451° Fahrenheita

Vcelku verná adaptácia. Až na to, že dôraz nie je kladený na vzťah jedinec-spoločnosť, ale na medziľudské vzťahy. Namiesto čítania sa tu rieši skôr cítenie (precítenie). Hlavný hrdina nevzdoruje prísne organizovanému režimu zo strany štátu, prieči sa mu hlavne režim, do ktorého upadol vo svojom súkromnom vzťahu. Nepamätám si, že by mi pri čítaní Bradburyho predlohy (pravda, roky rokúce dozadu) napadali podobné myšlienky. A nemám pocit, že sa jej Truffaut spreneveril. Len si dovolil pozmeniť optiku - zostal v tom istom svete, pozornosť však preniesol inam. Neokázalo, s úctou... ale so zdravým sebavedomím obrovského talentu, ktorý sa nebojí vnímať rozpory a predkladať nečakané paralely. Vedel čo nakrúca! (04.02.2009)

Pravděpodobně sklouznu při hodnocení filmu k hodnocení celého večera, který byl s filmem spojený. První návštěva kina Aero mě uchvátila. Parádní atmosféra, kterou pomohlo nastartovat i kafe s borůvkovým koláčem a dalo vzpomenout na Moje borůvkové noci. Samotný film pak už jen dokreslil skvělou náladu večera a dovolil mi si odškrtnout další klasickou filmovou adaptaci ze svého imaginárního seznamu. 7/10 (20.10.2012)

Rozhodně si přečtu Bradburyho knihu, ale nebude to proto, že by se ji Truffautovi povedlo zázračně adaptovat. Naopak. Celou dobu jsem se nemohl ubránit dojmu, že toho spousta chybí. Celý svět, kde se pálí knihy, je omezen pouze na nadzemku, požární stanici a Montagův dům, takže tato vize budoucnosti je všelijaká, jen ne životná. A to není jediný problém, který s 451 stupňů Fahrenheita mám. Celé mi to připadalo jako režisérova exbihice, kdy mu tak nejde ani o příběh jako o prezentaci vlastního umu. Všechny ty přískoky po ose, záhadné měnění tempa střihu, kamera, která je neuvěřitelně blízko, jako by křičely: "Koukejte, nebojím se bořit konvence a stejně to funguje!" Na druhou stranu se musí nechat, že scény pálení knih jsou skvělé a herci jsou také dobří, ale na víc než na tři hvězdičky to stačit nebude. Je to jako by vám někdo dal lahodné jablko a dovolil ho jen nakousnout. (30.08.2012)

Krásné, úžasné a perfektní. Čistě a barvitě natočený příběh z totalitní společnosti naší budoucnosti, v které lze nalézt mnoho shodného s dobou v které žijeme teď. Z hasičů, kteří od nepaměti ohen hasili se stali muži, kteří mají za úkol ohen tvořit a spalovat jím všechny knihy. Knihy, které jsou šancí pro lidi, aby samostatně mysleli a rozvýjeli sama sebe bez ohledu na okolí. Už jen pohled na ten rudě červený hasičský vůz a všechny ty pány hasiče jak hrdě stojí a drží se vozu, který právě vyjíždí na další ohnivou jízdu. Hlavní hrdina je jedním z těchto hasičů a vždycky patřil mezi nejhorlivější požárníky, ale co z takového muže může udělat jedno setkání s knihou? Jedno porušení zákonů. Jen taková jedna malá věc, která má asi 100 stránek dokáže pořádně změnit pohled na svět pro člověka, který byl nucen vše vidět v barvách svých nadřízených a ideologie. PS: je pěkné pozorovat, že i systém SAFEGE (ta závěsná dráha na začátku filmu), vystavěný v roce 59 ve filmu z roku 66 vypadá natolik nezvykle a futuristicky:) (12.06.2006)

Myslíte si, že 40 let stará sci-fi nemůže fungovat? Ale ano, protože tenhle film není založen na žádných velkých tricích ale na myšlence (ve které nemusí jít zdánlivě jen o knihy) a skvělé atmosféře postavené především na náznacích a obav z tušeného. Důkaz, že účinku může být dosaženo velmi jednoduchými prostředky, a že film si tak může daleko lépe uchovat svou působivost a nadčasovost. Ovšem bez vynikající hudby by možná měl jen polovinu z obojího. (15.10.2005)