Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Během filmu jsem si říkal - je možné, aby někdo vůbec natočil něco působivějšího? Výtvarná stránka je dokonalá. I příběhová je dost dobrá, motiv zrádné femme fatale je sice ohraný už od dob filmu noir, ale přesto jsem ho nečekal a docela mi vyrazil dech. Nebudu to protahovat, Evropa je maximálně působivý portrét snad nejpodivnějšího a nejzvrácenějšího z kontinentů. A já si pěti hvězdičkami už dlouho nebyl tak jistý. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Zcela mimořádně temný film. Po filmařské stránce mu nelze nic vytknout a právem lze mluvit o filmovém skvostu první velikosti. Také zmiňované srovnání s Kafkou je velmi přesné. Takhle nějak by měl být zfilmován jeho Proces... Proč jsem tedy nedal plné hodnocení? Protože Trier neprve vybuduje faktograficky poměrně přesné kulisy rozbombardovaného, zbídačelého Německa a pak v nich hraje zcela jiný kus, než by poučený divák čekal. Německo bylo po druhé světové válce především zlomené. O nějakém sympatizování s nacisty nemohla být řeč. Jistě, že Němci Američany nikterak nemilovali a zločiny nacismu byly ještě natolik živé, natolik aktuální a přitom obludné a neuvěřitelné, že jim zkrátka nemohlo být věřeno a uvěřeno. Samotná organizace Werwolf nebyla nějakým lidovým odporem, ale Nacistickými špičkami plánovanou a v průběhu roku 1944 také realizovanou akcí. Jejich činnost byla ale až překvapivě slabá a po válce se organizace na území obsazeném západními spojenci zcela zhroutila. K jejímu rozkrytí přitom z větší části pomohli sami Němci. Pravda, trochu jiná byla situace na východě a především v našich Sudetech působili Werwolfové poměrně citelně, ale o tom film neříká nic, neboť se celý odehrává na území obsazeném západními spojenci. Kromě toho jsem ve filmu velmi postrádal otázku po kořenech nacismu. Ten je zde představen jako podivná temná infekce, ne nepodobná středověké morové epidemii. Ani tohle však rozhodně neplatí a cesta ke kořenům Evropy by měla vypadat rozhodně jinak, než jak ji vidí Lars von Tier... Samozřejmě, že film není rekonstrukcí či hraným dokumentem. Auror má právo na na subjektivní pohled prošpikovaný děsivými nočními můrami. V takovém případě však zřejmě nebylo nutné situovat děj do poválečného Německa. A opět... Ne, že by si to období nezasloužilo filmovou reflexi... Rozhodně ano... Tierův film jí však při nejlepší vůli není... Zajímavé komentáře: Kinej, Faye, Dudek, k212, Ajantis, jahol, Madadajo, Borec3, Persona, KeyserSoze, DonFrolimo ()

Reklama

giblma 

všechny recenze uživatele

Skvělá noirovka, ze které jde cítit ovlivnění Kafkou. Výtvarně je to překrásné. Každý záběr je do detailů promyšlen a fígl s částečně barevnými snímky je kouzelný. Do toho přidejme temnou, beznadějnou atmosféru. Neznámé a nelogické prostředí s nesmyslnými pravidly. Hypnotický hlas vyprače, který jenom podněcuje zdání neskutečnosti snu. A samozřejmě zpochybnění dobrého a zlého, které se dá aplikovat na nejen poválečnou dobu. ()

Bachy 

všechny recenze uživatele

Film s mnoha myšlenkami, nápady a krásnou formou, který ovšem stojí na téměř nezajímavých základech. Samotný příběh mne - snad krom zasazení na konkrétní místo a čas - neuchvátil, postavy mi byly spíše ukradeného. A do takové nijaké atmosféry vjede Trier s geniálním nápadem a já pár minut jen zírám, abych za okamžik zase zabředl. Velká škoda, protože kdykoliv se chopil slova vypravěč, věděl jsem, že je tu někde zakopaný ten geniální Lars z mého nejoblíbenějšího Dogville. Ovšem byl moc hluboko a odkopal se jen málokdy. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Zatiaľ pre mňa najlepší Trierov film (keď si odmyslím jeho minisériu Riget). Film, v ktorom neuvidíte ani záblesk slnka, úžasná noir atmosféra rokov 0-1 rozbombardovaného Nemecka, krásny vizuál a podmanivý hlas Maxa von Sydow. Sledujeme tu postupné vytrácanie ideálov naivného mladíka až do trpkého konca. Niečo také v pochmúrnych a ťažkých časoch nemá miesto. Opäť ma zaujal aj E.H. Jaregard, ktorý bol v úlohe panovačného strýka s typicky nemeckými zásadami absolútne famózny. 85/100 ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)
  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)

Reklama

Reklama