Spící město

Po úspěchu adaptace Úsměvy smutných mužů se Dan Svátek chopil další adaptace českého úspěšného románu. Tentokráte se chopil úspěšné trilogie Martina Vopěnky, kterou celou plánuje adaptovat, přičemž započal právě adaptací první knihy s názvem Spící město. Jsou tu tak na české poměry neobvyklé ambice o tom, že se chystá rovnou celá trilogie a i samotný závěr prvního filmu láká právě na to, že si na pořádné odpovědi uplynulých události prvního filmu musíme počkat do příště. První díl ovšem naznačí, že by to s onou trilogií nemuselo být vůbec zlé. V aktuální pandemické situaci plné COVIDU-19 přichází film, který se též točí kolem pandemie. Ovšem pandemie, která rodiče dohání ke spánku. Zajímavá myšlenka, která je následně spouštěčem divokého světa, který s lehkou nadsázkou jde přirovnat k Šílenému Maxovi. Děti přicházejí o zásoby jídla i pití, vše se pomalu začíná bortit a pochopitelně se objevují lidé, kteří se rozhodnou aktuální svět bez rodičů využít. Rozhodně zajímavý koncept, který má ohromný potenciál. Neznalci knižní předlohy se pochopitelně těžko hodnotí, zda jde o povedenou adaptaci, dá se ovšem říct, že je filmové Spící město rozhodně slušnou prací.   Jedná se dost pravděpodobně o ideální podívanou pro mladé diváky. Spící město se drží více při zemi než Harry Potter nebo Letopisy Narnie, i zde se ovšem dětští hrdinové vydávají na zajímavou výpravu. Dětští herci jsou navíc fajn a jsou o poznání zajímavější než dospělí herci. Sem tam se sice objeví zajímavý dospělý herec (Pavla Tomicová se na malém prostoru dokáže slušně vyřádit, Martina Babišová dokazuje, že je lokálním velkým hereckým objevem), jinak ovšem v rolích nepůsobí dvakrát zajímavě a působí přeci jen tak trochu navíc. Především když dojde k obsazení youtuberů se se vší úctou ukazuje, že tady někdo šlápl trochu vedle. Spící město má ovšem ve své vizuální stránce. Dan Svátek umí točit, což dokázal i právě například u Úsměvu smutných mužů. Sem tam se objeví zajímavý vizuální nápad či zajímavé kamerové úhly. Scény s vypuknutým chaosem působí reálně a občas při sledování tak trochu zamrzí, že Svátek pořád točí dětský film a nemůže se utrhnout více ze řetězů a naservírovat skutečně ryzího českého Šíleného Maxe. V pár momentech totiž naznačí, že by takový námět bez problémů utáhl.   Spící město je film, který určitě stojí za vidění. Nebál bych se označit za další z těch filmů, který to u nás v poslední době zkouší trochu jinak. Po vzoru Ubal a zmiz či Shoky a Morthy: Poslední velká akce dorazil další film, který se v lehkých náznacích dokáže přiblížit zahraniční produkci a dokázat, že i tady to jde. Ambice tvůrcům rozhodně nechybí, přesto Spícímu městu k dokonalosti chybí vlastně celkem dost. Přesto si ovšem tento film zaslouží šanci a dokážu si představit, že pro dětské diváky (na které cílí o poznání výrazněji) bude fungovat o poznání silněji...... (24.08.2021)

Půjdu se do kostela pomodlit, aby druhý díl nevznikl ani náhodou... Už začátek mě odradil neskutečnými střihy, blbou kamerou, přespříliš okatým product placementem, ale především neskutečně amatérskými výkony jak dospělých, tak dětských herců. A ti hráli mizerně celou dobu. Nevím, proč to celé připomínalo home video, jestli pokus o nějakou stylizaci, ale ani tak to nedávalo smysl. Po scéně v kostele jsem měl chuť to vypnout, jaké magořiny tam nechávají kněze pronášet (navíc autoři asi v životě neviděli katolického kněze, protože takhle vypadají protestanští kněží) a vůbec mi hodně vadilo celkové nikoli proticírkevní, ale proti víře obecně ladění tohoto filmu. Navíc se tam všichni chovali divně, nelogicky (btw, někteří dospělí usnuli a v TV vidíme, že kvůli tomu vyjíždějí tanky - jak ty by asi pomohly?) a hlavně jsem nepochopil, proč spí jen někteří dospělí? Jako ano, měli to být jako ti bezdětní, ale zas tolik bezdětných, aby zajistili chod televize, vojska apod., snad není. A když už je tolik dospělých vzhůru, proč nehlídají obchody proti rabování? A co je vlastně myšlenkou filmu? Když nebudete mít děti, neusnete? Většina dospělých jsou svině a psychopati a násilné kudlanky, s výjimkou rodičů? Ten negativismus z toho filmu tak kape - ne kape, řine se proudem -, že fakt nechápu, proč to vzniklo a proč to pro Boha někdo vydává za film pro děti a mládež? Málo je snad sebevražd mladistvých, je potřeba zvednout počty? (23.10.2022)

Mnoho snímků natočených během pandemie koronaviru bude navždy zatíženo velmi nepříjemnými neduhy. Redukované obsazení, minimum lokací, osekaný rozpočet. Nic z toho nemuselo Svátka trápit, protože točil také o pandemii a prázdné ulice i povalující se roušky mu naopak zdarma vylepšily chmurnou atmosféru. Kouzlo předlohy je místy patrné, ale děti hrají příšerně a překvapivě tragičtí jsou i profesionální herci. (15.07.2022)

Tak zajímavý námět....kdyby se to natočilo líp, byla by to pecka. Tohle je jenom rozporuplná změť o ničem. Děti (hlavně Ema a Kristýna) mluvily strašně strojeně. Ta linka s usnesením Samuela taky lehce prapodivná, kostel taktéž...éé. Snaha o napodobení Hollywoodu se úplně nepovedla. Ale jak říkám, námět super. Ta mrazivá atmosféra je tam naznačená dobře.. Kdyby to měl pod taktovkou někdo jiný, třeba by to dopadlo jinak. (19.04.2022)

Jakožto „nečtenář” předlohy mohu uvést jen své osobité dojmy... Měl jsem tu možnost zúčastnit se předpremiéry, kde byla atmosféra velmi příjemná. Snaživí tvůrci zjevně vynaložili velkou energii do tohoto projektu. Celou dobu z nich zářila pokora a radost. Snaživí dětští herci působili též velmi pokorně, přátelsky a celkově by se dalo říct, že se režisérovi podařilo vytvořit takový tým lidí, který pracoval na něčem, čemu všichni věřili. Bohužel musím oznámit, že po celou dobu sledování jsem samotný žánr filmu a temnou atmosféru Spícího města absolutně nevěřil. Bylo to až k nevíře. Měl jsem chuť se v kině kolikrát chytit a hlavu, jak moc mne bolelo sledovat určité scény, jelikož nebyly mnohdy vůbec uvěřitelné. Chtěl jsem být ale slušný a nedávat své negativní reakce najevo před producentem, jenž seděl vedle mne. Nerad bych shazoval dětské herce, jelikož jejich snaha byla velká, ale z nějakého důvodu jsem jim vůbec nevěřil celé toto jejich herecké sourozenectví. Stále jsem v nich viděl jen dětské herce a ne skutečné postavy. Paradoxně, toto se dělo i u dospělejších, zkušenějších herců. Žádná postava, žádná situace a především žádné jednání postav mi ve filmu nepřišlo realistické. Ne, že bych si potrpěl na realističnosti v tomto alegorickém filmu, ale z nějakého důvodu není zde na místě pochvala. Jen výjimky, které si už ani nepamatuji. Vážím si samotného námětu autora knížky a především snahy tvůrců, kterou do tohoto projektu dali. Přeji jim hodně štěstí, jelikož doufám, že v příštím projektu se polepší a podaří se jim vytvořit něco mnohem více uvěřitelného, co by drželo po kupě. (19.10.2021)