znatelně kornatějících armád a politických nul je film naprosto jedinečný. Za zmínku stojí i jen zdánlivě malá úloha Heleny Růžičkové uvedená skvostným výrokem ´lásky´: "Ukaž krk, brouku. Šmik!", který z úst Janžurové zní ještě o něco černěji a rafinovaněji. Podobnými gagy Macourkův a Vorlíčkův scénář jen hýří. VDOVA je nepochybně zaslouženě součástí zlatého nadčasového fondu naší národní kinematografie. (25.12.2010)

Filmová lahůdka s vynikající Ivou Janžurovou. Bohaté dávky humoru na vás vyskakují z každé scény. O bláznivé situace zde také není nouze, vlastně je na nich celý film postaven. V šedesátých a sedmdesátých letech se točily výborné československé komedie, které se dnes už bohužel netočí a to je velká škoda. (04.06.2009)

Možná nejšílenější zápletka v historii českého filmu, která v mých očích prolomila hranici geniality a jen těžko lze odhadnout, zda je zběsilejší tempo, smršť zvratů, lavina téměř geniálních gagů nebo kadence absurdních dialogů a hlášek, z nichž mnohé pro následujících několik desetiletí zlidověly. Až mi film připadá jako nějaký falešný hráč nebo kouzelník, který z rukávu tahá jedno eso za druhým a každým z nich přebije ty předchozí. Ať už je to skvělá Iva Janžuvová bravurně přecházející z jednoho charakteru do druhého, Miloš Kopecký se svou výhrůžkou "abych z vás neudělal nezaměstnaného", Sovákův vladař se svými důvody pro zrušení armády, sadistická Helena "Zavři oči, brouku" Růžičková, Jan Libiček chystající se naporcovat ke slavnostnímu obědu Ivu Janžurovou, excelentní vedlejší role Vladimíra Menšíka, Otty Šimánka nebo Lubomíra Kostelky, brilantní scénář s mozkem putujícím z jednoho těla do druhého, useknutými údy i hlavami, černým humorem, který nikdy nebyl pohodovější a dokonale tmelící všechny ty bláznivé situace a dialogy, zběsilým, přesto stále jasně čitelným propletemcem záměn, omylů a postaviček, které se proplétají absurdní zápletkou. (07.10.2011)

Český režisér Václav Vorlíček na staré kolená skĺzol až do odpadových vôd. Točí filmy, ktoré stoja fakt za hovno. "Saxána a Lexikon kúziel", "Sokoliar Tomáš", "Mach, Šebestová a čarovné slúchadlo" to sú totálne nepodarky. No v sedemdesiatých rokoch minulého storočia zrežíroval zopár snímkov, ktoré ma vedia pobaviť dodnes. Pre príklad uvediem tituly "Ako utopiť dr. Mráčka", "Což takhle dát si špenát" alebo "Dívka na koštěti". No a nesmiem zabudnúť ani na jeho crazy sci-fi komédiu z roku 1970 "Pane, vy ste vdova!". *** (10.03.2018)

Takhle nějak si Bob Saint-Clar představuje republiku Marina Venneta (až na ty sanitky Škoda 1203).. Nejspíš jsem jen vandrácká konkubína české komedie, ale s výjimkou pánů Sovák, Kopecký (potěcha sluchových vjemů) a Schoberové (potěcha vjemů zrakových) mě to nedokázalo vzhledem k očekávání souvisle bavit. Cítím se, jako by mi dal Ježíšek jen polovinu dárků, o které jsem si napsal. (25.12.2009)