Vůně ženy

Fakt hodne mily prekvapeni, protoze jsem cekal jen nejaky prumerny drama se skvelym Pacinem, jelikoz Brest nepatri mezi rezisery, ktery by meli naky vyborny filmy, ale nakonec jsem videl po vsech strankach vyborny film. Samozrejme to je vsechno o dokonalym Alovi, kterej predvadi skutecne jeden ze svejch nejlepsich vykonu, za kterej absolutne po pravu dostal oskara (jen nechapu, jakto, ze nekdo, jako je Pacino, ma jen jednoho). Jeho kreace slepyho valecnyho veterana je fakt dokonala, trocku mi pripomnel postavu Jacka Nicholsona z Lepší už to nebude, taky takovej parchant, kterej se umi zachovat fer. Navic i O'Donnel se snazi, predvadi taky uzasnej vykon, a dobre Alovi nahrava. Dej filmu sice nepatri mezi nejpromakanejsi, jde si az prilis primocare za vcelku jasnym koncem, ale vubec mi to nevadilo, navic film svizne ubihal (cemuz pomohla i super hudba) a ja se za ty dve a pul hodiny vubec nenudil. Navic, i kdyz to je drama, tak minimalne pulka filmu je ladena spis do komedie, ale ne nic prehnaneho, obcas naka hlaska, semtam naka scena a vsechno to hezky pasuje. Mozna, ze zaver byl trochu prehnanej (dorazila me ta zenska), ale me hodnoceni to nijak nezmenilo. Asi nejlepsi Brestuv film. (06.10.2005)

Hodně dlouhý, hodně předvídatelný, hodně patetický, hodně krásný, doslova nádherný film, plný nezapomenutelných scén. Al Pacino předvedl cosi naprosto geniálního, zaslouženě získal Oscara, ale krom toho a mimo jiného, úžasného, je ve filmu cosi ryze lidského, mylně pokládáno za naivního, čemu se říká zastání. Zastat se někoho, není samozřejmost. A zastat se kluka, kterého chtěli vylít ze školy a posrat mu tak potažmo celý život pro nic za nic, kvůli tomu i ty přemrštěné ovace v závěru filmu odpouštím. "Už jste skončil?" "Teprve se rozehřívám."  Tango, Ferrari, vůně ženy, Díkůvzdání, v uniformě na hotelu, jaguárová pomsta, závěrečná řeč a nenormálně vtipný gag malé jedovaté holčičky "...nezapomeň na procházku", která mě shodila z gauče a skvělý mlíčňák Chris... Nostalgie za starými filmy tohoto ražení a radost, že se k nim člověk dorve kdykoliv. Pro filmového fanouška povinná jízda. (04.08.2021)

Veľmi dlho som Vôňu ženy odkladal a konečne som sa k tomu odhodlal. Musím uznať, že nie som vôbec sklamaný. Dejová linka síce nie je nič extra, ale nájde sa v nej niekoľko pekných dialógov a myšlienok. A hlavne, hoci je to často až príliš "nízkoenergetické" a dramaticky mdlé, našťastie ale tu bol Al Pacino, a ten sa o tieto nedostatky postaral ľavou zadnou. Nikdy som si nemyslel, že jeden herec môže takto výrazne potiahnuť celý film a zo slabého priemeru z neho urobiť nadpriemernú záležitosť. Klobúk dole. 75/100 (14.10.2016)

Bohužel opět až moc přímočarý příběh, kterému jednoduše nemohu věřit. V podstatě jde o střet dvou různých povah, spíše snad životních postojů i systémů. Ten Charlieho je obyčejný, známý a vůbec nijak zvlášť zajímavý. Zato svět plukovníka Franka Sladea nás musí od začátku ohromit svou rozlehlostí, obsahem i hloubkem, neboť tento slepý veterán je vskutku kultivovanou, šarmantní a značně tajemnou osobou, která se však těžko vzdá toho, čemu ráda navykla. Brzy nás napadne, o co tady asi tak půjde a jakpak to všechno hezky dopadne. Obě tyto osobnosti se navzájem doplní, pomohou si vyřešit své problémy (V případě školních problémů Charlieho je to obsahově hodně ubohé. Neříkám, že Al Pacinův výstup v aule školy nebyl efektní, avšak to, co následovalo, reakce přítomných a celé vyústění sráží film alespoň o dvě kategorie dolů.) a rozejdou se obohaceny a vyrovnány. Proč? Proč z tak zajímavého tématu udělat až takhle sentimentální kousek? Proč musí být absolutně skvělý herecký výkon Al Pacina zasazen do tak nevěrohodného prostředí? Teď jsem opravdu zvědav na originál! - Po zhlédnutí absolutně odzbrojující italské verze mám chuť ještě jednu hvězdičku odebrat. (26.12.2004)

Příběh se sice chvílemi hodně táhne, ale excelentní Al Pacino vše rázně obrací tím správným směrem. Martin Brest umí pracovat s podobnými náměty a tady měl navíc k dispozici opravdu výborný scénář, který příjemnou nostalgií a lidskostí přímo překypuje. Ale to všechno se děje až na pozadí velkého hereckého koncertu, který by nedokázal žádný komentář dostatečně vystihnout. Tak jako Hoffman umí zahrát autistu, Nicholson psychopata a Carrey idiota, tak Pacino zvládl slepého. Bravo, Ale! 80% (12.11.2012)