Dannyho parťáci 2

Parťáci se rozhodně nevydali po osvědčených kolejích, naopak. Přidali spoustu zákrut, které je málem dovedly až do záhuby. Záchrannou brzdou se tak pro ně podle očekávání stává šarm a kouzlo osobnosti těch nejdůležitějších zúčastněných. Líbí se mi ta naprostá preciznost a technická dokonalost, ale nemůžu se zbavit kyselé pachuti toho, že obojí přišlo na úkor bezstarostné a zároveň kvalitní a chytré zábavy. Ono vykrádat pro vlastní výdělek a pohodlný zbytek života je mnohem sympatičtější než vytahování party ze starých průšvihů, případně soutěžení o post toho nejlepšího. (06.08.2008)

Na to jak strašně překombinované to bylo to do sebe všechno moc krásně zapadlo. Celkově však mnohem menší zábava než jednička. Člověk se tolik musí soustředit na děj, že si u tohohle odpočinkového filmu odpočine asi stejně jako při čtvrtletní písemce z matiky. Catherine však zavedenému obsazení dodala pětadvaceti karátový punc. (25.10.2008)

Zmatené, utahané, postrádající šmrnc a eleganci prvního dílu. Brilantní atmosféra se vytratila a zůstali akorát solidně bavící se herci. Veliká škoda nevyužitého potenciálu a ostrý kontrast skvělému prvnímu dílu. Snad se v trojce tvůrci vrátí ke stylu jedničky, tenhle překombinovaný hype Dannyho parťákům nesvědčí... (12.12.2006)

Stylově sice zcela jinde, nepž první film, ale mne osobně se tento způsob líbil mnohem víc. Jaksepatří překombninovaný děj nabízí spousty vtipnch řešení spousty ctipných situací, herci jsou k sežrání, celé to má švih a eleganci a v životě by mě nenapadlo, jak může být vtipné, když na sebe dvě postavy koukaj... (22.06.2007)

Černý Petr v sérii připomínající Revolver v Ritchieho filmografii - tzn. překombinované a příliš vztahové. Tentokrát se o ruku ženy rve Brad Pitt a není to příliš zajímavé. Několikrát se dostáváme do flashbacků a do deadlinů, je tu více hráčů ve hře a řeší se tu staré rány z jedničky a tohle všechno má za následek, že ta elegantní svěžest, timing scén, precizní rozvrženost a údernost z jedničky citelně mizí. Na druhou stranu na povrch vyvstává Soderberghův um, když si hraje se zvukem (fucking scéna), s kamerou, se střihem a vůbec s filmovým stylem jako takovým. Navíc pravděpodobně i nejvtipnější díl sklouzávající až k sebeparodii (Julia Roberts hrající Julii Roberts, cameo Bruce Willise, citace různých filmů, Clooney řešící svůj věk atd.) Takže nakonec no hurt feelings, přesto nejhorší díl. [Přesná stopáž: 125 min] (24.05.2005)