Mé soukromé Idaho

Jeden z kľúčových amerických nezávislých filmov 90tych rokov od jedného z jeho najvýznamnejších predstaviteľov. Idaho prekvapí svojou tabu témou a celkovým depresívnym spracovaním, ktoré sa nikdy neuchýli k zjemňovaniu alebo idealizovaniu situácie. Mnohých možno prekvapia sugestívne kvalitné herecké výkony mladých začínajúcich hviezd, okrem Phoenixa hlavne dnes prevažne komerčného Reevesa. Film má povesť nezávislej "bomby". Páčil sa mi, ale za "bomby" považujem iné snímky. (19.06.2012)

Téma mužské prostituce by se stalo zajímavým, kdyby byly ženy stejnými čuňaty, jako muži. Protože tomu však není, a z oné mužské prostituce se navíc stala mužská homosexuální prostituce, vzdálil se vlak Guse Van Santa příliš daleko od mé koleje. Oceňuji výkony Phoenixe a Reevese, zde bylo zapotřebí více než jen herecký um. (28.07.2011)

Tenhle film mě uchvátil tím, jak je pojat tak nějak špinavě, ale přitom esteticky zajímavě. A jasně, je to herecký koncert dvou mladých herců, kdy jeden měl to štěstí, aby v kariéře pokračoval, tomu druhému byla zatrhnuta. No, ale mohl si za to trochu sám. River Phoenix tu ale předvádí skvělé vystoupení. (24.02.2016)

Film je přenesením Shakespearova dramatu do současnosti a to včetně divadelně toporného jazyka (v případě Reevse podpořeného i toporným hereckým projevem) a bez jakéhokoli dalšího osobního vkladu. Pouze se tu parazituje na klasikovi. Místo předvedení vlastních autorových myšlenek se tu deklamují Georgovi verše a předpokládá se zřejmě, že to filmu dodá na hloubce a závažnosti. Je to jakýsi druh pseudoumělecké konformity, na kterou mám alergii v pokročilém stavu. (26.11.2009)

Mé soukromé Idaho je dialog, snaha o zachycení vztahu řady protipólů. Bohatství versus nuznost, společenská konvence versus svoboda individua, síla oproti slabosti, zautomatizovaný sex proti opravdovému vztahu/lásce, etc. Protipóly jsou ilustrovány na dvou hlavních protagonistech. A ačkoliv za šťastnějšího by se v konečném soudu dal považovat Reeves (jako bohatý, silný a se stálou možností volby), člověk si nakonec nemůže nezamilovat spíše bezbranného a věčně osamělého narkoleptika Phoenixe. A to nejen kvůli diametrálně odlišným hereckým výkonům. Jinak někdo by mohl považovat film za nudný a (vzhledem k tématice) za málo rebelantský. Já bych si tomu však dovolil oponovat a k soustavě protikladů přidal dva další. Myslím, že se jedná o snímek delikátní a velmi citlivý. „Have a nice day...“ (05.10.2016)