Jackie Brown

Quentin Tarantino a jeho filmy, to by bylo povídání na dlouhý román. Jackie Brownová je sice o něco méně "tarantinovská", ale přesto je to dobrá kriminálka se zajímavými dějovými zvraty a kvalitními hereckými výkony. Hlavně Pam Grier, pro niž tento film znamenal krátký návrat do povědomí diváctva, se snaží působit nejen jako bývalý černošský sexsymbol, ale i jako dobrá herečka. (26.08.2002)

Jackie Brown pro mě naprosto postrádá typický Quentinův rukopis. Kam se poděly Tarantinovské charaktery a jeho vyšperkované, originální a nezapomenutelné dialogy? Ty se snaží sice i o vtip, ale nějak to nevychází. Jsou spíše nevýrazné a průměrné, stejně jako příběh, který celý spěje kamsi do ztracena. Spousta konverzací, hlavně mezi De Nirem a Bridget Fonda mi přišly spíše nezávazné a pro celý děj jakkoli nevýznamné a nepodstatné. Jakoby se celý příběh v podstatě nikam nevyvíjel. Nějak tomu chyběly grády, spád a akce. (18.06.2010)

Přátelé, stala se naprosto neočekávaná věc. Možná jsem se zbláznil, možná jsem byl osvícen, můžete to nazývat jak chcete, každopádně jsem naprosto propadl Tarantinovi a za dva dny zhlédl vše co se dalo. Sakra, nikdy bych nečekal, že se takováhle věc může stát, ale teď bych měl komentovat Jackie Brownovou. Rozhodně je to film, který se od ostatních tarantinovek liší, a to docela dost. Chybí nadbytek násilí a film má příběh a dobré charaktery. Zejména je však postaven na společné soužití jednotlivých hrdinů a jejich vztazích. Kromě očekávaných skvělých hereckých výkonů Samuela L. Jacksona, Roberta De Nira a Bridget Fondy překvapila báječná Pam Grier, která si roli vychytralé Jackie Brownové doslova užívala. (28.12.2005)

Do bodky premyslený scenár, taktná réžia a v neposlednom rade vychytaný herecký ansábel obstarávajúci vychytané dialógy. Umne gradovaný snímok upomínajúci na éru blaxploitation a žiarivú gloriolu Pam Grier. Plný naratívnych kreácií a výživných alúzií ktorými Mr. T nekompromisne neguje dohady o neschopnosti natočiť aj niečo iné, ako len excelentnú žánrovú pastiš pre svojich die-hard fanúšikov, ale naopak potvrdzuje, že keď chce, tak dokáže vybudovať uvedomelý filmový tvar ktorý takmer vôbec nerezignuje na svoj signifikantný rukopis, a pritom stále uspokojuje aj netarantinovskú obec. A práve preto "Jackie Brown" predstavuje ďaľší plnohodnotný zárez vo filmografii - neunaviteľne hravého auteura - Quentina Tarantina a stáva sa dôkazom jeho flexibilnosti, dômyselnosti a samozrejme vyspelosti. (06.02.2009)

"Zabiják měl pětačtyřicítku, oni ji musej mít taky." Má sluncem nedotčená pleť zná černou barvu jen z vyprávění, počet mých nocí strávených v Harlemu se limitně blíží k nule, jako prcek jsem si nikdy nehrál na Shafta a s pojmem blaxploitation jsem si potykal až mnoho let po jeho filmové smrti. Asi proto mám k této Tarantinově černé poctě o něco dál než k jiným, vadí mi i pár dovysvětlovacích scén, ale šílencův režijní rukopis je snadno rozpoznatelný a mně chutná v podstatě ve všech jeho variacích. (31.10.2011)