Příliš dlouhé zásnuby

Jeunet znova hyper preštylizovaný, snažiaci sa prekonať epickosťou a výpravou Zásnub kvality a ohlas Amélie. A to rovno s tou istou predstaviteľkou. Lenže je to boj s veternými mlynmi. Zásnuby sú síce stále svojim spôsobom rozprávka, ale predsa len menej úniková a odohrávajúca sa na pozadí tragických udalostí. Mňa Jeunet príjemne prekvapil. Po príliš dlhých rokoch by som si to pozrel rád znova. (11.06.2012)

Určite viac než dosť dobré.Komu sa páčila Legenda o vášni alebo Návrat do cold mountain,neváhajte ani sekundu.Vojnové scény plné blata a špiny sú natočené realisticky a s prehľadom.V príbehu vystupuje viacero postáv,takže treba dávať pozor,aby ste sa v ňom nestratili.Najviac ma potešilo,ako sa vysporiadali so záverom.Nie je v ňom ani hollywodsky happyend,ale nie je ani tragický.80%. (11.02.2009)

Mám rád tu zvláštní atmosféru hnilobné dekadence zákopů 1. světové války a vizuální ztvárnění J. P. Jeuneta patří mezi nejlepší... výborná práce kamery, přehledné vedení masových scén a pěkné barevné filtry. Bitevní sekvence tvoří jen výplň detektivně-milostné mozaiky, kterou táhne opět pouze roztomilá Audrey Tautou, která co neuhraje velkýma očima a úsměvem, to neuhraje vůbec. Hodně mi sedl zvolený tón, který je poměrně blízký hořko-nevážnému melodramatu z Amélie, zde ovšem s posílenými podtóny dramatu. Příliš dlouhé zásnuby nabízejí celkem zajímavý příběh, celkem snesitelné hlavní hrdiny a výborné vizuální zpracování, které jen potvrzuje vybrané schopnosti Jeunetova zraku tvůrčího. Nemohu říci, že by mě melodramatický výlet do hlubin války nějak hluboce zasáhl, ale měkce sklouzl po kůži... čili příjemně pohladil. To beru. (23.03.2007)

Obrazově a režijně je to vymazlené. Problém je ale v tom, že řada scén by ve filmu vůbec nemusela být, zejména ta korsická mstitelka mi tam připadala jak pěst na oko. Děj je díky tomu hrozně roztříštěný a nevyvážený, po silné scéně přijde téměř parodická. Jeunet jakoby chtěl do filmu nacpat všechno, dojetí, humor, napětí, ale dohromady to na mě nepůsobí tolik, jako kdyby se pár věcí vystřihlo a pár pojalo trochu klasičtěji. (27.09.2006)

Myslím, že Jeunet zůstává i nadále svůj, svým způsobem je vlastně pořád stejný. Snové obrázky a podivné promluvy hrdinů jsou konfrontovány až srovnávány se supranaturalistickým vypravěčským stylem (viz utrhané ruce nohy ve válce nebo sex na různé způsoby). Stejní herci, stejné barevné vizuálno, stejný styl vyprávění, stejné přechody a střihy oproti nové hudbě a vážnějšímu tématu. Tak bych to charakterizovala. Pro mě zůstává Jeunet i nadále černohumorně optimistickým strejdou , co se tentoktokrát snaží ukázat lásku a válku z evropského pohledu, a i přes všechny charakteristické a ohrané znaky svého umu se mu to nadprůměrně daří. (07.08.2005)