Krysař

Film natočený za 24 hodín a k tomu ešte zápis do Guinessovky. Dobré.Ale položme si otázku,či tento komerčný ťah filmu prospel?! ... Asi nie, ... tu v tomto prípade stokrát platí: Práca kvapná , málo platná.Nesympatické postavy bez charakterových vlastností boli tu iba obyčajnými figurkami bez ovládania.Scenár, to bola vec, na ktorej sa dalo ešte pred prvou klapkou tiež aspoň trochu zapracovať,veď s týmto výtvorom si poradil aj taký (ne)herec ako je Petr Jákl.Ďalšia vec, ktorá mi vadila bola práca hlavného kameramana , ktorý takmer vôbec nevyužíval asistentov ,ale hlavné technické oko bolo v mono-úlohe F.A.Brabca.Tento filmár je určite zaujímavým počinom českej kinematografie , čo sa týka celkovej réžie, či samotnej kamery ,ale predsa zábery s približovaním a vzdialovaním s minimálnym počtom strihov a s osvetlením jednej reflektorovej lampy pôsobí až príliš amatérsky. ...Žiadna chvála, samé zápory.Prečo teda 2*? :za výbornú hudbu Daniela Landy a za pokus o niečo iné, o experiment , ktorý síce nevyšiel ,ale pri troche racionálneho myslenia s vedomím , že nejde o megafilm ála America s miliónovým rozpočtom,ale o snahu vniesť osobitý žáner do kinematografie , zaslúži si aspoň uznanie. (18.04.2009)

Atmosféra Prahy je fajn. Aspoň tak ju vnímam aj ja z pohľadu občasného návštevníka, prichádzajúceho nasať energiu. To je jediné pozitívum guinessovského experimentu. Zvyšok tvorí chatrný dej o náprave hriechov, ku ktorej sa dá prísť rôznymi cestami. Tvoria ho smrteľne vážne tváre hlavných aktérov deja v bodovom osvetlení, lemované partičkou uvrešťaných karnevalových amatérov, podpriemerné herecké výkony, nezaujímavá hudba. Celkove mi to pripomenulo ďalšiu nevydarenú podivnosť Eliška má ráda divočinu. (04.01.2005)

Film nebo divadlo? Experiment nebo samolibá umělecká mazanice? Co si mam vzít z ultimátně zbytečné kokotiny, ve které kameraman v časovém presu těká po všem kolem sebe, aby v kombinaci s jedním reflektorem naplnil hypotézu o experimentálním poetickém fláku? Aspoň, že jste nám už v úvodu velkoryse oznámili, že se točilo jediný den. Prakticky nekoukatelná záležitost. (31.01.2009)

Krysař je v prvé řadě filmem, jehož účelem byl zápis do knihy rekordů, v druhé řadě je pak experimentem, kdy je jakýsi divadelní přepis slavné hry vsunut do ulic silvestrovské Prahy. Jedná se také o spojení současnosti se slavným legendárním příběhem o Krysaři. Proč říkám divadelní přepis. Odpovídá tomu divadelní sbor, který naše hrdiny následuje, divadelní chování herců a hlavně dialogy hodící se spíše na divadelní prkna, než na filmové plátno. Přesto právě ta nefilmovost dělá z Brabcova filmu to čím je, teprve díky ní funguje stoprocentní spojení starého příběhu o boji zla s dobrem, o němž zvrácení obyvatelé nemají ani potuchy, se současným světem. Zajímavý je také experiment s jedním reflektorem - tento prvek je také znám ze starých divadel a cirkusů, kde reflektor svítí na baviče... - který nám dává kus světa a přesně určuje místo na které se máme zaměřit. Film také vyvolává jisté vzpomínky - i když to jistě nebyl účel -, například pohled na kultovní neonové srdce na Hradě. Rád bych též pochválil Landův hudební doprovod, který - pokud ovšem mistr nezačne zpívat - je velice dobře poslouchatelný a do filmu se opravdu hodí. Nemohu tento zmodernizovaný přepis klasické české knihy ohodnotit odpadem jen z toho důvodu, že je z něj cítit jistá poetičnost okamžiku a navíc si velice vážím tvůrců, kteří projevují alespoň malé pokusy odpoutat se od stereotypu české komediální kinematografie, v níž je pomalu jeden film nerozlišitelný od druhého. Pokud budou podobně experimentovat i jiní tvůrci, věřím že se stav českého filmu výrazně zlepší. (10.02.2006)

Nečekal jsem moc, ale tolik škobrtání jednoho až zaskočí. Vytvořit během jednoho dne amatéřinu s nulovým příběhem a dokola omílanou Landovou hudbou a hrdě a velkolepě ji pojmenovat Krysař, to už chce odvahu. Nebo chorý mozek. Je mi líto těch tisíců studentů, kteří byli na reklamou mohutně podporovaný Brabcův ústřel nahnáni. Povinná literatura je zkrátka někdy mrcha. (01.01.2005)