Režie:
Quentin TarantinoKamera:
Andrzej SekulaHrají:
John Travolta, Samuel L. Jackson, Uma Thurman, Harvey Keitel, Tim Roth, Amanda Plummer, Maria de Medeiros, Ving Rhames, Eric Stoltz, Rosanna Arquette (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Nejkultovnější z kultovních filmů 90. let je autorskou Biblí Quentina Tarantina, který v tomto opusu definoval základní prvky své režisérské poetiky a vytvořil dílo rozněcující náročné kritiky na festivalu v Cannes, levicové a pravicové intelektuály i zedníky dopřávající si po těžké šichtě trochu oddychu. Pulp Fiction je multižánrovým opusem, který přetéká fetišistickými detaily a popkulturními odkazy a zároveň dokonale funguje jako svrchovaně napínavý film rozvržený do inovativní příběhové struktury. Chcete vidět homosexuální znásilnění sbližující dva nepřátele na život a na smrt? (AČFK)
(více)Videa (2)
Recenze (2 931)
Ani druhý pokus ľady neprelomil. Nerozumiem. Strávil som hodnú chvíľku čítaním si rôznych analýz (a aj, žiaľ, ČSFD komentárov), nech pochopím, čo je na Pulp Fiction tak nebesky úžasné. Prečo si drží kultový status rozumiem, prečo si už dekády pevne drží titul jedného z najlepších filmov všetkých čias, tomu už nerozumiem... --- Dejová štruktúra celého filmu je pozoruhodná a atraktívna, eventuálne prepojenie jednotlivých príbehov prináša krásny divácky pocit, soundtrack je neopísateľný a herecké obsadenie tiež. Scenáru bolo venovanej veľa lásky, je to vidieť a cítiť až tak, akoby bola (a za tým si stojím) vizuálna stránka odsunutá v lepšom prípade na druhú koľaj. Kamera je tam čisto len na snímanie príbehov a počas celej stopáže nevykúzli (s výnimkou asi dvoch, troch scén) žiadne kinematografické zázraky, čo je škoda, nakoľko o zvyšok bolo postarané. --- Je to ako s Gang Related, raz Historky z podsvetia proste budem milovať, i keď pochyby sú na mieste. Zvažujem dve hviezdy. Nemôžem však povedať, že som neskúsil a nedal druhú šancu. Všakže? --- The Facts / ♪♫ --- A ako je vlastne možné (a z akého dôvodu), že medzi jedinými dvoma krajinami sveta, ktoré mali premiéru pred tou americkou, bola jedna z nich Slovensko? Len som zvedavý... (25.9.2018) (7.7.2021) ()
V devadesátkách mě Pulp Fiction minulo, protože mě otrávilo to šílenství kolem něj a taky jsem zrovna neholdoval nezávislárnám. Postupně si mě ale získalo a důvod jeho popularity je zřejmý - je to film natočený zjevně s obrovskou a nakažlivou chutí a láskou k filmařině, která se odráží v propracovaném, hravém scénáři s vybroušenými dialogy, soustředěné režii, úsporné kameře, skvělých hercích a velmi stylovém hudebním doprovodu. Tarantinovi nejde o akci, ale o životnost postav, které staví do protichůdných, vypjatých a až bizarních situací - zabijáky svléká do trenek, bossově manželce brutálně smaže sexy mejkap - a tak je demýtizuje, polidšťuje, přičemž každá z hlavních postav dostane pořádně naloženo, zažije něco extrémního. ()
Pulp Fiction: Historky z podsvětí, to je název nejznámějšího filmu Quentina Tarantina. Kromě milovaného soundtracku a bravurních hereckých výkonů za to mohou především snadno zapamatovatelné hlášky, které jakoby žily vlastním životem. Pulp Fiction, tak se jmenuje film, díky kterému znovu ožil žánr zvaný gangsterka, jenže Quentin se nechtěl opakovat, šel na to jinak. Ukazuje nám gangstry jako obyčejné lidi, kteřá se baví o obyčejných věcech. Řešení rozstříhat film na pět kapitol a vyprávět je nechronologicky je rozhodně velice dobrý nápad, díky němuž nejen že někteří hrdinové obžívají, ale film hlavně neztrácí tempo. A nakonec malá třešnička na dortu :) "Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby. Požehnán buď ten, kdo ve jménu lásky a dobré vůle vyvede slabé z údolí temnoty, neboť ten jest skutečným pastýřem a spasitelem zbloudilých dětí. A já srazím k zemi mocným trestem a divokým hněvem všechny, kdo se pokusí otrávit a zničit mé bratry. A když uvalím svou mstu na Tebe, seznáš, že jméno mé je Bůh." // A kdo nerad dabing: "The path of the righteous man is beset on all sides by the inequities of the selfish and the tyranny of evil men. Blessed is he who, in the name of charity and good will, shepherds the weak through the valley of the darkness. For he is truly his brother's keeper and the finder of lost children. And I will strike down upon thee with great vengeance and furious anger those who attempt to poison and destroy my brothers. And you will know I am the Lord when I lay my vengeance upon you." ()
Těžko říct něco, co už neřeklo sto lidí přede mnou a líp. Snad jen tolik, že hlášky z málokterého snímku se zaryjí tak hluboko, že je člověk používá ještě roky poté. Výběr z mého Top 10 : "A jak teda říkají čtvrtlibráku se sejrem?" "Jsem připravená, uděláme to teď hned a tady." "Zed je mrtvej, lásko, je mrtvej." "Kdybys měla bříško, dal bych ti do něj pěstí." "Viděls na tomhle baráku nápis - Sklad mrtvejch negrů?" "Já za to nemůžu, najels na ňákej hrbol nebo co..." "Zmizíš nebo tě zmizím já." Existuje nějaký jiný film, kde diváka u resuscitace člověka, který se předávkoval drogami, nebo u zastřelení nevinné oběti bolí břicho od smíchu dva dny? A existuje kromě Tarantina někdo, kdo dokáže z neskrývaně brakového materiálu, s minimem prostředků a herci v té době prakticky neznámými nebo považovanými za odepsané, vytvořit kult? ()
Galerie (247)
Zajímavosti (334)
- Vizáž Mii (Uma Thurman) byla vytvořena podle herečky Tatjany Samojlovy. (Duoscop)
- Postavy z fiktivního seriálu „Fox Force Five“, ve kterém Mia (Uma Thurman) hrála, svým popisem náramně připomínají nájemné vražedkyně z Tarantinova filmu Kill Bill (2003). (Larry12)
- Bílá Honda Civic, kterou Butch (Bruce Willis) nabourá do Marcelluse Wallace (Ving Rhames), se objevila také ve filmu Jackie Brown (1997) a Kill Bill 2 (2004). (Bigrambo)
Film, který už nebude ve svém žánru, formou vyprávění a kultovních hlášek nikdy překonán. ******** V roce 1994 se svět filmových fanoušků nenávratně změnil - po Gaunerech, kteří už cosi dávali tušit - na kina opět zaútočil "šílený maniak z videopůjčovny" a pohled na to, co nazýváme kultovním filmem, už bude navždy poměřován s Historkami z podsvětí. Vypráví své hříšné historky formou několika nechronologický uspořádaných, ale časově dopředu sofistikovaně promyšlených povídek, ve kterých sám divák hledá styčné body příběhu, jenomže natočeného s precizností a hlavně způsobem, jenž by spíš slušel "art filmu" a ne akční grotesce. PULP FICTION v podstatě takovou groteskou je: lineární krvavou a cynickou komedií s dokonalou výtvarní i hudební složkou a přesnými akcenty v dějové linie a filmovou řečí. PULP FICTION vás dokonale pohltí krásně absurdním dějem a především brilantními dialogy, které jsou z dnešního pohledu, nepřerušovaným sledem kultovních hlášek a filmové seanci (kufřík a jeho obsah?). Druhý den po rozložení v hlavě jsem si řekl: neskutečný! Film mě tak ohromil, že si ho pouštím další dny opakovaně (sleduji tvar scén, soustředím se na všechny detaily, kameru) všechno možné a opět mě dokáže ohromit jako napoprvé, vše blahem pozoruju v nekonečném transu a v neopakovatelném pocitu. PULP FICTION je naprosto úžasně sestříhaný a dějové linie jsou geniálně propletené, Tarantino tak dal tehdejšímu filmu neuvěřitelný nový styl, jaký nikdy nikdo před ním nestvořil. Je až neuvěřitelné s jakým důvtipem, přesností a hlavně pečlivostí dokázal Tarantino film natočit. Celý vtip je v tom, že i když se divák na film divá podesáté, stále se dobře baví a přichází na stále nové narážky, odhalují se mu nové souvislosti a popleteností děje. Z filmu PULP FICTION přímo prýští Tarantinova láska k filmům. At' už jde o kameru, dialogy, účesy, postavy nebo volbu zbraní, je tenhle film nabit odkazy na různé filmy z celé historie kinematografie. Inspiroval se vším možným - teenegerskými filmy z 50. let, filmy noir ze 40. a 50. let, obdobím blaxploitation. Kombinuje staré filmové příběhy s moderním stylem natáčení filmů. Quentin si pojistil, že jeho film bude naprosto unikátní. Jedna z příjemných záležitostí ohledně filmu je, že vám připomene spoustu snímků. Když se dozvíte o tom, jaké odkazy PULP FICTION obsahuje, možná vás to přiměje k tomu, že budete chtít vidět filmy, které Quentina ovlivnily. PULP FICTION skáče sem a tam mezi jednotlivými příběhy, v prostoru i v čase. Quentin se nechal touto metodou inspirovat spíš z knížek než z filmů. Podle Quentina by filmaři měli mít při budování příběhu stejnou svobodu jako spisovatelé. Líbí se mu ta myšlenka, že má stejné možnosti jako spisovatelé při psaní knížek, může vyprávět víc příběhů, do kterých navzájem promlouvají postavy. Quentin říká: "Je super, když porušíte to pravidlo lineárního vyprávění, když pak koukáte na publikum, vidíte, že jste narušili jejich klid. Najednou vidí, že musí dávat pozor a všechno ostražitě sledovat. Úplně cítíte, jak jsou přikovaní v sedačkách. Občas je zábava, sledovat je, jak se snaží "stíhat" film. Popravdě, kdybych napsal PULP FICTION jako knížku, nikdo by tuhle záležitost s odlišnou strukturou neřešil. Ostatně není proč, v knížkách je tohle naprosto běžné". Quentin zvýrazňuje literární inspiraci i dalšími prvky vyprávění. Zahrát si v tomhle filmu a umřít. Film detailně rozebrán v mém Deníčku. () (méně) (více)