Kokosy na sněhu

Nechcem byť hnusný, alebo vulgárny, ale skúste si zameniť jedno písmeno v prvom slove názvu a dostanete možno najlepšiu charakteristiku hlavnej štvorice. Ale tak to nemyslím až tak úplne vážne. Problémom, alebo možno pre niekoho výhodou filmu bude jeho voľné narábanie s realitou olympiády v Calgary. Škoda, že to tam nevyhrali, z toho by potom mohli byť Oscary. Alebo jeden kolektívny. (04.10.2012)

"Otče náš, jenž jsi v Calgary, bobsvěť se jméno tvé, ať vůle tvá je medaile zlatá, jak v nebi, tak i na sedmičce. Svobodu a spravedlnost pro Jamajku. Ámen." Čtveřice osmahlých zimních olympioniků mne baví pod rozpáleným sluncem, v mrazáku, ve vaně i v ledovém korytu. Mých pět hvězd přesto nedává za normální povětrnostní situace žádný smysl, ale já jsem ovlivněný uragánem způsobeným nadšeným smíchem našlapaného sálu při dávné premiéře tohoto snímku a to mi nedovoluje žádnou pěticípou ubrat z tehdejšího stoprocentního zážitku. A jestli to někomu vadí tak ho přejedu bobem. Eins, zwei ... (11.09.2011)

V Calgary se teda děly věci. Magor Orel Eddie a k tomu jamajský čtyřbob. To, že nakonec díky trenérovi podváděli je jedno, protože se stejně vysypali, ale každopádně dali světu sportu jeden z nejzajímavějších příběhů vůbec. Zajímalo by mě, pro kolik z dnešních špičkových sprinterů Jamajky byli tito čtyři blázni inspirací. 70% (20.07.2016)

Po ZOH Calgary 1988 bylo největším komerčním trhákem tričko s "Orlem" Eddie Edwardsem a čtyřbobem Jamajky. Orla Eddieho neviděl nikdo z přítomných skákat na lyžích, protože se svými asi deseti dioptriemi dopadal nahoře do emblému olympiády a když se kopec začal naklánět, tak Eddie už jen odvážně plužil dolů. To byl můj hrdina, ale tyhle mírně netypické bobaře netrénující ve Švýcarsku taky nebylo možno přehlédnout. A na tomhle filmu já prostě žádnou chybu vidět nechci. (08.01.2009)

Pohodová devadesátková komedie ze slunečné Jamajky se sportovní zápletkou. Nemohu tvrdit, že bych se válel smíchy po zemi, ale celé to bylo takové milé, rodinné. Kucí byli sympatický a jejich trenér. Docela mne udivila ta barevná móda té doby. Člověk už to pomalu zapomněl. Jasně v Karibiku nosili všichni všechno barevné, ale i v té Kanadě pak zaujala ta šílená barevnost ohozů. No jo , vono je to taky od třiadevadesátýho k dnešku 29 let... Fůůů... Letí to. Takových filmů už dnes moc nen ía líbilo se mi i to poselství, že lecos jde když se chce. Ale musí se chtít hodně. Dávám za 3 polibky na vajíčko. * * * (25.01.2022)