Shadows of a Hot Summer
Režie:
František VláčilScénář:
Jiří KřižanKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Marta Vančurová, Juraj Kukura, Gustáv Valach, Gustav Opočenský, Karel Chromík, Jiří Bartoška, Zdeněk Kutil, Augustín Kubán, Ilja Prachař, Michal Ladižinský (více)Obsahy(1)
Je horké léto, dva roky po skončení druhé světové války. Mlčenlivý hospodář Ondřej Baran (J. Kukura) žije na osamělém statku v Beskydech se ženou Terezkou (M. Vančurová) a dvěma dětmi. Jen občas dojíždí do městečka v dolině za nákupy. Má mírumilovnou povahu a konfliktům s místními lidmi se zásadně vyhýbá. Jednoho dne se na jeho statku objeví skupina pěti banderovců. Ukrajinští nacionalisté, kteří mají na svědomí mnoho mrtvých civilistů, se po válce pokoušejí dostat do Rakouska. Jeden z nich je zraněný a než se uzdraví, musí se o ně Ondřej se ženou postarat. Kromě nich zadržují zabijáci na statku i lékaře (G. Valach), kterého musel Ondřej přivézt. Pokud by se muž pokusil přivolat pomoc, zaplatily by to životem jeho děti i s Terezkou. Zatímco policisté v městečku nemají o dění na statku tušení, Ondřej pochopí, že banderovci v zájmu vlastní bezpečnosti nakonec stejně všechny na statku pozabíjejí. A že se bude muset postavit sám proti přesile pěti vycvičených vrahů... Působivé drama scenáristy Jiřího Křižana a režiséra Františka Vláčila vzniklo v roce 1977. Kromě řady jiných ocenění získalo i Velkou cenu Křišťálový glóbus na XXI. MFF v Karlových Varech (ex aequo se sovětským filmem Bílý Bim, černé ucho). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (185)
Film, který asi není pro každého, ale když sedne, tak fakt sedí. Pomalé, vleklé drama, pomalu se sunoucí k tragickému konci, který divák tuší každou minutu filmu. Těžká doba, těžký film. Drama jednotlivce, nutnost se rozhodnou ve chvíli nejtěžší. Hrdinství nespočívá ve vykřikování v putyce, ani ho nenajdeme pochodujícím davu, ale v člověku, který zůstane sám tváří v tvář přesile. Takoví hrdinové přežívají v legendách, točí se nich filmy, takovými chceme od mala být i my sami. Jenže až ta chvíle jednou přijde, dokážeme to? ()
Nadpriemerná typicky Vláčilovská dráma. Príbeh odohrávajúci sa na lesnej samote, kde niekoľko nemeckých vojakov drží v zajatí rodinu s doktorom, ktorý lieči jedného z nich. Okolo tohto sa začne zamotávať psychologická pavučina rozporov, strachu, zúfalých alternatív a jediného možného východiska... A príjemné krásné leto je odrazu v p. ()
František Vláčil možno natočil pôsobivú baladu, podľa mňa však natočil pôsobivý eastern. Stíny horkého léta je film, ktorý z jeho filmografie najviac odsýpa a ktorý ma od neho najviac bavil. Možno bol lepší Adelheid, Stíny sú však počas celej stopáže konzistente nenudiace. Kukura mojím obľúbencom nie je, úloha roľníka je v mojich očiach jeho životnou. ()
Svoje pôvodné hodnotenie spred rokov musím jednoznačne prehodnotiť. Pomalé Vláčilovské tempo sa do tejto veľmi dusivej atmosféry hodí, a pritom horúco je až úplne na konci. Kukura nesklamal a banderovci nemusia vysloviť ani jediné zrozumiteľné slovo, aby sme o ich zmýšľaní vedeli všetko. Liškova hudba poriadne brnká na nervy aj vo chvíľach kľudu, napríklad pri strihaní oviec. Bartoška je tu za poriadneho hnusáka, asi najhorší charakter celej jeho kariéry, úplne nezabudnuteľný. –––– Proč je nevyženeš? Necháváš je tady a ještě jim posluhuješ. Protože sa bojíš! Dobře vím, že sa bojíš! Aj včera v hospodě si sa bál. Nechal sis všecko líbit! –––– Trochu jsme to tady vydezinfikovali. –––– Víte, co je na tem nejhorší? Že jim na ničem nezáleží. O všecko přišli a myslím, že už na nic nečekají. –––– Nemohl udělat nic jiného, než nakonec udělal. ()
Stranou od vesnice žije na svém statku Ondřej Baran s milovanou ženou Terezkou, synem Lukášem a malou Petruškou, jejich poklidný život je narušen v okamžiku, kdy je přepadnou ozbrojení muži, vyžadují pomoc, jídlo, lékaře... Výborná volba spojit do filmového manželského páru půvabnou Martu Vančurovou se sympatickým Jurajem Kukurou, divák je jim od začátku nakloněn a jejich osud mu není lhostejný... Silný příběh s dusnou atmosférou, která je v samotném závěru k zalknutí... Viděno podruhé, hodnocení ponechávám tam, kde už roky je.. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (9)
- Jako exteriér bylo využito Karlovského fojtství. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák, stavitel místního dřevěného kostela. Fojt Ján Bill, nechal budovu upravit tak, jak ji známe nyní. Fojt byl dědičný rychtář. V obci stojí i Karlovské museum, které by správně mělo být nazvané Karlovické (stejně tak fojtství), ale užitý tvar lépe odpovídá místnímu nářečí. (Brtniik)
- Natáčení probíhalo ve Velkých Karlovicích, Štramberku a ve Velkém Meziříčí. (Xell)
- Film získal Velkou cenu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. (M.B)
Související novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)
Reklama