Jackie Brown

„Už dávno nikoho neviním zo svojich rozhodnutí." Quentina Tarantina mám rád, ako človek mi pripadá zaujímavý, originálny, sympatický a príjemný spoločník a filmy robí... nuž, vynašiel pod-žáner tarantinovka, tak asi dobré (GAUNERI, PULP FICTION). Ale až JACKIE BROWNOVÁ patrí k mojim obľúbeným filmom. V dobe premiéry bola pekelne očakávaná (bol to prvý Tarantinov film po mega bombe PULP FICTION) , avšak diváci vychádzali z kina v lepšom prípade zaskočení, v horšom znechutení a otrávení. Kričali, že toto nie je Tarantino, že skončil skôr, ako poriadne začal a že PULP FICTION bola náhoda. Sám Quentin pred premiérou varoval, že je to v podstate obyčajná romantika. S úchylným úsmevom, o ktorom len on vedel čo znamená, však rýchlo dodával, že samozrejme to, čo si pod pojmom ´romantika´ predstavuje on, sa pravdepodobne odlišuje od obecnej charakteristiky. Výsledkom je ale (napriek pár mŕtvolám na sračky rozstrieľaných v kufri auta) skutočne prevažne svojrázna romantika dvoch dospelých ľudí, ktorí sa dlho hľadali. Pokiaľ sa JACKIE BROWNOVÚ rozhodnete brať naozaj ako romantiku, asi vás bude pravdupovediac dosť otravovať štandardná kriminálna zápletka (Samuel L. Jackson síce podáva ako vlasatý obchodník so zbraňami pozoruhodnú kreáciu, ale od prvého záberu mi bol nesympatický – pritom Tarantino vie „správne“ poľudštiť aj masových vrahov). S troškou snahy sa to však dá pretrpieť. Je to ako Soderberghovo ZAKÁZANÉ OVOCIE... akurát o dosť lepšie. Fajnová muzika, bosé nohy, skvelí herci. Michael Keaton je síce super (rolu si zopakoval o rok neskôr v ZAKÁZANOM OVOCÍ, obe knihy sú podľa kníh Elmorea Leonarda), ale prím udržuje bombastický Robert „Aligátor“ Forster a bývalá blaxploitation hviezda Pam Grier. (23.10.2005)

Nejpomalejší Tarantino, ale tady jde vidět, s jakým klidem Jackie Brownovou točil. Oproti Pulp Fiction a Gaunerům to není to, na co jsme zvyklí, ale určitě si film zaslouží svoje místo za vysluní především za herecké podaní naprosté většiny a hudbu, kterou si určitě Quentin vybíral sám. Ten chlap má prostě dokonalej vkus! (15.02.2009)

Neokázalé melancholické drama s lehce blaxploitation nádechem, soustředěné na postavy, jejich vztahy a nenaplněné sny. Oproti jiným Tarantinovým filmům se Jackie Brown nesnaží být za každou cenu cool (jakkoli Pam Grier je neskutečně cool, ať dělá cokoliv), ale přesto jde díky výborně rytmizovaným dialogům a střídání tří doplňujících se perspektiv (čehož je nejnázorněji využito během scény předání peněz, ukázané hned třikrát) o poměrně svižný a vtahující film bez zbytečných prodlev. Dodneška zřejmě vypravěčsky nejukázněnější Tarantinův film. 90% Zajímavé komentáře: oli.G, Knuckless, Triple H, crackonosh (18.02.2006)

7/10. Tarantino? Neselhávající postavy, přirozené dialogy, epesní hudba a takřka dokonalé vedlejší podzápletky. Zkrátka vše, co člověk na jeho unikátním stylu miluje. Jen to tentokrát není tak dokonale učesané a zápletka sama o sobě postrádá větší inovaci a ono dokonalé zapadnutí do sebe. Díky (opět) nafouknuté stopáži to na několika místech postráda šťávu (prostředek) a vyloženě zbytečně přešlapuje na místě bez viditelného důvodu. Stále lepší jak většina filmové produkce, ale příběh kolem Jackie Brown řadím do slabších Tarantinovek... (13.07.2019)

Tímto Tarantinovým dílem jsou trochu zklamán. Film se sice podobně jako ty předchozí hemží dobrými hláškami, Samuel L. Jackson je zase velmi přesvědčivý a samotnému Tarantinovi nemůžu po režijní stránce nic vytknout. Ale příběh je strašně rozvleký, a přitom nijak zvlášť zajímavý, a ani konec to nespraví nějakou vtipnou originalitou. Je to sice jeden z mých nejlepších tříhvězdičkových filmů, ale nakonec zůstane jen u těch tří. (02.02.2008)