Tenkrát v Číně

Hark Tsui ponúka fantastické akčné scény, predovšetkým súboje telo na telo, prípadne viac tiel na jedno telo, alebo viac tiel na viac tiel. A skvele do toho zapája aj mizanscénu. Okrem toho ale ponúka aj značne vážny pohľad na dobovú Čínu a pravdupovediac ak by film neobsahoval žiadnu akciu, stále by šlo o výborný historický film. Je obdivuhodné, ako obe tieto zdanlivo ťažko zlúčiteľné zložky (komercia vs. art) dokázal spojiť v organický a vyvážený celok. K stopercentnému hodnoteniu mi predsa len niečo ťažko špecifikovateľného chýbalo, objektívne ale nemám čo vytknúť. Jet Li je tu v životnej forme a opäť sa vynárajú otázky, či ten prechod do Hollywoodu stál za to, inými slovami to, proti čomu jeho hrdina v tomto filme tak srdnato bojoval. (06.07.2019)

Velké zklamání mám z tohoto filmu, protože podle celkového hodnocení jsem se nechal unést na prvotřídní záležitost. Ona sice byla ale jen v závěru, což je velmi málo. Film má velkou stopáž, ale bitek je poskrovnu, zato nudu kopec. Je to škoda, protože takhle jde jen celkově o průměrnou záležitost. 50 % (08.08.2011)

Abych pravdu řek, tak sem čekal krapet víc a ani se nedivim, že director's cut je o 40 minut kratší, protože je tu spousta míst, který jsou tak trošku zbytečný a utlačování číňanů američanama mi taky nějak extra nesedlo, ale jakmile se ke slovu dostane akční stránka s výbornou choreografií a božským Jet Lim, což je naštěstí celkem často, tak je o zábavu postaráno a na nějaký americký kašpary se strašnou angličtinou se rychle zapomene (28.02.2009)

Kdo chce pochopit poněkud křehkou psýché čínského národa musí vidět Tenkrát v Číně. Film je mezi etnickými Číňany velmi populární, řekl bych, že je to jejich srdcový film, něco jako Pelíšky pro Čechy, Cinema Paradiso pro Italy apod. Podle mého v kostce ukazuje pohled většiny Číňanů na vlastní dějiny, v nichž se často vidí jako oběti. Tento film je víc než jen akčňák: bojová umění jsou neodmyslitelnou součástí čínské kultury (většina moderních čínkých reformátorů a revolucionářů byli členové triád a cvičili kung-fu), akční scény jsou doplňkem příběhu, ne naopak, jak tomu v kung-fu filmech bývá. Jak už jsem řekl, film se zabývá „velkými“ historickými tématy, které jsou ve filmu (nutně) nahrazeny zkratkami a metaforami pro zahraniční útlak (vymáháni exteritoriality, přemrštěné reparace, trestné výpravy atd.), které působí dost teatrálně. To ale celkem ladí s celkovou hyperboličností filmu, takže výsledný efekt diváka neruší. Tenkrát v Číně je film v první řadě zábavný, poučný element je ale v době globalizace potřeba vidět taky. Biografie Huang Feihonga, historické předlohy pro film, si leze přečíst na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Wong_Fei-hung (26.06.2011)

Za začátku celkem hrůza (nezajímavý a chaotický děj, slabý humor a ani s akcí to není žádná sláva!), naštěstí druhá polovina už slušně táhne - děj se konečně vyjasňuje, humoru je pomálu a akce jednak skoro neustává, ale hlavně je opravdu dobrá (Jet si to dává jako král a má i velmi důstojného soupeře). Má to mraky chyb (technických, scénáristických, hereckých...), ale cílovka (milovníci kung-fu mlátiček) by to určitě vidět měla. Kdokoliv jiný ale vážně nemusí... 70 % (18.06.2020)