Tanec v temnotách

Jsem fanouškem Björk. Soundtrack tohoto filmu sice až na vyjímky patří k tomu nejslabšímu v její kariéře, ale film je úžasný. Nechápu protesty prot výkonu Björk. Já si zakládám na tom, že vše, a to i přeze své sympatie, se snažím soudit objektivně. A jsem přesvědčen, že i kdybych Björk nesnášel, její herecký výkon by mě uchvátil stejně. (16.11.2004)

FIlm, který je zajímavý svou formou. Bohužel už od Larse Triera znám jako snahu vyvolat silné emoce pomocí silného příběhu dotaženého ad absurdum (viz Prolomit vlny, Antikrist, Nymfomanka) Zajímavá forma bohužel nemůže nahradit obsah. Zřejmě nejsem v tomto případě správným cílovým divákem. Citové vydírání mi vadí, taky ho cítím a každém kroku. (01.03.2016)

TV/// Obsazení 5/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Efekty 3/10/// +silný příběh, David Morse, výkon Bjork (a taky jsem ji poprvé slyšel), má zajímavý hlas -jako muzikál velice slabé, strašně zdlouhavé, režie/// No jooo, jsem si mohl myslet, že to je Lars von Trier, jeho filmy fakt nemusím. Jsou složité, zdlouhavé, nudné, experimentální a někdy dost těžko srozumitelné. Ovšem na tohle se koukat dalo, bylo to totiž docela zajímavé a hodně napínavé. Občas jsem se nemohl odtrhnout. A za ten závěr ještě nějaké to procento přidám. Celkově to však bylo hodne náročné, rozhodně se nejedná o oddychový film a už vžádném případě se nemůže film srovnávat s jinými muzikály./// Celkem 56%/// (18.07.2008)

Hudbu Björk, ač jsem si vědoma jejích nesporných kvalit, skutečně nemusím, ale tady mi nevadila a naopak jsem si říkala, že jakákoliv jiná hudební volba by do filmu neseděla. Těkající ruční kamera také nepatří mezi to, na co bych se s oblibou dívala, ale zde mi nejenže nevadila, ale většinou jsem jí ani nevnímala, byla naprosto přirozenou součástí příběhu. Velmi originálně zpracovaného příběhu - krutě reálný šedý svět mladé slepnoucí ženy je prostříháván s jejím denním sněním - miluje muzikály a velmi barvitě představuje si, jak tančí a zpívá. Střetávají se tu dva zdánlivě neslučitelné světy, ale nečekaně fungují. Přesto mám z filmu velmi smíšené pocity - ke konci jsem totiž měla čím dál silnější pocit, že mě pan režisér citově vydírá. Nevím proč, ale tenhle zdánlivě silný příběh nabitý emocemi se mě ani trochu nedotkl, toho tlaku na diváka bylo prostě o něco víc, než být mělo a jaksi to u mě přelezlo tu pomyslnou čáru emočního kýče. (08.08.2006)

Radikální filmové vidění a provokace pouštět se takovými cestami, které jsou nejméně očekávané a leckoho dokážou naštvat. Provokatér Lars von Trier natočil výborné drama o absolutní svobodě rozhodnutí. Obětavé herecké výkony, nezvyklá stavba filmu, výborná choreografie tanečních čísel a šílený Dán, který se směje opodál. (01.12.2015)