Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Tak téhle kultovce jsem se bůhví proč dostal až několik let po její premiéře. Tuším, že tím impulzem byla hudba, o které mi kdosi prozradil, že je z jakéhosi cool filmu. Po jeho zhlédnutí jsem teprv pochopil, odkudže to lidi berou ty hlášky. Názor na tenhle film u mě zrál jak víno a čím více filmů jsem poznával, tím více vynikla jeho jedinečnost a originalita. Srovnat snad ani s ničím nelze, naopak, filmy se srovnávají s ním, jak to má u správného kulťáku být. (17.06.2005)

Tarantino a jeho filmy ... Setkala jsem se už s mnoha různými názory, i s těmi negativními. Do jeho specifického stylu, do jeho humoru, do jeho myšlenek vyjádřených na plátně je třeba proniknout a pochopit. Pak se budete teprve královsky bavit. On je sám o sobě velice inteligentní chlap a své filmy dovádí do geniální dokonalosti. Pulp fiction je pro mě kultovka. Miluju celý ten příběh, dialogy, všemožné hlášky a použité skladby. Vše ostatní tady již bylo nesčetněkrát zmíněno. (11.10.2015)

Pulp Fiction svým nezaměnitelným feelingem jakoby obyčejných, ale přesto unikátních epizodických příběhů vtahuje do jakoby všedních, ale přesto nevšedních životů sympaťáků na druhé straně zákona. Pulp Fiction si hraje na obyčejnost, ale přitom se jedná o originální a geniální počin, který svým totálním zanícením pro poutavost vyprávění, ruku v ruce s maximální kvalitou (vskutku dokonalý scénář od náčrtu děje až po nejzapadlejší dialog) a zábavností (vtipné paradoxy a náhody) onoho vyprávěného vytváří jedinečný a blahodárný prožitek... Takže nakonec s přihmouřeným okem, protože mám řadu oblíbenějších filmů, dám i těch 10/10 no :) (21.09.2009)

Pulp Fiction: Historky z podsvětí, to je název nejznámějšího filmu Quentina Tarantina. Kromě milovaného soundtracku a bravurních hereckých výkonů za to mohou především snadno zapamatovatelné hlášky, které jakoby žily vlastním životem. Pulp Fiction, tak se jmenuje film, díky kterému znovu ožil žánr zvaný gangsterka, jenže Quentin se nechtěl opakovat, šel na to jinak. Ukazuje nám gangstry jako obyčejné lidi, kteřá se baví o obyčejných věcech. Řešení rozstříhat film na pět kapitol a vyprávět je nechronologicky je rozhodně velice dobrý nápad, díky němuž nejen že někteří hrdinové obžívají, ale film hlavně neztrácí tempo. A nakonec malá třešnička na dortu :) "Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby. Požehnán buď ten, kdo ve jménu lásky a dobré vůle vyvede slabé z údolí temnoty, neboť ten jest skutečným pastýřem a spasitelem zbloudilých dětí. A já srazím k zemi mocným trestem a divokým hněvem všechny, kdo se pokusí otrávit a zničit mé bratry. A když uvalím svou mstu na Tebe, seznáš, že jméno mé je Bůh." // A kdo nerad dabing: "The path of the righteous man is beset on all sides by the inequities of the selfish and the tyranny of evil men. Blessed is he who, in the name of charity and good will, shepherds the weak through the valley of the darkness. For he is truly his brother's keeper and the finder of lost children. And I will strike down upon thee with great vengeance and furious anger those who attempt to poison and destroy my brothers. And you will know I am the Lord when I lay my vengeance upon you." (30.12.2005)

Máme radost? To si piš, že máme radost, takovýhle film patří do zlatého fondu kinematografie...jedním slovem geniální, dvěma slovy Winston Wolf:) Takže, vážení přátelé, nezapomeňte, že úcta k starším je projevem vychování, a proboha v tom nehledejte hlubší smysl, takové to nahlédnutí do světa drsných gangsterů, kteří i přes svůj amorální život mají jistý zvrácený kodex cti. Nebijte mě, tohle mi tvrdil jeden "intelektuál" z našeho gymplu. Co jsem mu na to mohl říct jiného než: Enyky benyky kliky hec... (20.01.2003)