Prague Nights
Obsahy(1)
Hororově laděný povídkový film zpracovává tři morbidní příběhy ze staré Prahy, nechybí tu ani posedlost proslulým golemem, ani prostopášná hraběnka, která se zapletla se samotným peklem, ani hostinská, která tráví bohaté zákazníky. Úroveň jednotlivých příběhů kolísá, nejvíce upoutá smysl pro vizuálně nápadité zpodobnění dávných dob i smysl pro tragikomickou nadsázku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (64)
Hm, vizuální efekty typu "velký vůz" mi celkem zkazily dojem (a jak tak čtu komentáře, tak asi nejen mně). Jinak to není špatný. Každopádně, na celým filmu mě nejvíc zaujalo to, že existují dvě verze provedení (barevná a černobílá, přičemž já bohužel viděl černobílou) a že v něm Milena Dvorská ukáže svoje dvě krásný překvapivě nevelký roztomilý však vy víte co. Neříkám, že to je málo, ale bůhvíco to taky není. Takže tři hvězdy a nazdar. ()
Hodnocení za celek je záludné. Jedná se tři pokusy připomenout pověsti Prahy. Z Golema mi bylo jaksi nevlídno. Skřípalo to. Snad je pan Bláha byl skvělý. Dnes by byla obava pojmou téma s tolika židovskými odkazy. Kopecký s krásnou paní Dvorskou byla lehce vystydlá omáčka. Až na p.D. Chlebové střevířky naopak převálcovaly vše před i po. S triky, prací s kamerou, výpravou, choreografií. A Velký vůz nakonec. . . UFFF. ()
Z tohoto filmu mám hodně rozporné pocity. Vynikající herci, výborní režiséři, perfektní námět, ale nějak se to vytrácí. Mám rád novou vlnu, ale tady se v ní trochu utápí. Některé scény jsou úplně dokonalé a vzápětí nic, prostě lartpourlart. Bohužel. ()
Neprávem opomíjený film! Sama historie toho, jak film vznikl, je nesmírně zajímavá. Ve 30. let pánové Voskovec a Werich vymysleli příběh z rudolfinské Prahy s Golemem a dvěma anonymními muži z lidu (což by byli V+W), kteří by dění glosovali, tedy něco podobného, jako např. ve Svět patří nám. Film však nerealizovali, vznikl, ale bez V+W, ve francouzské produkci (Golem, režie Julien Duvivier, 1936). Po roce 1948 a odchodu Voskovce do USA se Werich pustil do realizace, což byl Císařův pekař a Pekařův císař, ke scénáři přizval mladého Jiřího Brdečku, režii dostal Jiří Krejčík. Werich si s Krejčíkem "nepadli do oka" a Werich dosáhl Krejčíkova odvolání, nahradil jej Martin Frič s podmínkou, že se upraví scénář. Z Brdečkovy představy, že to bude historický příběh z rudolfinské Prahy s prvky hermetismu a kabaly, tak nezůstalo téměř nic. Jiří Brdečka využil příležitosti koncem 60. let a tak vznikl film Pražské noci - pro Brdečku jakási rehabilitace za Císařova pekaře a Pekařova císaře. Jako poradce byl pro židovské záležitosti (kabala) přizván pracovník Židovského muzea v Praze Dr. Iltis. Film jsou ve skutečnosti 3 povídky, protože povídka Fabricius a Zuzana (režie Miloš Makovec) ostatní povídky jen rámuje (Milena Dvorská jako Zuzana a Miloš Kopecký jako Fabricius). Poslední golem (režie Jiří Brdečka) je plně poučena na hermetismu a kabale (vynikající Josef Bláha jako rabbi Löw, Jan Klusák jako polský rabbi a Martin Růžek poprvé v životě a nikoli naposled v roli Rudolfa II.), Chlebové střevíčky (režie Evald Schorm) je velice působivá (v roli komorné hraběnky Jana Břežková, její asi nejlepší role, mladý důstojník Josef Abrhám a skvělý ďábel Josef Somr), Otrávená travička (režie Miloš Makovec) je jen kostýmní feérií s hudbou a beze slov (svůdná Milena Dvorská, polonahý Václav Trégl v koupeli). Velice působivá je také hudba (Zdeněk Liška a pro Chlebové střevíčky Jan Klusák). Konečně nápaditá je datace objevení se travičky/Zuzany (Milena Dvorská) jednou za 190 let, tj. travička/lázeňská Zuzana 1398, Poslední golem 1588, Chlebové střevíčky 1778 a současnost s Fabriciem 1968. Rozhodně zajímavý film. ()