Obsahy(1)
Za německé okupace vyprávělo se v Praze o záhadném muži, který skákal na pružných pérách a děsil svými skoky německé vetřelce. Tento film je věnován tomuto strašidlu. Brilantní satira od Jiřího Trnky zachycuje tuto pověst roku 1946, tedy krátce po válce. (Elrond88)
Recenze (91)
Pérák a SS nabídl originální animaci, která se skládá z fotomontáží reálných fotek, doplněné kreslenými postavičkami. Nenávidění okupanti ve snímku dostávají co proto a to je hlavní motiv příběhu. Děj nám představí hrdinu (superhero), klasického kolaboranta a řady esesmanů vykonávající svou diktátorskou povinnost. Vše je umícháno v dobře stravitelný animovaný pokrm. Ve všem je velká nadsázka a humor. A ve všem je cítit profesionální ruka Brdečky a Trnky. ()
Ta část o udávání je bohužel dost pravdivá. V roce 1944 si K.H.Frank stěžoval Adolfu Hitlerovi, že na Gestapo chodí desítky tisíc udání od Čechů. Gestapo bylo těmito udáními zaplaveno a Frank vyhlásil, že na půl roku přestává Gestapo udání přijímat. Musela to být strašná doba, o to více mě překvapuje, že pouhý rok po válce si tvůrci dokázali z tohoto období dělat legraci. Nutno říci, že snímeček je to velmi povedený. ()
Stejně jako mají Češi svého geniálního vynálezce, skladatele a vůbec prostě génia - Járu Cimrmana, mají také svého akčního hrdinu - Péráka. Já o něm jen slýchával, o tomto filmu jsem vůbec neměl ponětí. Trnka a Brdečka ve většině záběrů využili skutečné fotografie reálného světa do kterého zasadili gestapáky, jejich oběti a kominíka - Péráka. Za Protentokrátu se o něm daly jen potajmu dělat vtipy, v roce 1946 už šla natočit tahle animovaná laskonka... Gestapo tu je za hňupy, opak však byl smutnou pravdou... A na závěr kontrolní otázka.. kolik esesmanů se vejde do kanalizační šachty ?:-) * * * * ()
Názorná ukázka toho, jak lze do 13 minut animovaného filmu napěchovat velkou spoustu symboliky, která je přímo spojená s národní hrdostí a odbojem proti totalitnímu režimu, jemuž musela Praha a v podstatě celá zem čelit při Protektorátu Čech a Moravy. Využití formy animovaného filmu vyšlo Brdečkovi a Trnkovi brilantně. Pérák všechny zaskočil svou duchapřítomností a hrdinstvím, a proto pro mě představuje někdejšího animovaného superhrdinu. Bez skrupulí má tento film nezastupitelné místo v historii české kinematografie. ()
Českej animák o jedinym českym superhrdinovi natočenej v těsně poválečný době, kdy ještě i Superman (1938) nebo Batman (1939) byli mladý a kdy X-Meni nebo Spider-Man ještě vůbec neexistovali. Už jenom ty jména Trnka a Brdečka slibujou, že to bude mít úroveň - a taky že jo, je to sranda a je tam spousta zajímavejch nápadů: esesáci v pokoji poschovávaný za obrazem, v kamnech apod. (skoro na způsob o dvacet let staršího Pythonovskýho hledání zdrhajícího Briana), Svatej Václav na koni nakopávající kolaboranta, zamilovaný esesáci na lavičce v parku, rádio v Hitlerově bustě, ptáček v želízkách a zatýkání hrnce a dalších podezřelejech podvratnejch elementů jako dědu uklouznuvšího na slupce od banánu, hvězdičky na tapetách u vlastnce vs. hákenkrojcíčky u kolabornata, nahánění esesáků SS vlajkou jako při býčích zápasech, a naposled a hlavně - Hitler je vůl. Škoda, že se Pérákův odkaz dneska nedojí víc (až na světlý výjimky v podobě amatérskejch filmů, Rozhlasovýho seriálu nebo už dávno rozebraný Stančíkovy knížky), protože potenciál to má podle mě obrovskej. ()
Galerie (3)
Photo © Bratři v triku / Československý filmový ústav
Zajímavosti (2)
- První literární zpracování této legendy vyšlo v roce 1948 v Haló novinách v komiksu „Pérákovy další osudy“. Druhá polovina komiksu se však již nese v propagandistickém duchu. Reportážní povídku o Pérákovi s názvem „Pérový muž“ vydal Jan Weiss roku 1961 v knize „Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami“. V roce 1968 v čísle časopisu Mladý svět, vydaném po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vyšel čtyřokénkový strip s názvem „Pérák a SSSR“. (sator)
Reklama