Jackie Brown

Wanna fuck? Zatím jediný film, kde to Quentin náramně umí nejen se scénářem a jeho realizací, ale i s vývojem postav a s jejich přiblížením "normálnímu" divákovi. Jackie Brown neskýtá až takovou cinefilní exhibici jako Pulp Fiction nebo Kill Bill, ale je napsaná se srdcem a zrežírovaná s nepopsatelným vtipem a timingem, takže co do zábavnosti a diváckého uspokojení se oběma jmenovaným titulům hravě vyrovnává. Grier a Forster jsou skvělá dvojka, natvrdlý De Niro a extravagantní nigga Jackson jsou bezkonkurenční dvojice a sekvence s předáním peněz je ukázkovým příkladem, jak využívat komunikativnosti ve prospěch opakované gradace a radosti z postupného odhalování fabule. Tarantino si tímhle zářezem potvrdil vlastní dominanci nad devadesátými léty, tečka. (28.03.2019)

Můj nejoblíbenější "Tarantino", ve kterém jsem uviděla skvělou Pam Grier poprvé od "kurvy s žiletkou" z Pevnosti apačů v Bronxu (1981). Tarantina mám vůbec ráda za tu schopnost reinkarnovat herce dávno uklizené v propadlišti filmových dějin a tady je to ještě "Kaskadér" Robert Foster. No a právě pro tyto dva - jejich debaty, poslouchání muziky, křehké dvoření se jeden druhému - (prostě pro to, co odlehčuje akční složku) se mi film moc líbí. Za zvlášť příjemnou považuji i tu část, kdy elegantní Jackie v černém kostýmu provádí v kabince výměnu tašek a tato akce je opakována v několika různých "provedeních", aniž by to bylo otravné! (02.02.2005)

Nejpomalejší Tarantino, ale tady jde vidět, s jakým klidem Jackie Brownovou točil. Oproti Pulp Fiction a Gaunerům to není to, na co jsme zvyklí, ale určitě si film zaslouží svoje místo za vysluní především za herecké podaní naprosté většiny a hudbu, kterou si určitě Quentin vybíral sám. Ten chlap má prostě dokonalej vkus! (15.02.2009)

O Jackie Brown jsem vždycky slýchával jako o té "jiné a nejslabší tarantinovce". Nyní jsem film konečně zhlédnul a abych pravdu řekl, tak s výše uvedenou škatulkou nemůžu souhlasit. Jackie Brown rozhodně není nějak extra netypický zástupce Tarantinovy tvorby. Nahláškovaný konverzační (dialogy však jsou o poznání méně vybroušené než třeba v PF nebo KB2) heist movie v hlavních rolích se zapadlou černošskou hvězdou a Samuelem L. Jacksonem, drogami, nadávkami, nečekanými vraždami - to je pro Tarantina netypické? Kdepak, Jackie Brown se liší maximálně tím, že je v porovnání se zbytkem Quentinovy filmografie relativně umírněná, což je dáno žánrem. A že se jedná o jeho nejslabší film? Nevím, on slabé filmy netočí a z těch kvalitních se těžko vybere jeden, který by ostatní jasně porážely. (12.09.2010)

Po nářezu, jakým byly "Historky z podsvětí" samozřejmě musel Quentin čelit obrovskému tlaku a očekávání recenzentů, fanoušků i producentů. V mém případě se však to očekávání nenaplnilo tak docela úplně. Jackie Brownová je prostě dobré krimi. Ovšem Quentin má na víc, než na pouhé "dobře". Film je sice plný jeho typického rukopisu, ale hlavní těžiště téhle historky (podraz s výměnou peněz) prostě nefunguje - nemá grády, nezarazí do sedačky... Problém je v tom, že (jako obvykle), natočil QT docela něco jiného, než se od něj čekalo... (18.08.2008)