Želary

Jarchovský píše vynikající scénáře a v tomto filmu se snad všechno sešlo a dokonale mi to sedlo. Skvěle napsaný scénář, skvělé obsazení rolí, skvěle zahrané, nádherné prostředí, kde se děj odehrává, Aňa ukázala znovu celou zoologickou zahradu (kůzlátka i bobříka). Vztah dvou lidí semknutých dohromady těžkou dobou v protektorátu byl vykreslen naprosto věrohodně a nádherně. Krásně se filmu dařilo ždímat ze mě emoce. Rychle se v něm dokázaly střídat nálady - uměl být hodně drsný, ale i krásně romanticky poetický. Jediná výtka snad jen k tomu, že mi trvalo zhruba 30 minut, než jsem se na snímek naladil a než mě plně pohltil. Pokud tedy přečkáte ne zrovna atraktivní úvod, tak se připravte na velkolepou odměnu. Tohle si rozhodně zasloužilo vyhrát českého lva. Netuším, kdo komu před předáváním cen vykouřil, ale je pro mě nepochopitelnou záhadou, že se stala filmem roku 2003 absolutně nekoukatelná píčovina Nuda v Brně. [88 %] (15.05.2023)

Nebylo to špatné, ale pak přišel neuvěřitelně zprzněný závěr, ze kterého mám pocit, že najednou došly peníze a muselo se narychlo během dvou hodin natočit, sestříhat, vypustit do světa. Nevím, jestli je to tak v knize, každopádně děj Vás připravuje na zcela jinou závěrečnou konfrontaci, než k čemu nakonec dojde. Co nám ten příběh tedy měl říct, když tam nedojde k žádnému rozhodnutí, na které jste zvědaví? Zbývá jen ten vedlejší záběr filmu, že horalé jsou rovina chlapi, které vedle sebe chcete mít v čase nouze, ale to šlo odvyprávět jinak a líp. (15.01.2008)

Pár much by se našlo - tenhle styl moderní české kinematografii ale celkem sedí a nebudu se tolik zlobit, jestli jí ještě nějakou dobu vydrží. Možná by neškodilo nasazovat více neokoukaných váří. Nic proti Jaroslavu Duškovi, ale začíná ho být poněkud příliš. Na druhou stranu sázka na jistotu v podobě rozkošné roličky Jana Třísky vyšla na jedničku a jeho svérázný horal byl možná i nejrázovitější a nejsympatičtější figurkou celého filmu. Na snímku je poznat, že čerpá ze silné předlohy a její potenciál nebyl rozhodně promarněn - neříkám, že by to nešlo ještě o něco lépe. (02.01.2006)

Želary si 4* zaslúžia. Minimálne za hercov. Ale aj tak ma mrzí, že jediný Jan Svěrák dokáže české filmy zaobalovať do krásnej filmovej poetiky. Že nech sa v nich deje čokoľvek, je potešenie na ne hladieť. Práve táto hrejivosť chladným a príliš televízne vizerajúcim Želarom chýba. (01.02.2004)

Vychvalované dílo Hřebejkova týmu očekáváním, která vyvolalo, odolalo vcelku důsledně. Relativně velký počet jalově zpracovaných scén ruší původní velkorysý půdorys a dává mu rozporuplné vyznění. Hodně zachraňují výkony protagonistů v hlavních rolích, v některých obrazech je však jejich úloha zvláště nevděčná. ŽELARY ovšem i tak zůstávají velkým činem, jehož tíhu nesou převážně její protagonisté - právě tak Donutil jako Aňa Geislerová či György Cserhalmi. Místy je možné dovědět se řadu podstatných věcí-detailů ze všedního dne konspirace s vědomím, že takto přežily stovky a tisíce mužů a žen. Anebo zahynuly. Scény z vesnického života a kontrast životních stylů českého města a slovenského venkova jsou asi nejpůsobivějšími částmi ŽELAR. V kontextu devadesátých let - navzdory popsaným výhradám - jde o dílo nadprůměrné s dosti důvodnou nadějí na nadčasovou kvalitu. (03.01.2008)