Dannyho parťáci 2

Po formální stránce jeden z nejstylovějších filmů poslední doby. Ultra fucking cool retro s vynikající kamerou, báječným Holmesovým soundtrackem a bohužel také s neskutečně pitomym scénářem. Kdyby ten stál aspoň trochu za to(mnohem méně postav, mnohem méně lokací, vlastně mnohem méně všeho), jednalo by se možná i o pořádnou filmovou událost. Takhle je to jenom za tří. Ale Soderbergh je frajer a díky tomuhle počinu a plno vychytávkám v něm (přílet do Amsteru) ho asi cpu mezi pět nej režisérů, protože tak jako on se s filmy skoro nikdo jiný nemazlí. (10.01.2005)

Hviezdne osadenstvo s predchodzieho dielu zostáva ale ich presun na Európsky kontinent nevyznel tak nápadito ako by si priali ostali len v tieni vysoko nastolenej zlodejskej latky predošlej časti. Ale zopár vydarených momentiek sa tu aj tak nájde. ║Rozpočet $110miliónov║Tržby USA $125,544,280║Tržby Celosvetovo $362,744,280║ (12.01.2008)

Po (takmer) dokonalej pohodovej jednotke nám Soderbergh naservíroval upachtené prekombinované dobodružstvo z noblesných miest Európy a hlavne sa neopakovať. Vyšlo to, film sa neopakoval, bol omnoho menej zábavný. Pri dvoch hodinách stopáže som sa nedočkal žiadnej poriadnej lúpeže, iba akéhosi divného podvodu, ktorý sa so svižným vylúpením kasína v jednotke nedá porovnať. Niet sa čo čudovať, že sa v trojke vrátil spať do Las Vegas. (07.07.2007)

Prekombinovaným scenárom počínajúc a klišovitými barličkami plnými nelogičností končiac je to o triedu slabšie ako Dannyho jedenástka. Aspoň Julia Roberts hrajúca Juliu Roberts a cameo Bruca Willisa boli príjemným osviežením ťažkopádnejšieho mladšieho brata veleúspešnej pôvodiny. Holt, Dannyho dvanástku postretli klasické neduhy sequelov - narvime tam čo to dá, nech sa divák hlavne nenudí, musí tam byť romantika, krehký drsniak, slizký záporák - kľudne aj dvaja! (veď záporákov nie je nikdy dosť), napätie, akcia, vtipy a zvratov viac ako zvratkov... a dvojka je na svete! (12.12.2007)

Černý Petr v sérii připomínající Revolver v Ritchieho filmografii - tzn. překombinované a příliš vztahové. Tentokrát se o ruku ženy rve Brad Pitt a není to příliš zajímavé. Několikrát se dostáváme do flashbacků a do deadlinů, je tu více hráčů ve hře a řeší se tu staré rány z jedničky a tohle všechno má za následek, že ta elegantní svěžest, timing scén, precizní rozvrženost a údernost z jedničky citelně mizí. Na druhou stranu na povrch vyvstává Soderberghův um, když si hraje se zvukem (fucking scéna), s kamerou, se střihem a vůbec s filmovým stylem jako takovým. Navíc pravděpodobně i nejvtipnější díl sklouzávající až k sebeparodii (Julia Roberts hrající Julii Roberts, cameo Bruce Willise, citace různých filmů, Clooney řešící svůj věk atd.) Takže nakonec no hurt feelings, přesto nejhorší díl. [Přesná stopáž: 125 min] (24.05.2005)