Ako sa budia princezné
Režie:
Václav VorlíčekScénář:
Bohumila ZelenkováKamera:
František UldrichHudba:
Karel SvobodaHrají:
Jiří Sovák, Milena Dvorská, Marie Horáková, Jan Hrušínský, Jan Kraus, Vladimír Menšík, František Filipovský, Stella Zázvorková, Oldřich Velen (více)Obsahy(1)
Když se Dalimilovi a Elišce narodí dceruška, která dostane jméno Růženka, je to sláva převeliká, protože rozhodně není obyčejná. Je to princezna Růžového království, v němž je Eliška královnou a Dalimil spravedlivým vládcem. Jediný, kdo nejásá, je královnina starší sestra Melánie, která se užírá závistí a vztekem ve zchátralé věži, protože je starší a podle tradice měla být královnou. Dalimil se však zamiloval do Elišky, a tak Melánie o vytouženou korunu přišla. Naplněná zlobou Růženku prokleje kletbou, podle níž se v den sedmnáctých narozenin píchne do prstu, usne navěky a s ní celé království. Král nechá princeznu střežit, snaží se odstranit všechny ostré předměty z dosahu, a když se její sedmnáctiny nebezpečně přiblíží, rozhodne se provdat ji a tak ji zbavit prokletí. Za ženicha jí vybere prince Jiřího z Půlnočního království, jenže Růženka se zamiluje do princova mladšího bratra Jaroslava. Ten sice namyšlenému, hloupému bratrovi vždy ustupuje, ale tentokrát se rozhodne, že ho vyhrát nenechá. Nečekaná nehoda mu sice prohraje sázku o princeznin polibek, chytrá Růženka však brzy odhalí, jak je to s hrdinskými kousky prince Jiřího, a ke zděšení rodičů si ho odmítne vzít. Nastává den narozenin, a když se kletba naplní, může ji zlomit jen jediný člověk. A tak se princ Jaroslav vydává přes zákaz rodičů do zakletého království, aby ji zachránil. (TV Nova)
(více)Recenze (383)
Pohádka o tom, kterak Růžena Králová nemohla praktikovat akupunkturu a jako švadlenka by si neušila ani zástěru. Vcelku dobrá pohádka, ale ruku na srdce, nad běžné hodnocení ji povyšuje hlavně V. Menšík, jehož věčně hladový hláškující sluha je highlight tohoto příběhu ("Vy snad nemáte srdce...tak nemáte žaludek."). Rovněž věčně stonající Honza Kraus je super ("Ale já měl taky rýmu a kašel!"), ale zbytek týmu už je holý průměr. Jako dítě jsem často usínal s písní, jejíž slova byly: "Na sedmém lánu, u sedmé sýpky, svítil jak svíce růžový keř..." ()
Podľa mňa to, že Jan Hrušínský po svojom otcovi Rudolfovi nejaké herecké vlohy nezdedil a že v mladosti nebol ešte dobrým hercom, dokazuje tento film, kde bol podľa ma jalový. Horáková je tu celkom pekná, ale nech sa na mňa nikto nehnevá, to masové zaspanie ľudí postojačky, to ako prišlo k úvodnej kliatbe, či to ako prežili dvaja chlapi pád veľkého kamenného útvaru na ich hlavy z veľkej výšky, to bolo také amatérske a tak mi rozprávka privodila pár rozpakov. Je taká nenáročná, priam až cukrová v niektorých momentoch, ale zas nemá ani nejakú výraznú hudbu. Moje hodnotenie na úrovni priemeru je preto dokonca len tak tak. ()
Možná je to tím, že jsem jako šestiletý viděl tento film v kině, proto ho asi řadím mezi nejoblíbenějšími pohádkami před Tři oříšky pro Popelku. Sluha Matěj v podání Vladimíra Menšíka a princ Jaroslav v podání Jana Hrušínského se skvěle doplňují – skvělá je scéna, kdy sluha (neplavec) učí prince plavat nasuchu, nebo souboj princů o Růženčin polibek. Prostě pohádka ()
K úcte k Vorlíčkovi a jeho geniálnej tvorbe zo sedemdesiatych rokov by som dal aj za štyri, ale nebudem to preháňať. Táto rozprávka je v jeho "pohádkovej tvorbe" u mňa tak na treťom, štvrtom mieste. Príjemná vianočná rozprávka, kde chýba trochu tá pravá rozprávková atmosféra. V porovnaní s dnešnou Troškovou (a bohužial aj Vorlíčkovou) tvorbou je to samozrejme absolútne niekde inde. No a Sovák a Menšík zahladia vždy každý nedostatok. ()
Když se Dalimilovi a Elišce narodí dceruška Růženka, je to veliká sláva, protože jde o princeznu Růžového království, kde její rodiče vládnou. Nejásá jen královnina starší sestra Melánie, která se užírá závistí a vztekem, protože je starší a podle tradice měla být královnou. Dalimil se však zamiloval do Elišky, a tak Melanie o vytouženou korunu přišla. Plná zloby Růženku prokleje kletbou, podle níž se v den svých sedmnáctých narozenin píchne do prstu, usne navěky a s ní celé království. Ale nakonec všechno, jak to v každé správné pohádce má být, dobře dopadne. S láskou Růženky k princi Jaroslavovi však zlá Melánie nepočítala. Právě on se vydá zakleté království zachránit a taky je zachrání a mně tahle pohádka, ačkoliv je pěkná a má pěknou hudbu a opírá se o kvalitní režii Václava Vorlíčka, až tak moc nepřekvapila, a v některých momentech si nabírá i zbytečné dějové linie navíc. Prostě Šípková Růženka obohacená o pár scén navíc. 60% ()
Galerie (20)
Zajímavosti (29)
- Matěj (Vladimír Menšík) učí prince Jaroslava (Jan Hrušínský) plavat prsa. Když však Jaroslav plave k Matějovi, plave kraulem. (Terva)
- Na úplném začátku úvodních titulků vidíme pohled na hrad Pernštejn. Ikonická hranolová „věž čtyř ročních období“ je v tomto záběru „dostavěna“ do očí bijící růžovou filmařskou kulisou. V žádném jiném záběru v celém filmu již tuto kulisu ale nespatříme, naopak je zmíněná hranolová věž ukazována tak, jak je. (jlumos)
- Herečka Libuše Švormová se coby Melánie během natáčení jedné ze scén málem doopravdy utopila, protože její kostým byl moc těžký. Jednalo se o scénu, kdy musí plavat ve vodě, její šaty však musely zůstat z části suché nad hladinou dle představ tvůrců. Toho docílili tím, že dlouhou sukni od kostýmu podšili igelitem. Zbytek kostýmu byl však nasáklý vodou a Libuši Švormovou táhnul dolů ke dnu. (Lynette)
Reklama