Superman se vrací

Bryan Singer na to šel částečně jinak, čístečně stejně, Superman se vrací je určitě legenda, stoprocentně pocta a možná i civčení, které občas nevyšlo, ale na mě postupem času působí zaručeně. V kině, poprvé, jsem byl malinko zaskočen, možná jsem byl zvyklý na staromilské triky, jinou Lois a "inteligentnějšího" Lexe, ale všichni odvedli maximální výkon, i když jak už jsem psal, možná trošičku jiný. Fakt zamrzí, když vidíte dokumenty a na nich Bryana Singera, jak září nadšením a snaží se a ono mu to nevyšlo :-( Tedy v tržbách, samozřejmě, pro nás, kteří film milujeme, ve věci naprosto nepodstatné. (07.01.2008)

Proč ve filmu kouří jenom Lex Luthor? Proč v něm chybí opravdu komická figura? Proč pány nahradily chlapecké plakáty a dámy zase holčičky na příliš vysokých podpatcích? Proč se ze supermanského mýtu stala opulentní ježíšovská paralela? Proč má chlapeček astma? Odpověď je nasnadě: světem podle Bryana Singera jsou totiž (a) otrocky „upřímná“ melodramata, (b) násobené emoce outsiderů a (c) autoerotické konotace mesiášství. Jenže to poslední, co (jakýkoli) komics potřebuje, je režisér, který se bere příliš vážně, nemá smysl pro fantazii, nadsázku ani zkratku, a nezvládá základní režijní dovednosti. Je špatný vypraveč, nejde mu akce ani komika, neumí evokovat prostředí ani budovat postavy, tragicky vyznívají pokusy o složitější stavební jednotky (viz paralelně vedené scény). Jednoduše řečeno, takový režisér by v klasickém Hollywoodu umřel hlady. Kýč jak bič. (05.08.2006)

Okázalá, vyšampónovaná, předražená nuda.. Kde je ta rozkošná naivita Donnerova snímku? Kde je nadhled a humor? A vůbec, kde je můj milovaný Otis..? U podobných blockbusterů rozhodně nechci přemýšlet o tom, jak moc se Clark Kent potí v košili a obleku, když má pod ním červeno-modrý neopren, jestli Superman tuží čelní vlnku motorovým olejem a nebo kdo si z dvojice Routh, Reeve cpal do rozkroku pod kostým více párů ponožek. Bryane, uber na rozpočtu, přidej na příběhu a dej se zavčasu dohromady, nebo po tobě zůstane jen jeden film s puncem nesmrtelnosti a to by byla na tvůrce tvého formátu docela tristní bilance.. (16.08.2010)

Blíží se neidentifikovatelný objekt. A blíží se rychle. CLARK SE VRÁTIL.... . Scéna s letadlem mě vrátila do počátku této ságy. Vše je natočeno tak, že máte pocit, že to vlastně znáte. Přesto jiné a příznivci Supermana a B.Singera ocení, že lepší. K.Spacey je ,,ďábel" a B.Routh - Superman. Takhle si předtavuji vzdání holdu LEGENDĚ. Kdo čekal víc, musí si uvědomit, že je to ,,jen" SUPERMAN. Já si to neuvědomil. (21.01.2007)

Nejvíc oceňuju, jak se Singer drží zpátky, aby nevyšel z rámce, zůstal klasický, neudělal ze Supermana nic fajnovějšího a modernějšího, nic překvapivějšího ani složitějšího, než to má být. Naivní pohádka, u které se člověk nesmí na nic ptát, nic domýšlet, a jen všechno chápat jako tu nejprovařenější, nejprostší symboliku, smrtelně zranitelnou každým pronikavějším a odvážnějším pohledem - ale když na tu hru přistoupíte, dostane se vám čiré nostalgické rekonstrukce naivního vidění světa, které je dnes už pryč, stejně zakonzervované v jiném čase, nemístné a nedosažitelné jako ruměnce na tvářích husopasek a stejně půvabné pro ty, kdo chápou, že kdysi to všechno, rodina, padoušství i spasitelství, býval něčí sen, důvod k fantastickému a horečnatému vzhlížení. Tenhle film je klidná a rozmyšlená pocta zašlým časům, která dokázala ukázněně potlačit, že pochází a vztahuje se už odjinud, ze světa jinak uspořádaných tužeb i možností. Takhle nějak by asi měl vypadat nesebestředný hold. (19.11.2014)